Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PERSPEKTIVY ČESKÉHO MIGRENIKA



Migréna je stále společností opomíjené onemocnění, a to i přesto, že se jedná o jednu z nejčastějších diagnóz v populaci. Její závažnost významně snižuje kvalitu života pacientů, ale také ovlivňuje jejich schopnost zapojení se do běžných denních aktivit a pracovního procesu. V mnoha zemích již byly provedeny průřezové studie, které kvantifikují dopady migrény na jedince, jejich rodiny, práceschopnost a ekonomiku celé společnosti.

Jak moc „dopadá" migréna na českou ekonomiku, zmapoval unikátní průzkum, který poprvé zveřejnila pacientská organizace Migréna-help. Zúčastnilo se ho 147 respondentů, kteří měli ataky migrény více než 4x měsíčně. Průzkum pro Migréna-help „Dopady migrény na pacienty, společnost a ekonomiku České republiky" provedla společnost Value Outcomes. Jednalo se o čistě pacientský průzkum, do kterého nevstupovaly žádné údaje od zdravotnických profesionálů. Tento přístup je u migrény tolerovaný, protože z pohledu pacienta je možné definovat závažnost onemocnění (počet migrenózních epizod). Zařazení do průzkumu nepředstavovalo pro pacienty žádnou intervenci ani diagnostickou proceduru nad rámec běžné praxe.

Cílem průzkumu bylo pomocí sběru dat přímo u pacientů kvantifikovat následující parametry:

  • Kvalita života (specifická a generická)
  • Vliv na běžné denní aktivity
  • Pracovní status
  • Ztráta pracovní produktivity (absentismus a presentismus)
  • Úzkost a deprese
  • Čas pacienta strávený návštěvami u lékaře
  • Přímé a nepřímé náklady pacienta na migrénu

„Aktuální průzkum potvrzuje, že pro celou společnost je výhodnější migrénu léčit než neléčit. Pacient, který může normálně fungovat, přináší společnosti i ekonomice výrazně více, než když trpí, a řešení je přitom na dosah," komentuje výsledky průzkumu Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.

Průzkum podle ní jasně ukázal, jak je nemoc devastující - z dat vyplynulo, že kvůli nedostatečné kontrole migrény lidé často navštěvují různé lékaře ve snaze dobrat se úlevy, od praktika až po specializované ambulance. Za fyzioterapeutem, ortopedem, psychologem či psychiatrem přišlo v důsledku nemoci za posledního půl roku 34,7 % dotazovaných.

Léčba se vyplácí, a to všem

Analytici v průzkumu dále vyčíslili ztráty způsobené poklesem pracovní produktivity na jednoho pacienta na téměř 321 000 korun za rok! Migrénu lze přitom v ČR účinně léčit už tři roky, zároveň se na trhu objevují další léčebné možnosti. Přestože jsou podle lékařů tyto inovativní terapie poměrně nákladné, společnosti se ve finále vyplatí. Situaci příliš neprospívá, že řada lidí svou nemoc před okolím tají, protože se bojí zlehčování a nepochopení. Přibližně 40 % nemocných ani neví, že za jejich potížemi stojí právě migréna. K léčbě, která by jim razantně pomohla snížit počet atak, se tak dostává zlomek nemocných. Odborníci například odhadují, že inovativní terapii, která záchvatům migrény předchází, by v Česku mohlo mít přes 20 000 pacientů, reálně se k ní však dostane méně než 10 % z nich. Ne všechny léky jsou však hrazeny zdravotní pojišťovnou a pacienti si je tak platí sami. V průzkumu byly zjišťovány průměrné měsíční náklady na léky související s léčbou migrény, které pacienti hradí sami, a to včetně doplatků za léky - 26 % uvedlo průměrné měsíční náklady na léky mezi 500 Kč a 1 000 Kč a 16 % dotazovaných platí za léky průměrně více než 1 000 Kč.

„Migréna je dlouhodobé neurologické onemocnění, které způsobuje významnou individuální i celospolečenskou zátěž. Každý záchvat migrény je totiž spojen se sníženou schopností vykonávat běžné denní aktivity nebo pracovní činnost. Týká se to především lidí v produktivním věku," říká MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Ačkoliv migrénu zatím nelze zcela vyléčit, s pomocí nových léčiv je možné ji zvládat mnohem lépe, než tomu bylo v minulosti. Inovativní terapie pacientům umožňuje vrátit se zpět do normálního života. Roky ztracené onemocněním sice nelze získat zpět, ale s pomocí účinné léčby můžeme zamezit budoucím ztrátám," pokračuje vedoucí lékař brněnského centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. 

Z výsledků průzkumu

Na plný úvazek pracovalo 79 pacientů (53,7 %), na částečný úvazek asi 13 %. Tři pacienti pobírali starobní důchod a stejný počet pacientů pobíral invalidní důchod (ID) 1. stupně, ve dvou případech se jednalo o ID z důvodu onemocnění migrény.

U 36 pacientů trvala migréna méně než 15 let, 39 pacientů mělo migrénu 16 až 25 let a dalších 41 pacientů více než 30 let. 

Průměrný počet dní s migrénou za měsíc (MMD) byl v posledním měsíci 7,4 dní. Za poslední rok pacienti uvedli průměrnou hodnotu MMD 15,5 dne. Průměrná délka záchvatu s medikací byla 10,9 hodin, bez medikace v průměru 33,3 hodin. Většina pacientů, kteří nezodpověděli otázku délky záchvatu bez medikace uvedli, že to bez medikace nikdy nezkoušeli. Celkem 91,2 % pacientů trpí během záchvatu migrény fotofobií (zvýšenou citlivostí na světlo) nebo fonofobií (zvýšenou citlivostí na zvuky). Dohromady 121 pacientů (82,3 %) uvedlo, že během migrény trpí nevolností nebo zvracením. Přes polovinu pacientů trpí během migrény aurou.

121 pacientů (82,3 %) užívalo léky tlumící bolest, a to volně prodejné (např. Brufen, Aspirin, Paralen, Panadol, apod.) nebo na předpis (např. Nimesil, Novalgin, Algifen, apod.). Specifické léky proti migréně, tzv. triptany, ve formě tablet, injekcí nebo nosního spreje užívalo 71,4 % pacientů. Profylaktickou léčbu užívalo asi 47 % pacientů - 35 z nich užívalo profylaktickou medikaci (např. antidepresiva, valproáty či metoprolol) a 47 pacientů uvedlo profylaktickou léčbu bez užívání medikace. Biologická léčba (monoklonální protilátky podávané injekcí pod kůži jednou za měsíc nebo jednou za tři měsíce) byla zaznamenána u celkem 30 pacientů (20,4 %). Léky tlumící nevolnost a zvracení (např. Degan) užívalo 15 % respondentů.

V průzkumu byly také zjišťovány návštěvy lékařů z důvodu onemocnění migrénou během posledních 6 měsíců před vyplňováním dotazníku. Téměř 22 % navštívilo svého praktického lékaře, 64,6 % migreniků vyhledalo neurologa a 26 % navštívilo centrum/ambulanci bolesti hlavy. Centrum bolesti hlavy v posledních 6 měsících před vyplněním dotazníku navštívilo 9 pacientů jedenkrát, 23 pacientů (60,5 %) dvakrát a 6 pacientů třikrát nebo vícekrát.

Pacienti strávili jednou návštěvou u praktického lékaře z důvodu migrény v průměru 72,2 minut, tj. asi hodinu a čtvrt, a to včetně cesty tam a zpět. V případě jedné návštěvy neurologa z důvodu migrény se jednalo v průměru o 108,7 minut a jednou návštěvou v centru bolesti hlavy pacienti strávili průměrně cca 2,5 hodiny. Za poslední týden pacienti v práci zmeškali kvůli onemocnění migrény v průměru 5,6 hodin, tedy 13,9 % z běžného pracovního týdne.

Výsledky průzkumu ukazují, že dopad migrény na tuto populaci je enormní ve všech sledovaných doménách, přestože se jedná o jedince v poměrně mladém věku (průměrně 40 let). Většina kohorty žije s diagnózou migrény déle než 10 let a u většiny jsou migrenózní ataky s doprovodnými příznaky. Přes 80 % dotazovaných užívá nějakou akutní medikaci, jen čtvrtina profylaxi. Ekonomické dopady diagnózy jsou značné, a to jak na nemocné, tak celou společnost. Nemocní mají absolutní pracovní neschopnost ve 12 % pracovní doby a sníženou pracovní produktivitu téměř o 40 %. Dotazovaní často navštěvují lékaře na různých úrovních systému - od praktika až po specializované ambulance. V uplynulých 6 měsících bylo téměř 5 % pacientů kvůli migréně hospitalizováno a 15 % muselo navštívit pohotovost.

Zdroje: Výsledky průzkumu DOPADY MIGRÉNY NA PACIENTY, SPOLEČNOST A EKONOMIKU ČESKÉ REPUBLIKY / ANALÝZA PERSPEKTIVY PACIENTA V ČESKÉ REPUBLICE (Závěrečná zpráva, Value Outcomes s.r.o. a Migréna-help); Tisková zpráva: Migréna stojí peníze - léčit ji ale „přijde" levněji, MaVe PR

Již jsme o problematice psali:

TŘÍLETÉ I DELŠÍ ČEKÁNÍ NA LÉČBU

Zpět

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME