Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DUŠEVNÍ ZDRAVÍ FARMACEUTŮ



O tom, že zdravotníci a ostatní pomáhající profese jsou skupinou, které hrozí tzv. syndrom vyhoření, se v posledních letech řeklo a napsalo mnoho. Je to tak, většinou se totiž projeví tehdy, když se vznešené ideály a ambice nepotkají s odpovídající zpětnou vazbou od okolí. A počáteční nadšení či „zahoření" pro práci se mění na stavy emočního a fyzického vyčerpání - „vyhoření". 

Probíhá dotazníkové šetření

Aby bylo možné takovým stavům čelit, je třeba rizikové faktory pojmenovat, zmapovat jejich četnost a intenzitu, a následně najít cesty, jak jim v první řadě předcházet. Nedávno byl proto zahájen výzkum stavu duševního zdraví farmaceutů v České republice, který realizuje Česká lékárnická komora (ČLnK), vzdělávací portál Educomm a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze.

Ing. Petra Jurajdová (P. J.), manažerka portálu Educomm.cz, se ptala PharmDr. Martina Kopeckého, Ph.D. (M. K.), viceprezidenta ČLnK, na podrobnosti a cíle tohoto aktuálního šetření. Jejich rozhovor vám přinášíme na Magazínu.

P. J.: Můžete nám, pane doktore, přiblížit, jaké jsou hlavní cíle tohoto dotazníkového šetření?

M. K.: Samozřejmě, rád. Hlavním cílem našeho výzkumu je získat aktuální povědomí o stavu duševního zdraví farmaceutů u nás. ČLnK spolu s dalšími partnery, včetně Educommu a Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, chce pochopit, jakým výzvám čelí farmaceuti v souvislosti s jejich duševním zdravím v kontextu pracovních podmínek a aktuálních společenských událostí, jako je nedávná pandemie COVID-19.

P. J.: Proč je podle Vás tento výzkum důležitý právě nyní?

M. K.: Současná doba je pro zdravotnické profesionály, včetně farmaceutů, nesmírně náročná. Změny v pracovních podmínkách, zvýšený pracovní tlak a nepříznivé společenské okolnosti mohou negativně ovlivňovat duševní zdraví. Při tom o duševním zdraví farmaceutů pracujících v různých typech lékáren i mimo lékárny nevíme vůbec nic. S touto studií se snažíme nasbírat prvotní data. Po jejich zpracování uvidíme, v jaké duševní kondici se farmaceuti nacházejí. To nám do budoucna umožní poskytnout relevantní podporu a pomoc farmaceutům v této oblasti - např. formou vzdělávacích přednášek, webinářů apod.

P. J.: Jakými metodami je výzkum realizován?

M. K.: Výzkum probíhá formou anonymního online dotazníku, který je k dispozici farmaceutům v České republice. Je to jednoduchý způsob, jak získat široký přehled o stavu duševního zdraví v této profesní skupině, a to bez nutnosti identifikace respondentů.

P. J.: Můžete nám přiblížit, jaké jsou očekávané výstupy tohoto výzkumu?

M. K.: Výsledky výzkumu budou zpracovány a zveřejněny v Časopisu českých lékárníků, na webu Komory a také na online platformách jako je Healthcomm Magazín. Tyto výstupy poslouží nejen k informování veřejnosti, ale také k tomu, aby byla vypracována konkrétní doporučení a opatření, která by mohla vést ke zlepšení duševního zdraví farmaceutů v České republice. A jak jsem zmínil výše, rádi bychom také připravili vzdělávací akce na toto téma v rámci celoživotního vzdělávání farmaceutů.

P. J.: Jak byste vyzval kolegy farmaceuty k účasti v tomto výzkumu?

M. K.: Účast co největšího počtu farmaceutů je klíčová. Čím více informací získáme, tím přesněji budeme schopni reagovat na potřeby naší profesní komunity. Vyplnění dotazníku trvá pouze 20-30 minut a odpovědi jsou zcela anonymní. Vaše účast, milí kolegové, je pro nás velmi cenná a vaše příspěvky budou mít skutečný dopad na naši práci a naši profesní komunitu.

P. J.: Jaký je termín pro vyplnění dotazníku?

M. K.: Termín pro vyplnění dotazníku je do pátku 17. května 2024.

............................

Pokud máte zájem podílet se na tomto výzkumu i vy, neváhejte vyplnit dotazník a přispět k poznání stavu duševního zdraví farmaceutů v České republice. 

 

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME