PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
V úvodním dílu jsme se zabývali nespavostí spíše z obecného hlediska a zmínili jsme i jeden z nejjednodušších způsobů, jak si s ní poradit - úpravu večerních návyků. Dnes si představíme velmi účinnou bylinku, která nám s nespavostí může pomoci. Kozlík lékařský samozřejmě patří mezi nejznámější léčivé rostliny, ale přesto se s jeho užíváním pojí několik chyb a omylů, které snižují jeho působení a kterých bychom se měli vyvarovat.
Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Sbírá se oddenek s kořeny a výběžky a po očištění se usuší. Během sušení vzniká typický pach připomínající myšinu, který je zpočátku slabý a nevýrazný, avšak dlouhodobým skladováním zesiluje. Při skladování ve vlhku jeho síla naroste prakticky k nesnesení. Silný zápach je tak jasným ukazatelem nekvalitní suroviny.
Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které s vyšší dávkou přecházejí až k účinku hypnotickému. Jde hlavně o valepotriáty a některé složky kozlíkové silice (např. kyselina valerenová, borneol, valerianol). Kozlík se používá při stavech neklidu a úzkosti, při zvýšeném psychickém stresu a při poruchách spánku - zejména při obtížích s večerním usínáním.
Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Pozitivní účinek při terapii nespavosti byl ověřen i v mnoha klinických testech.
Ukázalo se, že pravidelné večerní užívání kozlíku po dobu několika dní následně zlepšuje hlavně navození spánku, čili rychlost usínání. Zlepšeno je i hodnocení kvality spánku samotnými pacienty, i když objektivní hlediska, jako je průměrná délka spánku, délka REM fáze nebo četnost probuzení během noci, bylo zaznamenáno jen u menšiny provedených výzkumů.
Mechanismus účinku je zřejmě přes inhibici GABA transaminázy, čímž se zvyšuje koncentrace neurotransmiteru GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Některé obsahové látky zároveň interagují s GABAA-ergním systémem a mechanizmus je tak velmi podobný benzodiazepinům.
Kromě toho mají valepotriáty a kyselina valerenová spasmolytické účinky - jsou schopny relaxovat hladké svalstvo vnitřních orgánů a uvolňovat křeče. Toho se využívá při břišních kolikách neznámého původu.
A jaké jsou časté chyby při užívání kozlíku?
Pacienti často očekávají, že kozlík zabírá ihned po první nebo druhé dávce, což je omyl. Ve většině případů se efekt dostavuje po 4 až 7 dnech pravidelného užívání.
Druhým problémem je dávkování. V doplňcích stravy je legislativou omezena maximální dávka na 1 g kozlíkového kořene za den. To je ale dávka, která sice zklidňuje a relaxuje, nicméně pro navození spánku jsou obvykle potřeba dávky kolem 2 až 3 g, někdy i více. Za hranici bezpečné dávky je pak považováno 12 g rostlinné drogy. V případech nespavosti je tedy lépe přistoupit k podávání samostatné rostlinné drogy nebo hledat v kategorii léčivých přípravků.
Předávkování u dospělých bylo pozorováno až u dávek okolo 20 g. Projevuje se bolestmi hlavy, ospalostí, rozmazaným viděním, třesem či nevolností. Naopak chybí vedlejší účinek, který je častý u jiných hypnotik, a to malátnost po probuzení a „kocovinový" efekt. U kozlíku je pouze teoretická možnost vzniku abstinenčních symptomů - byly zaznamenány u jediného pacienta, který užíval vysoké dávky extraktu (až 2 g extraktu odpovídající 8 g kořene) 5x denně po dobu několika let.
Kozlík je sice považován za bezpečný, nicméně pro užívání dětmi do 12 let není dostatek dat, a tak ho nelze doporučit. Přesto na trhu s doplňky stravy narazíme i na kozlíkové přípravky, které udávají dávkování pro děti od 3 let.
Pacienti by neměli kombinovat kozlík s benzodiazepinovými léčivy nebo s alkoholem a nedoporučuje se užívat kozlík v těhotenství a při kojení.
Přečtěte si první díl seriálu:
Ministr zdravotnictví jmenoval k 11. prosinci do funkce ředitele Hygienické stanice hl. města Prahy Vladimíra Možíška. Potvrdil tak doporučení výběrové komise. Nový ředitel již dočasně vedl úřad od rezignace bývalé ředitelky Zdeňky Shumové. Na různých pozicích v rámci hygienické služby působí posledních sedm let. Možíšek vedl Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje.
Podle pravidelného monitoringu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se akutní respirační infekce (ARI) v naší populaci drží na úrovni obvyklé pro toto roční období. Ve 49. týdnu se celková nemocnost ARI zvýšila o 5,5 % a dosahuje hodnoty 1544 nemocných na 100 000 obyvatel. V kategorii chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost proti minulému týdnu dokonce snížila o 9,1 %. Vzhledem k tomu, že se ale výskyt chřipkových onemocnění začíná zvyšovat v řadě okolních evropských zemí, lékaři doporučují očkování proti chřipce. Podle SZÚ se od začátku září nechalo očkovat proti Covidu -19 více než 296 tisíc osob a proti chřipce pak ve stejném období 683 tisíc osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024. ČLnK akci ohodnotila 11 body.