
PharmDr. Vladimír Végh
Lékárna Na náměstí, Žatec
Probíhající mohutné vlny respiračních infektů, ať už virového nebo bakteriálního původu zvýšily pozornost věnovanou procesům, které probíhají v epitelu dýchacích cest. Léčba kašle, základního příznaku zasažení těchto míst, prošla zásadním zpřesněním, které reflektuje poznatky získané o procesech probíhajících v infikovaném epitelu.
Většina infekcí dýchacích cest je z počátku doprovázena suchým dráždivým kašlem, který v průběhu pár dnů přechází v produktivní kašel se zvýšenou tvorbou hlenu. Obvykle pak až v chronické /protrahované fázi dochází v důsledku stálého dráždění k neproduktivnímu suchému kašli. Mukoaktivní léčiva tak představují základní kámen terapie, jak symptomatické, tak kauzální, protože hromadění hlenů vytváří podmínky pro proliferaci původního nebo sekundárního patogenu. Zlepšení eliminace hlenů z bronchiálního lumenu lze dosáhnou primárně snížením viskozity sekrece (mukolytika) nebo podporou mukociliární clearence (sekretomotorika). Toto základní „mechanistické" členění je poměrně dobře známé, nejnovější poznatky však ukazují, že při léčbě kašle je vhodné se zaměřit i na širší vlastnosti, kterými se tato léčiva mohou vyznačovat. Velmi komplexním působením (viz. tabulka) se vyznačuje jednoduchý derivát sirné aminokyseliny cysteinu - erdostein.
Erdostein
Erdostein má prokázané mukolytické, antioxidační účinky a bronchoprotektivní účinky. V organizmu je rychle metabolizován na účinnou formu obsahující volné thiolové (-SH) skupiny, které štěpí disulfidické můstky v mucinových řetězcích bronchiálního hlenu, což vede k okamžitému snížení viskozity hlenu a k usnadnění vykašlávání. Tento přímý mukolytický účinek však doplňuje řada dalších „vedlejších" účinků, které příznivě ovlivňují klinický průběh respiračních onemocnění.
Antioxidační a protizánětlivé účinky
Během zánětlivých onemocnění dýchacího traktu dochází přirozeně k nárůstu tvorby reaktivních kyslíkových radikálů (ROS). Nadměrný oxidační stres pak může nejen přímo poškozovat bronchiální epitel, ale kvůli negativnímu vliv na funkci a citlivost β-adrenergních receptorů může přispívat k bronchokonstrikci a zhoršení průchodnosti dýchacích cest. Protizánětlivé a antioxidační účinky erdosteinu jsou dané jak přímou schopností thiolových skupin inaktivovat ROS, tak inhibicí produkce prozánětlivých mediátorů a tím následně i tvorby ROS.
Antibakteriální účinky
Účinky erdosteinu na bakterie lze popsat jako přímé i nepřímé. Thiolové skupiny aktivního metabolitu erdosteinu narušují disulfidové vazby ve strukturálních molekulách bakteriálních fimbrií, a tím zasahují do jejich vazby na příslušné receptory v epitelu dýchacích cest. Tak dojde k znesnadnění adheze bakterií na buňky hostitele a významné redukci jejich přímé virulence.2
Nepřímé antibakteriální účinky erdosteinu jsou založeny převážně na ovlivnění vlastností bronchiálního hlenu a usnadnění penetrace antiinfekčních léčiv. Laboratorní i klinické studie ukazují, že erdostein dokáže významně zvýšit prostupnost antibiotik do bronchiálního sputa. Klinické synergické působení erdosteinu s antibiotiky u respiračních infekcí lze ilustrovat na jednom z nejpoužívanějších antibiotik - amoxicilinu. Balli v klinické studii u pediatrických pacientů s akutním respiračním infektem (n = 158) prokázal významně lepší redukci kašle v kombinaci amoxicilinu s erdosteinem oproti amoxicilinu s placebem.3 Podobné synergické působení pak bylo pozorováno i u dalších typů antibiotik, jako jsou ostatní peniciliny, chinolony a makrolidy.
Velmi důležitý poznatek se pak týká tvorby biofilmů. Tyto bakteriální ochranné struktury představují velkou výzvu právě při infekcích slizničních povrchů. Bakterie vytvářející biofilm mohou být 10 - 1000krát odolnější vůči antibiotikům a potřebné bakteriostatické nebo baktericidní koncentrace antibiotik tak mohou převyšovat bezpečnou hladinu systémové toxicity. Navzdory prokázané laboratorní citlivosti patogenu se tak tvorba biofilmu může podílet jak na zhoršeném akutním průběhu onemocnění, tak na vzniku řady perzistentních infekcí, odolávajících i jinak správně zvoleným antibiotikům. Souběžné použití erdosteinu a antibiotik vedlo k významnému posílení odbourávání biofilmu methicilin-senzitivních (MSSA) i methicilin-rezistentních (MRSA) zlatých stafylokoků po použití antibiotik (amoxicilin/klavulanát, levofloxacin, vankomycin, linezolid) a následné viabilitě. Tento účinek se připisuje právě narušení extracelulární matrix vytvořeného biofilmu po přidání aktivního metabolitu erdosteinu.4
Erdostein se tak ukazuje jako látka s velmi komplexním působením v terapii kašle. Je poměrně dobře zavedeným léčivem v léčbě chronické obstrukční plicní choroby5, ale díky svým vlastnostem se stále více prosazuje i v léčbě kašle u běžných respiračních infektů, včetně onemocnění COVID-19.6,7
Literatura:
1. Dal Negro R, Pozzi E, Cella SG. Erdosteine: Drug exhibiting polypharmacy for the treatment of respiratory diseases. Pulm Pharmacol Ther. 2018;53:80-85.
2. Braga PC, Dal Sasso M, Sala MT, Gianelle V. Effects of erdosteine and its metabolites on bacterial adhesiveness. Arzneimittelforschung. 1999;49(4):344-50.
3. Balli F, Bergamini B, Calistru P, Ciofu EP, Domenici R, Doros G, Dragomir D, Gherghina I, Iordachescu F, Murgoci G, Orasanu D, Plesca D, Vaccaro A, Assereto R. Clinical effects of erdosteine in the treatment of acute respiratory tract diseases in children. Int J Clin Pharmacol Ther. 2007;45(1):16-22.
4. Pani A, Lucini V, Dugnani S, Scaglione F. Erdosteine enhances antibiotic activity against bacteria within biofilm. Int J Antimicrob Agents. 2022;59(3):106529.
5. Dobler CC, Morrow AS, Beuschel B, Farah MH, Majzoub AM, Wilson ME, Hasan B, Seisa MO, Daraz L, Prokop LJ, Murad MH, Wang Z. Pharmacologic Therapies in Patients With Exacerbation of Chronic Obstructive Pulmonary Disease: A Systematic Review With Meta-analysis. Ann Intern Med. 2020 Mar 17;172(6):413-422.
6. Cazzola M, Rogliani P, Salvi SS, Ora J, Matera MG. Use of Thiols in the Treatment of COVID-19: Current Evidence. Lung. 2021 Aug;199(4):335-343.
7. Feshchenko Y. I., Ostrovskyy M. M., Varunkiv O. I., Horovenko N. H. Improved quality of life and dyspnea with erdosteine in COVID-19 patients after hospital discharge. Minerva Respir Med 2022 Feb 10.
Inzerce
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.