Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEMOC ZLOMENÉHO SRDCE



Srdeční choroby jsou v České republice významnou příčinou úmrtí, ročně jim podlehne dle údajů NZIP přes 360 tisíc pacientů. Není to přitom jen rodinná anamnéza, kouření či alkohol, co riziko kardiovaskulárních potíží zvyšuje. V dnešní uspěchané době jsme vystaveni stresu a emocionálním výkyvům. A právě psychická nepohoda může být jedním z hlavních původců srdečních onemocnění. Negativní emoce nám mohou přivodit dlouhodobé zdravotní potíže, včetně srdečního infarktu. 

 

Stres - dobrý sluha, ale zlý pán

Žijeme v době, kdy jsme pod nepřetržitým vlivem nejrůznějších emocí - stres v práci, potřeba rozhodovat se rychle a pod tlakem, ale třeba i celodenní používání mobilních zařízení. Takto emočně nabité prostředí silně ovlivňuje naši psychiku. Mnohdy však opomíjíme způsob, jakým toto vše dopadá na naše fyzické zdraví, zejména pak na orgán ze všech nejdůležitější - srdce.

„Dopadu nepříjemných, konfliktních či stresových situací na činnost našeho srdce si všimneme snadno - tepová frekvence se zvyšuje, vlivem čehož cítíme typické bušení srdce. Krevní tlak stoupá, což se může projevit bolestí hlavy. A zvýšený krevní tlak může poškodit stěny cév," říká MUDr. Pavel Poláček, vedoucí specializace kardiologie z Canadian Medical - součásti české zdravotnické skupiny EUC, a upřesňuje, že krátkodobý stres srdci obvykle nevadí. Horší je to ale se stresem dlouhodobým. Jsme-li mu vystaveni nepřetržitě, má naše srdce zaděláno na závažné problémy. „Pacienti, kteří se dlouhodobě vyskytují ve stresovém prostředí, jsou více náchylní k nezdravým kompenzacím. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, přejídání či nedostatek spánku jsou pak samozřejmě jen dalšími faktory zvyšujícími riziko kardiovaskulárních chorob," dodává MUDr. Poláček. 

Nemoc zlomeného srdce

Akutní onemocnění srdce vlivem negativních pocitů a emocionálního stresu má dokonce i svoji vlastní kapitolu v odborné literatuře. Výraz „mít zlomené srdce" tak bohužel není pouze rčením, ale diagnózou lékaři označovanou jako Takotsubo kardiomyopatie.1 Onemocnění je charakterizováno přechodnou dysfunkcí levé srdeční komory a může vést až k srdečnímu selhání. Ve většině případů dojde k zotavení pacienta zhruba během měsíce. Až 2-5 % pacientů však nemoci podlehne.

 „Onemocnění nejčastěji postihuje ženy po menopauze a mezi jeho akutní projevy patří bolest na hrudi a dušnost, podobně jako u akutního infarktu myokardu," doplňuje MUDr. Poláček.

...........................

Japonským lékařům, kteří tento syndrom „zlomeného srdce" (stress cardiomyopathy) popsali poprvé, připomínal tvar srdeční komory past na chobotnice (TAKO-TSUBO).

Jedná se o vzácné onemocnění nevyjasněné etiologie, které má podobu akutního koronárního syndromu a manifestuje se často akutním srdečním selháním. 

Postižení je sice většinou reverzibilní, ale mohou se objevit i závažné a život ohrožující komplikace.

Nejčastěji jsou postiženy ženy po menopauze s dominujícím příznakem akutní bolesti na hrudi.

Stresová kardiomyopatie představuje formu neurokardiogenního „omráčení" myokardu, a zatímco spojení mezi mozkem a srdcem je prokázáno, přesné patofyziologické mechanismy zůstávají nejasné. 2

........................... 

Účinky našeho emočního prožívání na fungování oběhové soustavy naštěstí nemusí být jen negativní. Například studie z roku 2010 prokázala, že lidé, kteří častěji zažívají pozitivní emoce, jako jsou radost, štěstí a nadšení, mají výrazně nižší riziko výskytu srdečních onemocnění v závislosti na intenzitě prožívání. Pozitivní emoce mohou mít příznivý vliv na srdeční frekvenci i kvalitu spánku. Dlouhodobě šťastní a spokojení lidé jsou také schopni rychleji se vzpamatovat z krátkodobých negativních emocí, a tím předcházet akutním zdravotním problémům.3 Studie z roku 2010, publikovaná v předním evropském kardiologickém časopise European Heart Journal , byla první, která ukázala na závislost mezi pozitivními emocemi a ischemickou chorobou srdeční.

„Výzkumy potvrzují, že u lidí, kteří dlouhodobě dbají na svoji duševní pohodu, je až o třetinu nižší riziko výskytu srdečních chorob, včetně infarktu nebo mrtvice.4 Pozitivní psychika může výrazně pomoci i pacientům s nepříznivou rodinnou anamnézou nebo již existujícím chronickým onemocněním. Psychická pohoda v kombinaci se zdravým životním stylem a dostatkem pohybové aktivity tvoří základ důsledné kardiologické prevence," potvrzuje závěry studií kardiolog Poláček.

Preventivní laboratorní vyšetření

Ne vždy je možné se negativním emocím zcela vyhnout. Proto je klíčové, abychom o zdraví svého srdce pečovali preventivně. Jedním z efektivních způsobů, jak získat povědomí o svém zdravotním stavu, je preventivní laboratorní vyšetření.

Komplexní řešení nabízí například balíček laboratoří EUC: Zdravé srdce a cévy. Jeho součástí je odběr krve a následná analýza klíčových lipidů.

Složení balíčku:odběr krve, celkový cholesterol, HDL, non HDL, LDL, triacylglyceroly. Rozbor tak poskytuje důležité informace o stavu tuků v krvi, což je zásadní pro hodnocení rizika srdečních onemocnění a pro stanovení správné léčby. Výsledky jsou pacientům k dispozici do 24 hodin po odběru a lze je konzultovat i na dálku s Lékařem online.

Zdroj: Tisková zpráva EUC: I vaše srdce má emoce! Jak jeho zdraví ovlivní psychická (ne)pohoda?, Insighters

Reference:
1. https://kardioblog.cz/pokrocili-syndrom-zlomeneho-srdce-aneb-takotsubo-kardiomyopatie/
2. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0735109718369389?via%3Dihub
3. https://www.sciencedaily.com/releases/2010/02/100217224231.htm
4. https://www.health.harvard.edu/blog/a-positive-mindset-can-help-your-heart-2019021415999

Nenechte si ujít letošní 3D kongres s problematikou prevence kardiovaskulárních chorob, který na květen a červen připravuje pro lékárníky a farmaceutické asistenty Healthcomm Professional.

V rámci akreditované akce vystoupí například PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D., prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. nebo PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D.

Sledujte proto https://www.healthcomm.cz/, kde budou postupně doplňovány informace o programu.

 

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME