Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LIDÉ SPOLÉHAJÍ NA LÉKÁRNÍKY I V PŘÍPADĚ VÝPADKŮ LÉKŮ



V reprezentativním průzkumu SC&C pro Českou lékárnickou komoru (ČLnK), který proběhl v září a říjnu 2023, se ukázalo, že lidé mají vysokou důvěru v rady a doporučení lékárníka - rady farmaceutů ohledně času a délky užívání léků podle průzkumu dodržuje 98 % lidí.

 Lékárna je stále místem první volby

Lékárna je i nadále pro více než polovinu pacientů prvním zdravotnickým zařízením, kam při méně závažných zdravotních potížích zamíří, a právě na lékárníky se lidé nejčastěji obrací i v případě, že nemohou sehnat léky. Vysoká úroveň důvěry v rady a doporučení lékárníka přetrvává a dlouhodobě přesahuje hodnotu 8 bodů z 10. Více než polovina pacientů (54 %) jde při mírnějších zdravotních obtíží raději do lékárny než ke svému lékaři (19 %), do nemocnice nebo jinam (9 %).    

„Lékárny patří do systému zdravotnictví podobně jako nemocnice či odborné ambulance. Jak se ukazuje, dlouhodobě platí, že pro většinu pacientů je lékárna místem první volby, pokud řeší méně závažné zdravotní obtíže," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

PharmDr. Martin Kopecký, PhD., viceprezident ČLnK, dodává: „Nejčastěji za námi pacienti přicházejí, pokud potřebují poradit s léčbou například respiračních onemocnění, zejména nyní v období podzimních viróz, angín či chřipky. Lékárníci pomohou se samoléčbou, ale mohou také vyhodnotit, že situace již vyžaduje návštěvu lékaře a pacientovi ji doporučit." 

Lékárníci pomáhají pacientům řešit výpadky léků

Podle průzkumu se s výpadky léků letos setkalo 44 % respondentů, kteří situaci nejčastěji řešili s pomocí lékárníka (42 % z nich). Ti pacientům mohou v některých případech nabídnout výdej jiného léku (generickou substituci) či připravit individuálně připravovaný léčivý přípravek (například v případě antibiotických nosních kapek). Práce spojená s řešením výpadků je nicméně zátěží i pro lékárníky, kromě shánění léků pro pacienty je nutná i častější komunikace s lékaři. Podle dat z průzkumu se s výpadky letos setkalo o 27 % více lidí než v roce 2021. 27 % respondentů uvedlo, že se letos s výpadky léků potýkali opakovaně.

 „Potvrdilo se, že role lékárníků je při výpadcích léků nezastupitelná, protože právě oni pacientům pomáhají situaci řešit. Důležité je, že v drtivé většině případů existuje způsob, jak lék v době jeho výpadku nahradit či individuálně připravit. I přes výpadky některých antibiotik tak například nedošlo k tomu, že by pacienti zůstali bez adekvátní antibiotické léčby," popisuje PharmDr. Martin Kopecký.

Doplatky na léky by měly být podle pacientů všude stejné

Průzkum se dotkl i tématu doplatků za léky a ochranných limitů. Podle velké většiny respondentů by doplatky na léky měly být sjednoceny a po překročení ochranného limitu by již lékárny neměly započitatelné poplatky od pacientů dál vybírat a jejich administraci se zdravotní pojišťovnou provést samy.

Téměř tři čtvrtiny lidí (74 %) si myslí, že doplatky na léky by měly být všude stejné. Tento názor společnosti je dlouhodobě stabilní, což vyplývá z pravidelných průzkumů ČLnK již od roku 2017. Téměř 60 % populace by také uvítalo, kdyby lékárny po překročení ochranného limitu již nemusely vybírat další započitatelné doplatky za léky. Tento postoj je logický i z pohledu lékárníků.

„Ochranné limity slouží v podstatě jako ochrana dostupnosti léčby a jsou nastaveny různě pro konkrétní skupiny pacientů, například pro seniory či osoby se zdravotním postižením. Dnes systém funguje tak, že i po překročení limitu musí lékárny doplatky od pacientů vybírat, s tím, že lidem pojišťovna peníze vrací zpětně. Toto řešení považujeme za zbytečně složité, efektivnější by bylo, aby pacienti po překročení ochranného limitu už započitatelné doplatky v lékárně neplatili. Administrativa by pak probíhala pouze mezi zdravotní pojišťovnou a lékárnou," říká Mgr. Aleš Krebs.

.............................

O limitech doplatků na léčiva a potraviny pro zvláštní lékařské účely pojednává § 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákon řeší, kdo a za jakých okolností má nárok na vrácení přeplatku za doplácení za léky a o jednotlivých limitech. Pojištěnec si nijak nemusí doplatky hlídat, i když je lze často zjistit z klientských systémů.

.............................

Úhrady léků a doplatky jsou pro širokou veřejnost obtížně pochopitelnou problematikou

Ceny i úhrady léků se vlivem pravidelných revizí SÚKL neustále mění. Problémem je ovšem nynější systém, kdy se o ukončení revize lékárníci dozvídají s nedostatečným předstihem, při tom se jedná o změny cen a úhrad i o desítky procent. Dalším problémem je, že revize se někdy týkají příliš široké skupiny léků a jindy třeba jen jednoho léku. Tím vznikají rozdíly v cenách, úhradách a doplatcích u téhož léku s různým počtem tablet.

„Revize cen léků probíhají často a dotýkají se prakticky všech léčivých přípravků. Přestože oficiálně mají lékárníci na doprodej léků za původní cenu tři měsíce, nižší úhrada platí ihned.  Reálně se o revizi dozvídáme maximálně 20 dní před změnou. V takovém případě je často nemožné optimalizovat zásoby, protože chronické léky jsou většinou předepisovány pacientům na tři měsíce léčby a lékárník nemůže ovlivnit, zda si pacient v rozhodných 10 či 20 dnech lék přijde vyzvednout," uzavírá prezident ČLnK.

Zdroj: Tisková zpráva ČLnK

Zpět

BOLEST ONLINE 20. 11. – 19. 12. 2024

Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.

REZIGNACE ŘEDITELKY HYGIENICKÉ STANICE HL. MĚSTA

K 31. říjnu 2024 na vlastní žádost skončila ve funkci ředitelka hygienické stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze, MUDr. Zdeňka Shumová. Ta vedla HSHMP od ledna 2022. Na pozici ředitele bude vypsáno výběrové řízení. Vedením bude do jeho výsledku dočasně pověřen JUDr. Mgr. Vladimír Možíšek.

DOPORUČUJEME