Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



BOLAVÁ DUŠE ČESKÝCH TEENAGERŮ



Sebevraždy se staly druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi teenagery, a více než polovina žáků základních a středních škol vykazuje příznaky úzkostí nebo deprese. Naděje se tak upíná k roku 2024, kdy se má šířeji začít uplatňovat telemedicína. Způsoby zajištění distanční specializované péče ale již teď existují - poskytuje je například Linka bezpečí nebo Národní linka pro odvykání 800 350 000. Jejich konzultantům se navíc při práci s klienty daří odhalovat vážné psychické problémy, které by v opačném případě mohly mít až fatální důsledky.

Na zhoršující se psychický stav dětí a mladistvých již před časem upozornil i Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech. Ten dospěl ve výzkumu na českých školách (květen, červen 2023) k závažnému zjištění, že až 40 % dětí vykazuje známky střední až těžké deprese. Příznaky úzkosti byly zaznamenány v 30 % případů. Z oficiální zprávy NÚDZ vyplývá, že u více jak poloviny zástupců těchto generací jsou patrné stopy zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť do určité míry pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. 

..........................

Well-being je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život. Podle WHO představuje well-being obraz celkového duševního zdraví. Je to stav, ve kterém si člověk uvědomuje svůj vlastní potenciál, dokáže se vyrovnat s běžnými stresy života, může produktivně a plodně pracovat a přispívat své komunitě.

V pozitivní psychologii se tímto termínem označuje ideální stav osobní pohody, prosperity a vzkvétání. Jde především o reflexi kvality prožitků v živote, jejich vyhodnocování, sdílení a zlepšování.

..........................

„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví," řekl Petr Winkler, ředitel NÚDZ, který realizoval v rámci projektu Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů (SUPREME-MH) unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v ČR.

Problémy „krizových" generací

Česká mládež se už poměrně tradičně umisťuje na předních příčkách v počtu závislých jedinců. Vše bylo ještě umocněno během covidové pandemie a následně po relativně nedávných geopolitických otřesech zejména vloni na Ukrajině. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách je Česká republika na prvním místě ze sledovaných zemí, co do počtů mladistvých, kteří mají s nějakou návykovou látkou zkušenosti. Může jít o společensky tolerované látky jako cigarety nebo alkohol, ale i nelegální drogy typu pervitinu a heroinu. Samostatnou kapitolou jsou pak hůře měřitelné nelátkové závislosti.

„Současná dětská a mladistvá generace vlastně prožívá celý svůj život v podmínkách nějaké krize. Je jedno, zda je ekonomického, epidemiologického nebo geopolitického charakteru, důležité je, že svět je ve stavu krize v podstatě od začátku tohoto století. Je přirozené, že mladý jedinec hledá od této reality jakýsi únik, což může být první krok k propadnutí závislosti. Dlouhodobě neléčené psychické onemocnění může mít srovnatelný efekt," vysvětluje Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání 800 350 000.

„Každopádně jde o spojené nádoby, čemuž odpovídají i statistická data. V Česku rok od roku přibývá jak mladistvých s psychiatrickou diagnózou, tak i těch, kteří jsou ohroženi nadměrným používáním internetu, digitálních her a sociálních sítí. Spousta závislostních vzorců nemusí být odhalena, protože se odehrávají ve virtuálním prostředí, což může být značně rizikové. Konkrétní problémy se tak nemusí projevovat v okolním světě a snižuje se úspěšnost potenciální intervence," dodává Hrzalová.

Podle ní k tomu přispívá i fakt, že žijeme ve společnosti, která tyto nelátkové závislosti do jisté míry normalizuje ve srovnání s nejčastějšími návykovými látkami. Závislost na sociálních sítích, online videohrách nebo pornografii může mít ale pro duševní vývoj mladistvého stejně a v některých případech i více poškozující důsledky než třeba závislost na tabáku nebo konopí.

Distanční péče může včas odhalit problémy

Dlouhodobě na nedostatek psychlogů a psychiatrů pro děti upozorňuje i Asociace dětské a dorostové psychologie. V registrech České lékařské komory v současnosti najdeme zapsaných méně než 200 dětských psychologů. Přetížené jsou i adiktologické služby, chybí speciální ambulance s odborníky různých zaměření, kteří by s dětmi a mladými lidmi komplexně pracovali.

