Online informace pro lékárny
NENÍ VLÁKNINA JAKO VLÁKNINA
Z mnoha zdrojů se můžeme dozvědět, že vláknina je nepostradatelná pro naše zdraví. Jídelníčku s nedostatečným obsahem vlákniny se připisuje podíl na vzniku řady civilizačních chorob, jako jsou např. nemoci srdce a cév, cukrovka, obezita, rakovina tlustého střeva, zácpa, hemoroidy. Dospělý člověk by měl denně konzumovat 25 - 30 g vlákniny. Běžně jí však konzumujeme jen 12 - 15 g.
Vláknina - co to vlastně je?
Vláknina patří mezi nestravitelné polysacharidy rostlinného původu. Náš zažívací systém a trávicí enzymy nejsou schopné vlákninu štěpit a získat z ní vstřebatelné živiny a energii. Vlákninu obsahuje hlavně ovoce, zelenina, luštěniny, rýže, potraviny z celozrnných obilnin a ořechy.
Odborníci na výživu dělí vlákninu na tzv. rozpustnou a nerozpustnou. Vláknina tzv. rozpustná se ve vodě buďto úplně rozpustí a nápoj zůstane tekutý (např. čekankový inulin nebo částečně hydrolyzovaná vláknina z guarových bobů) nebo ve vodě bobtná a vytváří více či méně hustý gel (např. psyllium, tj. vláknina ze semen indického jitrocele). Vláknina plně rozpustná se zpravidla lépe užívá a nemusíme ji zapíjet jednorázově tak velkým množstvím tekutiny.
Proč je vláknina tak důležitá pro naše zažívání?
U vlákniny se dále hodnotí její schopnost vázat vodu. Vláknina, která na sebe v zažívacím traktu váže vodu a nabývá tím na objemu, přispívá k déletrvajícímu pocitu nasycení. Zvětšuje se tím také objem tráveniny, což podporuje střevní peristaltiku (přirozený pohyb střev) a usnadňuje se tím i odchod odpadních produktů trávení. Při dostatečném příjmu vlákniny a tekutin se stolice také změkčuje, což napomáhá snadnějšímu vyprazdňování.
Další důležitou vlastností rozpustné vlákniny je to, zda může být zpracována (fermentována) střevními bakteriemi. Takový typ vlákniny je označovaný jako prebiotická vláknina nebo prebiotikum. Bakterie v tlustém střevě zpracovávají prebiotickou vlákninu na látky, které jsou prospěšné pro správnou funkci tlustého střeva a podporují také růst „přátelských střevních bakterií".
Trápí vás zácpa?
U dospělých je zácpa obecně definována jako frekvence vyprazdňování stolice nižší než 3× týdně. Obvykle je spojená s dalšími obtížemi - např. obtížné vyprazdňování objemné tuhé či bobkovité stolice, pocit nedokonalého vyprázdnění, nutnost používání projímadel a další.
K častým příčinám zácpy se řadí nevhodná dieta s nedostatečným příjmem vlákniny, nedostatek pohybu a nízký příjem tekutin. Zácpa se považuje za chronickou, pokud trvá déle než 12 týdnů.
......
POZOR! Ne vždy se jedná o prostou (funkční) zácpu. Zácpa může někdy být příznakem jiného onemocnění. Mohou ji působit i některé léky! Proto se v případě déletrvající zácpy vždy poraďte s lékařem!
......
Jak zvládnout zácpu?
K oficiálním lékařským doporučením pro zvládnutí nekomplikované chronické zácpy patří v první řadě dietní opatření se zvýšeným příjmem vlákniny. Neméně podstatná jsou i režimová opatření (dostatek pohybu, tekutin). Ne vždy ale stačí zvýšení příjmu vlákniny ve stravě. Často je nutné sáhnout i po některém z produktů s obsahem vlákniny dostupných v lékárně.
Není vláknina jako vláknina - kterou vybrat?
Pro uživatelský komfort je výhodné vybrat vlákninu spojující tři vlastnosti: vláknina je plně rozpustná, má přiměřenou schopnost vázat vodu (ani moc, ani málo) a působí jako prebiotikum.
Tuto kombinaci nabízí OptiFibre - přípravek na bázi částečně hydrolyzované (enzymaticky rozštěpené) guarové gumy (PHGG, Partialy Hydrolyzed Guar Gum).
Základní surovina se získává z guarových bobů (plodů luštěniny pěstované ve střední Asii).
OptiFibre je 100% rozpustný v teplých i studených nesycených nápojích. Lze jej přimíchat i do kašovitých pokrmů. Nemění se tím chuť ani konzistenci potravy. Vlákninu OptiFibre není nutné dodatečně zapíjet velkým množstvím tekutiny. Neobsahuje lepek, aromata ani sladidla. Je vhodný pro dospělé i seniory. Lze ho podávat těhotným i dětem od 3 let.
OptifFibre je potravina pro zvláštní lékařské účely pro řízenou dietní výživu při poruchách motility tlustého střeva (zácpa). Užívání konzultujte s ošetřujícím lékařem, lékárníkem nebo osobou kvalifikovanou v oblasti klinické výživy. Není určen jako jediný zdroj výživy.
Článek je firemním sdělením.
Více na https://www.nestlehealthscience.cz/cz/optifibre
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
