
Zatímco v dospělosti postihují alergie o něco více ženy než muže, v dětství jsou alergici naopak častěji chlapci. Vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se pokusili zjistit proč. Zaměřili se na buňky, které vznikají během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm a které hrají klíčovou roli v toleranci vůči alergenům. Vzorky z pupečníkové krve ukázaly, že chlapci mají těchto buněk při narození méně než dívky. Zjištění by mohlo v budoucnu přispět k možnostem screeningu a prevence alergií.
„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit. Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní," vysvětluje RNDr. MUDr. Viktor Černý, Ph.D. z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, proč se s kolegy zaměřili právě na novorozence.
Druhým důvodem byla skutečnost, že u chlapců se alergie v raném věku objevují častěji než u dívek. Studie prokázaly u mužského pohlaví v předpubertálním věku vyšší výskyt různých respiračních, kožních nebo potravinových alergií, a dokonce i anafylaktických reakcí. Najít odlišnost, která to způsobuje, by mohlo znamenat najít biologický parametr, na jehož základě by šlo zvýšené riziko alergie předpokládat.
Pupečníková krev byla podle vědců pro takovýto výzkum zvlášť vhodný materiál. „Lze ji získat šetrně ihned po narození, aniž bychom zatěžovali krevní oběh malého dítěte. Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem," podotýká doktor Černý.
Chlapci mají méně vyspělou imunitu
Autoři studie, která vyšla v časopise Biomedicines1, se při zkoumání pupečníkové krve zaměřili na regulační T lymfocyty, jež jsou pro udržení rovnováhy imunitního systému zásadní. Posuzují totiž škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Když se to u některého potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie - ať už potravinová, respirační nebo jiná.
Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané neboli indukované, které vznikají po setkání s vnějšími podněty. Zpočátku máme těch získaných mnohem méně než těch přirozených, protože před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod ovšem nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají již během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. Jejich počet a funkčnost vypovídá o vyspělosti imunitních regulačních mechanismů. „Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie," shrnuje Černý.
............
Do studie byly zařazeny zdravé a alergické matky s fyziologickým těhotenstvím, které porodily děti císařským řezem v řádném termínu v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě. Mezi alergickými a zdravými matkami nebyl pozorován žádný rozdíl v délce těhotenství.1
............
Probiotika, která podpoří dozrávání imunity
Podle vědců z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK lze předpokládat, že by počet a funkčnost těchto regulačních imunitních buněk mohly představovat ukazatel budoucího rizika rozvoje alergií.
„Nejsme ovšem ve stádiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání," upozorňuje doktor Černý, ale připouští, že v budoucnu by nová zjištění mohla přispět k možnostem screeningu alergií a zlepšení léčebných postupů. „Na našem pracovišti se například zabýváme důležitým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31, který se podává jako tzv. „probiotická vakcína" do 48 hodin od narození. Po podání tohoto preparátu měly děti menší množství opakovaných infekcí a nižší riziko rozvoje alergií. Mikroorganismů, které by šlo takto využívat, je však daleko větší množství a my zjišťujeme, jak reagují s regulačními T lymfocyty. Zjednodušeně řečeno hledáme probiotika, která budou podporovat dozrávání imunitního systému," uzavírá Viktor Černý.
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK
Literatura:
1. Černý, V.; Novotná, O.; Petrásková, P.; Hudcová, K.; Boráková, K.; Prokešová, L.; Kolářová, L.; Hrdý, J. Lower Functional and Proportional Characteristics of Cord Blood Treg of Male Newborns Compared with Female Newborns. Biomedicines 2021, 9, 170. https://doi.org/10.3390/biomedicines9020170
Světový den srdce připadá na 29. září. Připomíná, že zdraví našeho srdce je i v našich rukou. Nemoci srdce a cév jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Srdce se totiž může stát zranitelným kvůli běžným rizikovým faktorům, jako je kouření, nezdravá strava, vysoký krevní tlak, ale oslabuje ho například i diabetes. Lidé s diabetem 2. typu mají riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění až trojnásobně vyšší. Péče o cukrovku a srdce v dlouhodobém horizontu znamená konzumaci zdravé stravy, pravidelné cvičení a sledování hladiny cukru v krvi. Užitečné informace o možnostech snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění lze nalézt také na www.cukrovkacodal.cz
Ještě do 5. 10. 2023 můžete vystudovat přednášky na 3D online kongresu, tentokrát z Polska. 30denní kongres je určen lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům. Na programu jsou témata: management v lékárně, novinky v antibiotické terapii, nedostatek léků v lékárnách, ovlivnění mikrobiomu pomocí fytoterapie, cévní věk nebo historie polských lékáren. Na na své expozice zvou také kongresoví partneři. Každý odborný blok VII. 3D 360° kongresu Healthcomm Professional je ohodnocený 7 body do systému CV, takže dohromady za oba vystudované bloky můžete získat od ČLnK 14 bodů. Registrujte se na www.healthcomm.cz
Nejúčinnějším způsobem ochrany před chřipkou je každoroční očkování. Česká vakcinologická společnost doporučuje zahájit očkování v říjnových termínech. Zranitelnou skupinou, pro kterou je chřipkový virus obzvláště nebezpečný, jsou senioři. Od loňského roku je ale k dispozici vakcína vyvinutá speciálně pro starší populaci. K jejímu vývoji vedlo mimo jiné zjištění, že v důsledku stárnutí a s ním spojených změn v imunitním systému dochází také k rychlejšímu oslabení imunity získané očkováním. Hladina protilátek po očkování u starších lidí klesá rychleji. Cílem říjnového očkování je, aby byli senioři co nejlépe chráněni a jejich hladina chřipkových protilátek byla nejvyšší právě v době vrcholící chřipkové sezóny. Osoby starší 65 let mají očkování proti chřipce plně hrazeno ze zdravotního pojištění.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) povede Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D., která vystřídá dosavadní ředitelku Mgr. Irenu Storovou, MHA. 19. 9. 2023 to oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Podrazilovou vybral do čela ústavu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na základě výsledků výběrového řízení. Podrazilová je předsedkyní lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, kde měla na starost agendu lékové politiky. V minulosti v SÚKL působila na postu ředitelky sekce cen a úhrad. Jejím úkolem bude zajistit bezproblémové fungování ústavu a zaměřit se především na dostupnost léků.