Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KDYŽ SE NEDAŘÍ OTĚHOTNĚT



Podle statistik České lékařské komory se u nás v posledních letech zvyšuje počet párů, které se potýkají s potížemi ohledně plodnosti. Aktuálně je řeší v Česku každý pátý pár. Tyto problémy mohou mít různorodé příčiny, včetně endokrinních poruch, infekčních onemocnění, genetických faktorů, ale také životního stylu a stresu.

S prevencí je nutno začít včas

Jedním z nejčastějších důvodů, proč mají páry problémy s přirozeným početí, je odkládání rodičovství do pozdějšího věku. Přitom je důležité nepodcenit včasnou prevenci už po 20. roce života. To nejmenší, co pro své zdraví můžeme udělat, je například vyšetření hladiny antimülleriánského hormonu (AMH) společně s ultrazvukovou prohlídkou u žen, zatímco u mužů je to vyhotovení spermiogramu. Ačkoliv tato vyšetření nejsou běžnou součástí preventivních prohlídek, pokud plánujete založit rodinu v pozdějším věku, je dobré tyto kontroly absolvovat. AMH je ukazatelem funkce vaječníku a pomáhá při rozhodování o nejvhodnější léčbě. Jeho hladina souvisí s počtem vajíček, která jsou ve vaječníku přítomna. Stanovení AMH se používá jako jeden z ukazatelů pro odhad reakce vaječníků na hormonální stimulaci při provádění in vitro fertilizace (IVF). Ačkoliv tato vyšetření nejsou běžnou součástí preventivních prohlídek, je dobré tyto kontroly absolvovat, pokud pár odkládá rodičovství do pozdějšího věku.

Současné statistiky ovšem potvrzují, že prevence je stále spíše okrajovou záležitostí. O vyšetření plodnosti totiž obvykle v Česku žádají ženy ve věku kolem 40 let a na preventivní spermiogram přicházejí muži až kolem věku 34 let. Obě pohlaví by přitom tyto základní prohlídky měly absolvovat ještě před dovršením třicítky.

Málokdo totiž ví, že spermiím trvá více než dva měsíce, než kompletně dozrají. Aby byly v ejakulátu více koncentrované a oplodnění schopné, je ideální mít pohlavní styk v plodném období ženy ob den či ob dva dny.

Je přirozené, že zplodit potomka přirozenou cestou je proces, který se někomu může podařit hned napoprvé, druhému může ovšem trvat i několik měsíců. Pravděpodobnost otěhotnění během jednoho nechráněného pohlavního styku je kolem 20-25 %, což se však s věkem postupně snižuje," říká MUDr. Milada Brandejská z kliniky reprodukční medicíny Europe IVF

Důležitou součástí je správná životospráva

Pokud se snažíte počít dítě, je žádoucí vyhnout se kouření, minimalizovat konzumaci alkoholu a zajistit tělu dostatečné množství vitamínů. Pro ženy má pak zvláštní význam například kyselina listová, která spolu s komplexem vitamínů B, zejména B2, B6 a B12, pozitivně ovlivňuje podmínky pro plod a snižuje riziko vrozených vad, zejména rozštěpu páteře a centrálního nervového systému. Muži by se zase měli zaměřit na vyšší příjem selenu, zinku a vitamínů ze skupiny antioxidantů. Ty mají pozitivní vliv na tvorbu a vývoj spermií. Dle posledních výzkumů má totiž zdravé a plně funkční spermie (tzv. normospermii) méně než 48 % mužů ve věku do 37 let.

Role psychiky

Někteří odborníci označují stres jako jednu z velmi pravděpodobných psychogenních příčin neplodnosti, jiní ho považují spíše za spolučinitele než za příčinu. Ať tak, či onak, pravděpodobně vás překvapí, že stres spojený s neplodností psychologové často přirovnávají ke stresu, který zažívají pacienti s nádorovým onemocněním.

Při nadměrné stresové zátěži proto ženám, pokoušejícím se otěhotnět, odborníci doporučují různé meditační tréninky, které mohou důsledky stresu zmírnit. Čím dál populárnější jsou rovněž tzv. „mindfulness techniky", při nichž hraje hlavní roli všímavost a uvědomění.

Odborná pomoc

V případě, že se o miminko snažíte déle než rok, nebo máte jakékoliv pochybnosti, vyhledejte odbornou pomoc.

Kliniku Europe IVF můžete navštívit osobně a setkat se s naší koordinátorkou a lékařem. Získáte tak lepší představu o tom, co proces asistované reprodukce vůbec obnáší. Na schůzce probereme všechny možnosti, zodpovíme vaše dotazy i vysvětlíme případné nejasnosti spojené s metodami léčby nebo doporučenými vyšetřeními. Odcházet byste tak měli s jasnou představou, jaké kroky můžeme udělat k tomu, aby se vaše cesta za splněným snem stala skutečností," vysvětluje MUDr. Brandejská z kliniky Europe IVF, která dosahuje vysoké úspěšnosti, v průměru až 68 %, což ji řadí k předním světovým centrům asistované reprodukce.

Zdravotní pojišťovny hradí první tři cykly umělého oplodnění klientkám do 40 let. Léčbu na klinice asistované reprodukce může ze zákona podstoupit žena mladší 49 a u jejich partnerů není věková hranice nijak omezena. Odhady přitom naznačují, že se díky IVF, tedy metodě oplodnění ve zkumavce, narodilo již více než 7 milionů dětí na celém světě.

MEDIA:LIST

 

 

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME