Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ČTYŘI PĚTINY ČECHŮ S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI NEJSOU LÉČENY



Podle dat OECD vypadá Česko jako země, jejíž obyvatele trápí psychické problémy podstatně méně než zbytek Evropy. Duševními poruchami by u nás mělo trpět jen 15 % populace, což je čtvrtý nejnižší výsledek v Evropě. Realita je ale odlišná. Jak totiž upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví ve svém Akčním plánu duševního zdraví pro 2020-2030, v Česku je stále na evropské poměry mimořádně vysoká stigmatizace psychických nemocí, a to i mezi samotnými lékaři. Kvůli častému odsuzování se tak lidé bojí veřejně přiznat, že jejich duševní zdraví není v pořádku. Celá situace tedy může ve výsledku zdánlivě působit tak, že jsou Češi psychicky zdravější než zbytek Evropy, nicméně to nemusí odpovídat skutečnosti.

..........

Duševní zdraví je stav, který umožňuje lidem prožívat smysluplný život, štěstí a naplňující vztahy, uvědomovat si a realizovat vlastní potenciál, vypořádat se s normální životní stresovou zátěží, produktivně pracovat a přispívat k blahobytu společnosti.
Duševní zdraví není pouze absence duševního onemocnění, ale základní komponenta zdraví, tj. stavu fyzické, mentální a sociální pohody.
(Definice WHO, 2014)

..........

Nasvědčují tomu i data Eurostatu o sebevraždách.

„Česko v počtu sebevražd patří spíše k evropskému průměru. Na sto tisíc obyvatel u nás připadá 11,2 sebevražd, průměr evropských zemí činí 11,4. V rámci České republiky jsou ale patrné velké rozdíly mezi regiony, například v regionu Severovýchod průměrně ze sta tisíc obyvatel spáchá sebevraždu 13,7 lidí, zatímco na Střední Moravě ‚jen' 7,3," uvádí analytik Milan Mařík z projektu Česko v datech.

Češi mají o duševním zdraví mylné představy

Češi dle vlastních slov vnímají duševní zdraví jako klíčové. Problém spočívá ale v tom, že se psychické problémy snaží často vyřešit bez odborné podpory. Pouhých 6 % Čechů zvolí jako první volbu při řešení problémů profesionální pomoc. Na vlastní pěst se s nimi snaží vypořádat 60 % lidí a další třetina se obrací na své přátele. Vyplývá to z květnového průzkumu agentur G82 a Simply5 realizovaného pro projekt na osvětu o duševním zdraví Nevypusť duši a T-Mobile. Ve výsledku tak více než čtyři pětiny Čechů trpící duševními poruchami nejsou vůbec léčeny. „V Česku je významná mezera mezi potřebou léčby a její skutečnou konzumací. Podle analýzy dat z populační studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) není léčeno až 83 % jedinců, kteří splňují kritéria duševní poruchy. Tato mezera v léčbě se sice díky osvětě a destigmatizaci duševních nemocí zmenšuje, potřeba odborné péče ale mnohdy naráží na omezené kapacity psychiatrů a psychologů," vysvětluje prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., náměstek pro léčebnou péči v NUDZ.

Jen polovina Čechů věří psychoterapeutům 

Místo profesionální pomoci hledají Češi řešení spíše v „přirozených metodách". Jen 52 % lidí totiž věří v to, že psychoterapie může přispět k zvládání psychických poruch. Naopak nejvíce Čechů spatřuje léčivý efekt v kontaktu s kamarády (65 %) a pobytu v přírodě (64 %). Tyto „přirozené metody" sice pozitivní vliv na psychické zdraví mají, jedná se ale spíše o prevenci. Pokud už problém nastane, bývají mnohdy nedostatečné a plnohodnotnou léčbu nahradit nemohou. 

Příčin, proč se lidé neobrací na odbornou pomoc, může být několik. „Psychické problémy v dnešní době stále podléhají společenskému stigmatu. Mnozí se tak bojí vyhledat pomoc, protože mají pocit, že by se museli k duševním problémům veřejně přiznat. Může to být ale i tím, že rodiče často nerozeznávají počáteční příznaky psychických obtíží dětí nebo nižším povědomí společnosti o širším spektru odborných služeb," vysvětluje Marie Salomonová, ředitelka a spoluzakladatelka Nevypusť duši.

Na dětské odborníky se čeká i půl roku 

Dalším silně zažitým mýtem je představa, že je v Česku dostatek psychiatrů a dalších odborníků pro řešení psychických problémů dětí. Myslí si to 43 % Čechů. Skutečnost je ale taková, že například čekací doba na dětského psychiatra či psychologa se pohybuje mezi 4 a 6 měsíci. Česku připadá na 10 000 obyvatel 9 psychologů (v Německu 27).

„Určitě by velmi pomohlo, kdyby i média informovala o tématu častěji a komplexněji. Myslím, že dobrým příkladem je situace ohledně zubařů. Pokud bychom se zeptali, zda máme v ČR dostatek stomatologů, určitě by drtivá většina české populace odpověděla, že nikoli. Přitom čekací doba na psychologa či psychiatra je významně delší," míní Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti z T-Mobile, který k průzkumu dodává: „Po debatě s odborníky jsme měli pocit, že naprosto chybí data o duševním zdraví české populace. Proto jsme iniciovali průzkum veřejného mínění v oblasti mentálního zdraví dětí pohledem dospělých. Z něj mimo jiné vyplynulo, že Češi mají mylnou představu o dostupnosti psychologické a psychiatrické péče. To samo o sobě změnit neumíme, ale chceme pomoci se šířením osvěty." 

Cenově nedostupná péče? 

Nedostupnost péče nespočívá jen v malém počtu odborníků, ale také v ceně. V rámci sledovaných evropských zemí u nás hodina u psychologa přijde na druhou nejnižší částku. Psychoterapie je ale stále pro mnohé nedostupná, jelikož na jednu hodinu u psychologa musí člověk v průměru vydělávat 8 a půl hodiny, což nás v evropském srovnání řadí na devátou příčku z 25 zkoumaných států. 

Zdroj: DFMG, https://www.ceskovdatech.cz/

Zpět

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME