Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KDE HLEDAT PŘÍČINY ZVÝŠENÉ PREVALENCE CELIAKIE?



Mgr. Michaela Šťastná (1,2)

RNDr. Lubomír Janda, Ph.D. (1)

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno (1), Masarykova univerzita, Ústav Biochemie, Brno (2)

Celiakie (céliakální sprue, glutenová/glutensenzitivní enteropatie) je imunitně zprostředkované, zánětlivé systémové onemocnění. Je způsobeno glutenem neboli lepkem, který se vyskytuje v obilovinách, jako je pšenice, žito, ječmen či oves. Toto geneticky podmíněné onemocnění doprovází lidstvo pravděpodobně již od zavedení lepkových obilovin do stravy člověka, tedy přibližně od doby 8 až 10 tisíc let před naším letopočtem. V posledních letech však výskyt celiakie narůstá a stává se tak relevantním problémem moderní společnosti

Diagnostika a dostupná léčba

V dnešní době je diagnostika onemocnění založena na průkazu protilátek třídy IgA a IgG proti tkáňové transglutamináze či lepkovým peptidům a na biopsii tenkého střeva. Jedinou dnes známou léčbou tohoto onemocnění je dodržování bezlepkové diety. To však představuje nákladnou variantu stravování, a také sebou přináší i snížení příjmu některých vitaminů, minerálních látek a vlákniny, což může vést k dalším zdravotním obtížím.

Na začátku 20. století popsal celiakii jako chronickou poruchu trávení anglický pediatr Samuel Gee. Vypozoroval souvislost mezi onemocněním a stravovacími návyky dětských pacientů. Navrhoval, že „povolené množství jídel z mouky by mělo být malé". V roce 1928 popsal švýcarský pediatr Guido Fanconi metabolické změny u dětí trpících celiakií, především hypokalcemii, hypofosfatemii a acidózu. Zlomovou událostí bylo spojení obtíží pacientů s konzumací pšenice nizozemským pediatrem Willem Karlem Dickem. Následně Charlotte Andersonová, uznávaná australská lékařka, průkopnice v oboru dětské gastroenterologie, doporučila vynechání glutenu ze stravy u pacientů se zvýšeným množstvím tuku ve stolici.1-7

Mýty opředená nemoc

Pro rozvoj nemoci jsou nezbytné tři předpoklady, a to genetická predispozice, konzumace lepku a environmentální faktory. O této nemoci je rozšířeno několik mýtů, které nemají racionální základ.

Mýtus č.1: Hlavní příčinnou nárůstu nemoci za posledních dvacet let je pokrok v diagnostice.

Fakta: Hlavní diagnostický marker celiakie, tkáňová transglutamináza, byl identifikován již v roce 1997 a nejméně v posledních deseti letech se diagnostika zásadním způsobem neměnila. Přesto se v České republice za posledních sedm let počet diagnostikovaných zvedl o 15 %! V roce 2015 bylo diagnostikováno 20 331 pacientů a v roce 2021 bylo prokázáno 25 127 celiaků z celkové populace.

......

Mýtus č.2: Za zvyšující se prevalenci celiakie může šlechtění pšenice směrem k vyššímu množství lepku.

Fakta: Z analýz historických odrůd vyplývá, že obsah imunotoxického lepku v odrůdách v dnešní době spíše klesá.

......

Mýtus č.3: Nárůst celiakie souvisí se zvýšenou konzumací pečiva.

Fakta: Od poloviny padesátých let dvacátého století se spotřeba pšenično-žitného chleba v ČR postupně snižuje a spotřeba bílého pečiva zvyšuje. V absolutních číslech je to však mírný pokles spotřeby moučných výrobků (103,4 kg - 1950, respektive 90 kg - 2016). Zda moderní trend v konzumaci pečiva může za zvýšený výskyt onemocnění, není otázka, na kterou lze jasně odpovědět.

......

Přijatelná denní dávka

Vzhledem k tomu, že genetická predispozice je v populaci víceméně konstantní, vyplývá z této rovnice, že za nárůst nemocných mohou environmentální vlivy, jako je moderní životní styl, změny v technologiích přípravy potravin nebo jejich složení, které vedou k narušení střevní bariéry či k dysbiózám. Jedním z hlavních nepříznivých faktorů by mohla být takzvaná „Západní dieta", která je bohatá na cukry i tuky a zároveň se vyznačuje zvýšeným příjmem vysoce zpracovaných potravin. Takovéto potraviny jsou charakteristické značným obsahem aditiv a konzervantů. Přestože aditiva nejsou samostatně pro lidské zdraví škodlivá, je nutné zohledňovat denní příjem jednotlivých látek. Pro tyto účely byla zavedena hodnota ADI (Acceptable Daily Intake - přijatelná denní dávka vyjadřující množství látky, které by při běžné denní konzumaci nemělo představovat zdravotní riziko pro konzumenta. Důležitá však je synergie a vliv těchto látek na střevní mikrobiom.

Moderní hypotézy

Dalším střípkem do mozaiky vzniku celiakie je hypotéza, která není tak často diskutována. Jedná se o propojení mezi celiakií a virovými onemocněními. První spojitost mezi zvýšeným výskytem celiakie a virovou infekcí byla publikována již v roce 1980. Virová infekce jako stimulační mechanismus nebo spouštěč celiakie je jednou z hlavních hypotéz prolomení orální tolerance a některé studie spojily opakované infekce rotaviry a parechoviry se zvýšeným rizikem rozvoje celiakie. Pokud by však docházelo k prolomení orální tolerance jen po virovém onemocnění, bylo by propuknutí nemoci vázáno na první roky života, kdy jsou tyto infekce nejčastější.

V současné době nejvíce diskutovanou hypotézou mezi odborníky je střevní dysbióza - narušení střevní bariéry. Ta tvoří rozhraní mezi přijímanou potravou a vnitřním prostředím. Slizniční bariérová funkce střeva je dynamickou entitou zahrnující mechanickou, chemickou, imunologickou a biologickou složku, kam patří i její mikrobiom. V dnešní době je zdravé mikrobiální osidlování narušováno takzvaným „západním životním stylem", důrazem na sterilní prostředí, aditivy v potravinách, jakou jsou již zmiňované stabilizátory a emulgátory, zvýšenou konzumací trvanlivých potravin, kde je zajištěna jejich asepse, která se může promítat do absence nárůstu citlivé mikrobioty, a v neposlední řadě i nadužívání antibiotik a jiných léků s negativním dopadem na lidský mikrobiom.

Problematiku narušení zdravého mikrobiálního osídlení také popisuje hygienická hypotéza, anebo v modernějším pojetí „Hypotéza mizejícího mikrobiomu". Obě tyto hypotézy tvrdí, že trvale snížená diverzita mikrobiomu střeva u lidí ve vyspělých zemích může být příčinou vyššího výskytu chronických onemocnění.

Zpátky ke kořenům (ke střevu) problému

V dnešní době se vracíme k tomu, co řekl Hippokrates před 2 500 lety: „Všechny nemoci začínají ve střevech". Je však nesnadné odpovědět na otázku, který vnější faktor je schopný ovlivnit střevo tak, aby došlo k propuknutí celiakie, navíc třeba i v pozdějším věku. Je proto vhodné se zamyslet nad tím, zda můžeme ovlivnit dlouhodobou kumulaci změn životního stylu, což vede k narušení střevní bariéry, a tyto změny aplikovat do každodenního života.

„S přibývajícími znalostmi o vlivu environmentálních faktorů na lidské zdraví i kondici mikrobiomu začíná být zřejmé, že kombinací zvýšené střevní propustnosti, dysbiózy mikrobiomu spolu s genetickou predispozicí a konzumací lepku vytvoříme dokonalý koktejl spouštěcích faktorů vedoucích k rozvoji celiakie. Přestože neexistuje jen jeden činitel, který ovlivňuje rozvoj onemocnění, je možné, že faktory jako změna životního stylu, která zahrnuje důraz na vyšší čistotu, změny ve zpracování potravin a stravování, možný zvýšený výskyt virových onemocnění, délka kojení dětí a mnoho dalších, redukují bariérovou funkci střeva, především na úrovni mikrobiomu. Potenciálním řešením by mohlo být doplňování mikrobiomu prospěšnými bakteriálními kmeny jak prostřednictvím probiotických preparátů, tak například fermentovanými potravinami, a dále v případě onemocnění, zejména virového původu, vyloučit prozánětlivý lepek na přechodnou dobu ze stravy. Tato opatření by mohla vést ke snížení rizika rozvoje onemocnění, především u dětských pacientů z rodin, kde se celiakie vyskytuje," uvedli vědci v závěru článku, nově publikovaném v časopise Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie (EMI). Pro naše čtenáře si dva z výzkumníků, Mgr. Šťastná a Dr. Janda připravili stručný souhrn svého výzkumu.

......

Studii „Nárůst prevalence celiakie - kde hledat odpovědi?" autorů Šťastná M., Norek A., Řádková J., Sluková M., Hrunka M., Jabandžiev J., Janda L. si můžete projít v časopise EMI, kde byl článek zařazen k publikování v čísle 3/2023.

......

Reference a literatura pro zvídavé čtenáře:
1. Gee S. J. "On the coeliac affection". St Bartholomew's Hospital Report. 1888; 4: 17-20.
2. Grausgruber H. (2018). Content of the immunodominant 33-mer peptide from α2-gliadin in common and ancient wheat flours determined by the G12 sandwich ELISA.
3. Guandalini S. Historical perspective of celiac disease. In: Fasano A., Troncone R., Branski D (eds.). Frontiers in celiac disease. Pediatric and Adolescent Medicine. 2008; 12: 1 - 11 doi:10.1159/000128267.
4. Hancock J. F. (2012). Plant evolution and the origin of crop species. CABI.
5. Fanconi G. Der intestnal infantlismus und ähnliche formen der chronischenverdauungstörung: Ihre behandlung mit früchten und gemüsen. Berlin: S. Karger; 1928.
6. Dicke WK, Weijers HA, Kamer JH VD. "Coeliac disease the presence in wheat of a factor having a deleterious effect in cases of coeliac disease." Acta paediatrica. 1953; 42.1: 34-42.
7. Anderson CM, Frazer AC, French JM, et al. Coeliac disease: gastro-intestinal studies and the effect of dietary wheat flour. The Lancet. 1952; 259.6713: 836-842.

Přednáška na téma „Zvýšená prevalence celiakie, kde hledat příčiny?" zazní v programu říjnového a listopadového PHARMACY EVENTU V Brně a v Praze.

Registrujte se na dopolední event (9:00 - 13:10) nebo na odpolední event (14:40 - 19:00).  Akci můžete také absolvovat jako celodenní.

Registrujte se ZDE

Zpět

PERTUSE (KONEČNĚ) NA ÚSTUPU

Do ISIN bylo v období od ledna do 7. července 2024 nahlášeno celkem 23 127 případů pertuse; poprvé byl v prvním červencovém týdnu zaznamenán výrazný pokles pod tisíc nových hlášených případů. Podobný příznivý vývoj se předpokládá i během prázdnin. Nejvíce případů onemocnění černým kašlem i nejvyšší nemocnost zůstává stále ve věkové skupině 15 až 19 let. U dětí do jednoho roku je od začátku roku hlášeno 344 případů, za poslední týden bylo evidováno dalších 12. Dospívající a dospělí jsou zdrojem infekce pro nejmenší děti, protože v proočkované populaci může mít onemocnění pertusí mírný průběh a často není rozpoznáno a správně diagnostikováno. Z celkového počtu případů hlášených v roce 2024 bylo podle údajů v ISIN 17 256 osob očkováno, 1 737 osob neočkováno a u 4 134 osob informace o očkování chybí. (SZÚ)

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME