
V různých studiích narážíme na zkoumání délky spánku a její vliv na zdravotní kondici jedince. Také jsme se již setkali se sociálním jet lagem, který je odrazem nesouladu biologické potřeby spánku jedince a odlišných požadavků společnosti. Nová studie českých sociologů zkoumala vliv změn délky spánku, kvality spánku a sociálního jet lagu na spokojenost se životem, štěstí, pracovní stres, subjektivní zdraví a pohodou respondentů.
Michaela Kudrnáčová a Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR ve svém výzkumu, realizovaném v rámci společné aktivity s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, zkoumali, jak spánek souvisí s kvalitou života. Za využití dat od více jak 5 tisíc respondentů a respondentek srovnávali, jak se pociťovaná kvalita života liší mezi lidmi dle jejich spánku. Zároveň zkoumali, jak změny spánku souvisí se změnami v kvalitě života. Studie1 vychází v odborném recenzovaném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE.
Autoři využili data z Českého panelového šetření domácností (CHPS), která byla sbírána v letech 2018 až 2020. Pozdější dotazníková šetření oslovovala tytéž osoby k opětovné účasti: v roce 2018 v průzkumu odpovědělo 5132 dospělých Čechů a Češek, v roce 2019 to bylo 2046 osob a v posledním roce 2161 osob. Analýza se zaměřila na otázky týkající se životní spokojenosti, pohody, štěstí, subjektivního zdraví a pracovního stresu spolu s otázkami týkajícími se délky spánku, kvality spánku a načasování spánku nebo „sociálního jet lagu" (tj. míry nesouladu sociálně řízeného a biologického spánkového rytmu). Autoři článku zkoumali výsledky v rámci odpovědí týchž osob v čase a zároveň porovnávali mezi sebou i výsledky jednotlivých respondentů. Jedná se o první studii, která testovala dlouhodobý vliv „sociálního jet lagu" na kvalitu života.
...............................
V posledních desetiletích se v populaci výrazně zkrátila délka spánku, a to především v pracovní dny. To je dáno tím, že se denní aktivity populace postupně posouvají do pozdějších hodin, avšak začátek pracovní doby se nemění. Tento fenomén se především týká jedinců s večerním chronotypem (pozdě vstávají, jsou nejvýkonnější spíše ve večerních hodinách a chodí pozdě spát), u osob pracujících ve směnném provozu a u jedinců, kteří do pozdních hodin tráví čas u monitorů a displejů elektronických zařízení. Jedinci se sociálním jet lagem jsou ráno nevyspalí, nesnídají a k jídlu si sednou až velmi dlouho po probuzení.
...............................
Na individuální úrovni uváděná kvalita spánku souvisela se všemi pěti ukazateli kvality života s výjimkou pracovního stresu. Jinými slovy lidé, kteří hodnotí svůj spánek jako kvalitnější, zároveň vykazují pozitivnější vnímání své kvality života než ti, kteří uvedli, že jejich spánek není kvalitní. Souvislost kvality spánku byla také prokázána se všemi ukazateli kvality života při porovnání odpovědí jednotlivých osob v čase (meziroční změny v ukazatelích spánku souvisejí se změnami v kvalitě života). V tomto případě také délka spánku významně souvisela s pocitem zdraví a štěstím a „sociální je tlag" zase se životní spokojeností a pracovním stresem. Délka spánku ani „sociální jet lag" však nevykazovaly vzájemnou souvislost v čase.
Podle autorů se příčiny „sociálního jet lagu" (např. nové zaměstnání s jinou pracovní dobou) mění zřídka a tříleté období zkoumané v rámci studie tak nemuselo být dostatečně dlouhé na to, aby zachytilo některé změny. Poslední vlna dotazníkového šetření navíc mohla být ovlivněna i zkušeností s pandemií na jaře 2020, která představuje mimořádnou situaci pro spánkový režim i kvalitu života. Výsledky analýz ukazují, že délka spánku nebo jeho načasování nemusí být pro kvalitu života tak důležité jako jeho kvalita.
„Lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy spíme a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také lepší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku. Sledováním 4253 osob po dobu tří let jsme navíc zjistili, že u těch, jimž se zlepšil spánek, se také zlepšila kvalita života," uvádí autoři.
Zdroj: Tiskové oddělení AV ČR
Literatura:
1. Kudrnáčová M, Kudrnáč A (2023) Better sleep, better life? Testing the role of sleep on quality of life. PLoS ONE 18(3): e0282085. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0282085
V březnu, konkrétně 5. a 6. 3. 2010, se v Brně konal vůbec první kongres Health communication. Z dochovaného programu se dozvíme, že mezi lektory byli PhDr. MUDr. Miroslav Krejčíř, Mgr. Jiří Jedelský nebo PhDr. Jarmila Daxnerová Kvapilová. Témata byla tedy nasnadě: Co vše je možné na první pohled zjistit o klientovi v lékárně, Stres v lékárně nebo Optimální komunikace farmaceutického asistenta. Vzpomínku Miroslava Krejčíře na začátky spolupráce se společností Health communication najdete mezi dalšími v článku BEZ SPOLUPRÁCE SE SKVĚLÝMI LIDMI SKVĚLOU AKCI NEUDĚLÁŠ! na aktuálním Magazínu. Historické fotografie z prvního brněnského kongresu si pak můžete prohlédnout na https://www.healthcomm.cz/ v oddíle ARCHIV. Ať jste již byli účastníky brněnského kongresu před 15 lety, nebo jste v té době zatím jen studovali, můžeme se opět v Brně všichni setkat toto jaro, a to v Quality Hotel Brno Exhibition Centre 9. 4. 2025, kde v jeden den proběhnou dva Pharmacy eventy - dopolední a odpolední, z nichž každý je samostatně akreditován u ČLnK.
Srdečně vás zveme na první, prezenční kongres roku 2025, který se bude konat 9. dubna 2025 v Brně, v Quality Hotelu Brno Exhibition Centre. Kongres bude rozdělený na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována. Kongres je určený pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály. Opět se můžete těšit na kvalitní odborný program a na setkání s lektory, partnery i kolegy z lékáren. Registrovat se můžete již nyní na stránce organizátora: https://www.healthcomm.cz/. Při registraci můžete využít volný vstup přes kód Magazínu: MAG25BR