IMUNITA OD A DO Z



Látky, které nám pomohou k harmonizaci našeho imunitního systému, nám postupně od A do Z v letošním ročníku Magazínu HealthComm představuje PharmDr. Tomáš Arndt.

Připomeňme si měsíc po měsíci na Magazínu abecedu naší imunity...

A a B C a Č D a E F a G H a Ch I a J K a L M a N O a P, R a S


PROSINEC: Š, T

Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
Šípek
Švestka (Prunus domestica)
Trnka obecná (Prunus spinosa)
Triphala (směs Amalaki, Haritaki, Bibhitaki)
Tymián obecný (Thymus vulgaris


Šišák bajkalský je bylina z čeledi hluchavkovitých, podčeledi Scutellarioides. Je to trvalka dorůstající výšky 15 až 50 cm. Jako rostlinná droga se z něj zpracovává kořen, který se usuší a rozemele na prášek. Dají se použít též listy nebo lodyha byliny. Připravují se z ní odvary a lihové extrakty.

Hlavními obsahovými látkami jsou flavonoidy (zejména baicalin a wogonin). Tyto látky se řadí k nejúčinnějším antioxidantům rostlinné říše, a proto je lze využít k ochraně buněk před negativními účinky volných radikálů. Flavonoidy také chrání vitamin C nejen před poškozením oxidačními procesy, ale zároveň výrazně zvyšují jeho vstřebatelnost a účinnost. Dále rostlina obsahuje kyselinu benzoovou nebo steroly.

Šišák bajkalský snižuje koncentraci cyklooxygenázy (COX 2), a proto má výrazné protizánětlivé účinky. Pozitivně ovlivňuje také imunitu, zejména díky aktivaci imunitních buněk zvaných makrofágy.

Šišák bajkalský je oblíbený v tradiční čínské medicíně, kde byl využíván při léčbě vysokého krevního tlaku, infekcích horních cest dýchacích, krvácení z nosu, kašli, zvracení a dalších nemocech. V tradičním lidovém léčitelství se používá při léčbě hypertenze, infekcích horních cest dýchacích, zvracení nebo jaterních nemocech. Některé zdroje zmiňují možnost použití jako doplňku celkové léčby u alergiků, při zvýšeném cholesterolu nebo jako antiflogistika.

Šípek je všem dobře známý nepravý plod růže šípkové (Rosa canina). To "nepravý" znamená, že se jedná o složené souplodí nažek, na jehož vzniku se podílí také další části květu. Nicméně přes tuto charakteristiku šípek představuje zásobárnu významných přírodních látek.

Velmi důležité je, že obsahuje velké množství vitamínu C. Z dalších obsažených vitamínů je možno jmenovat vitamíny K (fytochinon), PP (niacin), B1 (thiamin) a B2 (riboflavin). Také obsahují rutin, draslík, hořčík, vápník, organické kyseliny, třísloviny, hojivé slizové látky a stopové prvky. Vitamín C je řazen mezi antioxidanty, látky, které přispívají k naší ochraně před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Jeho kombinace s rutinem a vápníkem je také užitečná jako prevence parodontózy. Samozřejmě přispívá také k posílení imunity.

Šípek se zpracovává různými způsoby: připravuje se z něho čaj, vyrábí se z něho víno, sirup nebo marmeláda. V tradičním lidovém léčitelství pomáhal při horečkách, proti infekcím, při nachlazení, trávicích potížích nebo proti závratím.

Pod názvem švestka známe plod slivoně švestky neboli též švestky domácí (Prunus domestica), která patří do čeledí růžovitých (Rosacea). Švestky jsou peckovice modré až modrofialové barvy s modrofialovou až žlutozelenou dužinou.

Obsahují velké množství přírodních látek. Můžeme z nich zmínit sacharidy, beta karoten (provitamín A), thiamin (B1), riboflavin (B2), vitamin C, E, sodík, draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo nebo nerozpustnou vlákninu. Obsažené vitamíny C, E a beta karoten patří k antioxidantům. První dva vitamíny také posilují nespecifický imunitní systém. Vzhledem k obsahu vlákniny jsou švestky oblíbeným přírodním prostředkem při zácpě. V tradičním léčitelství se používaly při vysokém krevním tlaku. Ze švestek vyrábějí oblíbené povidla, připravují se z nich švestkové knedlíky, o slivovici nemluvě. Zajímavé je také, že pecky švestek dobře udržují teplo a používají se do zahřívacích polštářů. Z pecek švestek se lisuje olej, který našel pro své působení uplatnění v kosmetice (hydratuje a působí antioxidačně).

Trnka obecná je listnatý keř, který někdy může dorůst do velikosti malého stromu. V Čechách se mu také říká slivoň trnka. Na jeho větvích vyrůstají trnovité výrůstky, kterým se říká kolce. Má bílé květy a plodem je peckovice. Ty dorůstají velikosti až 15 mm. Plody označované jako trnky jsou zpočátku zelené, teprve později mají charakteristickou modročernou barvu. Dalším typickým znakem je, že povrch je jakoby ojíněn voskovou vrstvou.

Z trnky se jako rostlinná droga zpracují hlavně květy. Ty obsahují převážně flavonové glykosidy a třísloviny. V lidovém léčitelství se trnka obecná využívala pro své mírně diuretické (močopudné) působení, příznivě působí i při trávicích potížích. Tato léčivá rostlina působí také mírně projímavě (doporučováno při zácpě či tvrdé stolici). Bylinný čaj z květů trnky se podával tradičně při nemocech z nachlazení. V léčitelství se používaly rovněž plody trnky. Ty obsahují z přírodních látek třísloviny, cukry, pektiny, vitamín C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin. Právě díky obsaženým tříslovinám se z trnek připravoval lihový extrakt (tinktura) nebo se též z nich připravovalo kloktadlo. Jako zajímavost lze uvést, že plody trnky se používaly k barvení tkanin.

V některých přírodních přípravcích se můžeme setkat se směsí, označenou jako Triphala.

Skládá se výtažků tří plodů pocházejících z Indie: amalaki (embilika lékařská, Emblica officinalis), bibhitaki nebo též vibhitakï (vrcholák myrobalánový, Terminalia bellirica) a haritaki (vrcholák tříslovinný, Terminalia chebula). Tyto plody jsou po staletí používány v tradiční indické medicíně-ajurvédě.

Amalaki neboli indický angrešt je ovoce obsahující velké množství přírodního vitamínu C. Obsahuje rovněž vápník, draslík, železo, riboflavin (vitamin B2), niacin (vitamín B3), fosfor, bílkoviny, aminokyseliny a flavonoidy. Právě to, že obsahují flavonoidy je výhodné, neboť tyto látky zlepšují absorpci vitamínu C v našem těle. Tento vitamin mj. přispívá k normální tvorbě kolagenu, čímž pozitivně působí na kůži, kosti, chrupavky a na normální funkci krevních cév. Napomáhá k ochraně buněk před oxidativním stresem, což vede k normální funkci imunitního systému.

Bibhitaki neboli vrcholák myrobalánový je listnatý strom, který se vyskytuje ve vlhkých lesnatých oblastech Indie a Filipín. V tradiční přírodní medicíně se používají jeho plody (haritaki) a dužnaté oplodí, které je přírodním antioxidantem. Účinné látky obsažené ve bibhitaki pomáhají udržovat normální hladinu cholesterolu a glukózy v krvi.

Terminalia chebula (Vrcholák myrobalánový) neboli haritaki, je strom rostoucí v podhorských oblastech Himalájí. Jeho plody mají příznivé účinky na funkci gastrointestinálního traktu, tj. zejména na funkci tenkého a tlustého střeva. Vzhledem k tomu, že zralé plody a jejich dužnaté oplodí obsahují značné množství tříslovin, využívá jich tradiční indická medicína při léčbě křečových žil a hemoroidů. Tato rostlina zároveň příznivě působí při onemocněních jater a při průjmech různé etiologie.

Spojení všech tří výtažků z plodů těchto rostlin se používá v ajurvédě k podpoře normální činnost nervové soustavy a psychické činnosti. Výsledkem je snížení míry únavy a vyčerpání a celkové zlepšení nervového systému. Rovněž Triphala působí pozitivně na normální trávení a k normálnímu energetickému metabolismu, což vede k optimálnímu střevnímu pohybu a vylučování.

Na závěr je třeba upozornit, že Triphala je v doplňcích stravy zpracována jako prášek. Tento prášek má slabě hořkokyselou chuť. Ta chuť se dá zlepšit přidáním sladké skořice.

Tymián obecný, latinsky Thymus vulgaris, je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Někdy je také lidové označována jako mateřídouška dymián. Patří do rodu mateřídouška (Thymus) a na rozdíl od domácích druhů mateřídoušek pochází ze Středozemí a vyznačuje se dřevnatějící lodyhou. Je to polokeř dorůstající výšky až 30 centimetrů. Jeho plody jsou označovány jako vejcovité tvrdky.

Z obsažených látek je třeba zmínit silice (thymol, karvakrol), flavony, kyselinu ursolovou, karvanol, flavonoidy, hořčiny a třísloviny (obsahující látky s antiseptickým působením).

Vnitřně se tradičně používá zejména při onemocnění horních cest dýchacích, na suchý kašel nebo zánět průdušek. Působí rovněž jako antiseptikum trávicího ústrojí a pomáhá také při nadýmání. V přírodním léčitelství se rostlina používala při bolestech hlavy, nevolnosti či nespavosti. Užívala se zejména ve formě nálevu, který se pil teplý s medem. Mateřídouška se ale dá použít také zevně. Z nálevu se připravují obklady, které se přikládají při zánětlivých onemocněních pokožky, při revmatismu a jako analgetický prostředek při onemocnění svalů a kloubů. Koncentrovanější nálev pomáhá při zánětech ústní dutiny také jako kloktadlo s dezinfekčním a deodoračním účinkem.

PhamDr. Tomáš Andt

ABECEDA HOMEOPATIE

Homeopatické léky jemně stimulují organismus tak, aby všechny systémy těla byly v rovnováze, aby se zmobilizovala vnitřní síla těla a celý náš imunitní systém. Tuto léčebnou metodu lze použít bez omezení věkem, u těhotných, kojících, dětí i starších osob. Průvodcem homeopatií od A do Z je PharmDr. Lenka Štýsová.

 

T - Tabacum

Matečnou rostlinou pro výrobu léku Tabacum je Nicotiana tabacum - tabák. Jedná se o všem dobře známou velkou rostlinu. Kromě nejznámějšího alkaloidu obsahuje také ještě kumariny, steroly a kyselinu chlorogenovou.

Mezi příznaky akutní otravy patří závrať zlepšená zavřením očí, bledý obličej se studeným potem, bušení srdce, nepravidelný puls, nauzea s nadměrným sliněním, zvracení zhoršené pohybem a vodnatá průjmovitá stolice. Příznaky doprovází pocit žaludeční slabosti a svírání v oblasti srdce. Zhoršení nastává pohybem a ve vyhřáté místnosti. Naopak ulevuje čerstvý vzduch.

Mezi nejčastější indikace patří nevolnost při cestování, které doprovází zvýšené slinění a velice často i zvracení. Ulevuje zastavení a nadýchání čerstvého vzduchu. Užívá se hodinu před cestou nejlépe v ředění 30C, a potom během cesty již v ředění 9C podle rytmu potíží. Velkou indikací je těhotenské zvracení, které doprovází nadměrné slinění. Užívá se v ředění 9C podle rytmu potíží - po každém zvracení

T - Taraxaxum

Taraxum dens leonis - smetanka lékařská neboli dobře známá pampeliška. Matečná tinktura se připravuje z celé rostliny. Z obsahových látek nezapomínejme na hořčiny a flavonoidy. Flavonoidy stimulují jaterní enzymy i ledvinový systém. Pomáhají také při litiáze. V lidovém léčitelství se hojně využívá u zánětů močových cest a ledvinových kamenech, pro tvorbu a vylučování žluči a celkovou podporu trávení.

Častým doprovodným příznakem bývá vzhled jazyka nemocného. Objevují se na něm červené, nepravidelné zóny, které mohou být citlivé. Jazyk připomíná zeměpisnou mapu.

Nejčastěji se Taraxacum používá při jaterních a žlučových poruchách jako jaterní drenáž, většinou spolu s léky Chelidonium a Carduus marianus, všechny v ředění 9C.

T - Thuya occidentalis

Zerav západní patří mezi cypřiše. V Evropě se pěstuje převážně jako okrasná rostlina. Kromě taninu a flavonoidů obsahuje také silice. Obsahové látky ovlivňují převážně urogenitální systém, lymfatický systém, nervový systém a kůži. U citlivějších osob může dojít k reakci na kůži či uzlinách i jen při prostřihávání túje. Na kůži se nejčastěji projevuje papulovezikolózní nebo pustulózní erupcí, která může svědět, ale nemusí.

U lymfatických uzlin a mandlí dochází k jejich zduření. Zánětlivé procesy doprovází páchnoucí pocení. To se nejčastěji objevuje v podpaží a na horním rtu. Potíže se zhoršují chladem a vlhkem, očkováním a zlepšují se suchým teplem. U léku Thuya je důležitou informací sykotický reakční způsob - postupné zanášení celého těla u dlouhodobé terapie. Používá se vždy, pokud dochází k narušení imunity - očkování, dlouhodobá a opakující se léčba antibiotiky, kortikoidy, hormony nebo jinými chemoterapeutiky, u vracejících se infekcí (bronchitida, otitida, urogenitálná infekce).

Nejčastější použití léku Thuya:

Očkování - předcházení a léčba následků očkování. Podle toho, proti čemu se očkuje, se přidávají k léku Thuya další homeopatika, která podpoří jeho účinek. Preventivní podávání začíná den před očkováním a pokračuje se následující týden v ředění 9C

Hypertrofie mandlí a adenoidní vegetace

Kožní výrůstky - bradavice, kondylomy, papilomy - v ředění 15C 1x denně, postupně se dávkování sníží na 1-3x týdně. Thuya se dále doplňuje o další homeopatické léky podle toho, jak bradavice či jiné výrůstky vypadají.

Homeopatický lék Thuya patří mezi základní léky sykotického způsobu reakce a jeho použití je mnohem širší, než jsme si zde nastínili. Jeho další použití a indikace patří do rukou homeopatického lékaře.

PharmDr. Lenka Štýsová

Zpět