
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin - látku přenášející nervové impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. „Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči ovlivnit. „Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa - nejčastější a stále nejúčinnější lék proti Parkinsonově nemoci - na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz, Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický.
„Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: „Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění.
„Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení," doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK
Zveme vás na další, tentokrát tematický online kongres z dílny Healthcomm Professional. Hlavním tématem bude SENIOR jako specifický pacient v lékárně, ale dozvíte se spoustu dalších zajímavých informací. Kongres bude přístupný 30 dní v období od 7. 5. 2025 do 5. 6. 2025. Budete mít opět možnost vystudovat odborné přednášky akreditované u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a získat tak nejen nové poznatky pro praxi, ale také bodové ohodnocení do systému celoživotního vzdělávání. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským profesionálům z ČR a SK. Přednášky si připravili: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., RNDr. Pavel Suchánek, doc. MUDr. Iva Holmerová, PharmDr. Marek Lžičař, PharmDr. Jana Matušková a další osobnosti farmacie a medicíny. Registrace je již spuštěna: https://www.healthcomm.cz/okjaro/
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.
Od začátku ledna bojují němečtí, rakouští, maďarští a slovenští veterináři s extrémně nakažlivým virem slintavky a kulhavky. Od 26. března, kdy se potvrdila nákaza v chovu tří tisíc kusů skotu v Maďarsku a následně na konci března i na Slovensku, zavádí čeští veterináři ochranná opatření. Do Česka se nesmí dovážet skot, ovce, kozy, prasata a další druhy zvířat vnímavých ke SLAK z Maďarska, Slovenska a částí Rakouska. Týká se to také jakýchkoliv živočišných produktů, včetně krmiv nebo sena. Nově Státní veterinární správa (SVS) zpřísňuje od 4. dubna 2025 podmínky vjezdu vozidel nad 3,5 tuny do ČR z SK. Nákladní vozidla bez rozdílu vezeného nákladu budou moci pro vjezd na území ČR použít pouze pět hraničních přechodů se Slovenskem. Všechna vozidla nad 3,5 tuny zde budou podrobena dezinfekci. Také se dočasně omezuje provádění kontrol vyžadujících vstup veterinárních inspektorů do českých chovů hospodářských zvířat jen na neodkladné případy. SLAK je sice považována za zoonózu, nicméně výskyt nemoci u člověka je velmi vzácný. Aktuální informace k nákaze včetně platných mimořádných veterinárních opatřeních, třeba zákazu vstupu do některých obor nebo ZOO koutků, jsou k dispozici na webu SVS.