Aktuálně se tak řeší způsoby, jak navzdory přetížení systému poskytnout dětským pacientům odpovídající péči. Částečným úspěchem je zejména zařazení telemedicíny do seznamů hrazených výkonů zdravotních pojišťoven, což by už od roku 2024 umožnilo psychiatrům a psychologům vykonávat nad pacienty i distanční dohled. To by alespoň z časového hlediska mohlo lékařům částečně ulevit. Povahou jde však o akutní krizovou intervenci, kterou je na místě využít zejména v případech rapidního zhoršení zdravotního stavu. Pravidelný osobní kontakt s ošetřujícím lékařem by měl zůstat nadále zachován.

„Nápomocné je i zařazení péče o duševní zdraví do příspěvků od různých pojišťoven. Do těchto programů je zapojeno více terapeutů, kteří pracují i s dětmi a dospělými. Zároveň stále trvá situace velkého nedostatku dětských psychoterapeutů, často jsou dlouhé čekací lhůty, případně je plná i čekací listina. Někteří terapeuti, kteří pracují s dospělými klienty pak do terapie berou alespoň dospívající, což znamená zvýšený nárok na jejich vzdělávání a supervize. Je na místě, aby se mohla rozšiřovat CDZ pro děti, kde by mohly dostat odpovídající péči," komentuje Anna Jelínková, psycholožka a psychoterapeutka z Butera - Terapie Bubeneč.

Podporu pro zvládání psychických obtíží a řešení rizikového závislostního chování mohou zajistit distanční služby.

V České republice už teď působí specializované telefonické služby, jejichž konzultanti jsou připraveni být s volajícími v pravidelném spojení a zabývat se jejich problémy. Vyloženě na problematiku závislostí se specializuje již zmíněná Národní linka pro odvykání 800 350 000, která pracuje s mladými lidmi od 15 let, zároveň může poskytnou podporu i rodičům a pečujícím o děti se závislostním problémem.

Na lince přistupujeme ke každému klientovi individuálně a s respektem, opíráme se přitom o naše ověřené postupy. Volající se nemusí představovat, služba je poskytována zdarma a bez telefonických poplatků. Klient s námi může být v opakovaném kontaktu až 15 konzultací," popisuje ředitelka Hrzalová.

..........................

Národní linka pro odvykání - 800 350 000 je zřízena Úřadem vlády České republiky a provozována organizací AdiPoint, z.ú. Je určena všem občanům České republiky starším 15 let. Vyškolení konzultanti se klientům zdarma věnují každý pracovní den od 10 do 18 hodin. www.chciodvykat.cz

..........................

Sebevražedné chování lze odhalit i po telefonu

Řešení psychických problémů se svými klienty se věnuje další tuzemská služba distanční krizové intervence, Linka bezpečí. Ta již dříve v tomto roce upozornila, že počty dětí a mladistvých s tímto typem problémů narůstají. V roce 2022 se toto téma objevilo ve 35 % kontaktů s klienty. Meziročně se jednalo o 2% nárůst.

„Mezi prvních pět nejčastěji řešených problémů, které s námi děti a mladiství řešili v roce 2022, jsou výhradně potíže spadající do psychické oblasti - tematika sebevražd (meziroční nárůst o 9 %), sebepoškozování (meziroční nárůst o 3 %), různé psychické potíže a poruchy, deprese, úzkosti. V letošním roce pozorujeme velmi podobný trend. Jen za prvních deset měsíců je četnost těchto témat o 4 % vyšší než za celý loňský rok. Zneužívání psychoaktivních léků považujeme v kontextu sebevražedného jednání za velmi rizikový faktor," uvádí Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.

Zdroj: Media:list

Zpět

PERTUSE (KONEČNĚ) NA ÚSTUPU

Do ISIN bylo v období od ledna do 7. července 2024 nahlášeno celkem 23 127 případů pertuse; poprvé byl v prvním červencovém týdnu zaznamenán výrazný pokles pod tisíc nových hlášených případů. Podobný příznivý vývoj se předpokládá i během prázdnin. Nejvíce případů onemocnění černým kašlem i nejvyšší nemocnost zůstává stále ve věkové skupině 15 až 19 let. U dětí do jednoho roku je od začátku roku hlášeno 344 případů, za poslední týden bylo evidováno dalších 12. Dospívající a dospělí jsou zdrojem infekce pro nejmenší děti, protože v proočkované populaci může mít onemocnění pertusí mírný průběh a často není rozpoznáno a správně diagnostikováno. Z celkového počtu případů hlášených v roce 2024 bylo podle údajů v ISIN 17 256 osob očkováno, 1 737 osob neočkováno a u 4 134 osob informace o očkování chybí. (SZÚ)

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME