Za to, že stále nevzdávající se Covid-19 již není takovou hrozbou a nemocnice nejsou přeplněné „covidovými" pacienty v těžkém stavu, můžou podle odborníků také antivirotické léky. Ty jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 %, a riziko úmrtí pak dokonce o 76 %. I proto experti věří, že je třeba i nadále mít v boji s Covidem-19 a jeho současnými i budoucími variantami k dispozici všechny léky, které mohou pacienty ochránit. Už nyní se totiž ukazuje, že pro rizikové pacienty bude koronavirus i nadále představovat nebezpečí.
I toto bude mj. tématem říjnového, již IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE) v Olomouci.
ANTIVIROTIKA ZABÍRAJÍ
Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik u téměř 77 tisíc českých pacientů s covidem. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.
„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 % nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 %. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní," říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jeden ze spoluautorů analýzy, kterou finančně podpořily i zdravotní pojišťovny.
„Díky srovnání léčených s velkým množstvím pacientů bez preventivní antivirotické léčby můžeme říct, že současná antivirotika fungují dobře a uchránily značnou část nemocných covidem-19 před pobytem v nemocnici, nebo dokonce před smrtí," říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, taktéž jedna z autorek analýzy.
Lékaři se tak shodují, že by antivirotika měla zůstat jedním z pilířů boje proti covidu i do budoucna.
„Dlouhodobě tvrdíme, že je potřeba mít pro rizikové pacienty k dispozici všechna tři současná antivirotika, abychom je mohli podávat co největšímu počtu nemocných v závislosti na jejich zdravotním stavu. V kombinaci s prevencí v podobě očkování se tak můžeme s covidem-19 účinně potýkat," říká MUDr. Dlouhý.
...................................
Antivirotika působící proti SARS-CoV-2 jsou účinným nástrojem k omezení následků pandemie covidu-19. Mají různou strukturu a mechanismus účinku.
V klinických studiích prokázaly účinnost také proti progresi covidu-19 do závažné formy vyžadující hospitalizaci u osob ve zvýšeném riziku závažného průběhu onemocnění, pokud jsou podány v časné fázi nákazy.
Antivirotika molnupiravir, nirmatrelvir/ritonavir nebo remdesivir by měla být poskytnuta pacientům s prokázaným mírným a středně těžkým covidem-19, kteří jsou ve vysokém riziku progrese do závažného onemocnění s potřebou hospitalizace.1
...................................
Očkování je podle MUDr. Dlouhého ale stále jednoznačně přínosné jak pro lidi starší 60 let, tak i pro mladší ročníky, pokud trpí více nemocemi nebo mají jinak oslabenou imunitu. V Česku už je k dispozici také nejnovější verze vakcíny, která chrání před nejčastějšími mutacemi varianty omikron. Očkovat budou i nadále praktičtí lékaři, kromě toho by v každém kraji mělo fungovat jedno očkovací centrum.
„Znova vyzýváme všechny rizikové pacienty, aby v případě podezření na nákazu neotáleli, udělali si alespoň antigenní test, a pokud bude pozitivní, zamířili za svým praktikem, který antivirotika předepíše. Data z analýzy jednoznačně ukazují, že si tím ušetří velké zdravotní komplikace," připomíná MUDr. Dlouhý.
RYCHLÁ DIAGNOSTIKA JE KLÍČOVÁ, POMŮŽE NOVÝ PŘÍSTROJ
Lékaři vyhlíží také novinku v možnostech testování na přítomnost nákazy.
„Pandemie nám ukázala, že rychlá diagnostika a možnost rozlišení virů od sebe navzájem jsou klíčové pro to, abychom zabránili dalšímu šíření nákazy a zahájili správnou léčbu co nejdříve. Nebavíme se tedy jen o covidu, ale o dalších potenciálně nebezpečných respiračních onemocněních, jako je chřipka a RS virus. Ty v loňské zimě také způsobily vážné stavy," říká prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol. Již brzy by podle něj na urgentních příjmech mohli lékaři používat moderní přístroj, který v řádu minut odhalí nejen covid, ale i chřipku nebo RS virus. To dříve musely dělat mikrobiologické laboratoře pomocí PCR testů, což trvá řádově mnohem déle.
„Významně by to pomohlo zejména rizikovým pacientům nebo lidem s těžkými příznaky nemoci, kde je nutné včasné nasazení léčby, případně izolace. Rozhodně bychom nechtěli plošně testovat každého, kdo přijde do nemocnice," vysvětluje prof. Dřevínek s tím, že nyní záleží na dohodě se zdravotními pojišťovnami, zda pořízení přístroje a testovacích reagencií uhradí. Do budoucna by podle něj bylo vhodné, kdyby podobný přístroj mohli využívat například i praktičtí lékaři.
Rychlou a přesnou diagnostiku umožní izotermální systém pro kvalitativní detekci infekčních onemocnění s amplifikací nukleových kyselin ID NOWTM. Poskytuje výsledky pro molekulární diagnostiku za pouhých několik minut, a tím umožňuje rychlejší a efektivní rozhodování v klinické praxi.
Přehled aktuální situace onemocnění Covid-19 v ČR najdete ZDE
Reference:
1. Doporučený postup SVL, MEZIOBOROVÉ STANOVISKO k použití antivirotik v léčbě a prevenci progrese covidu-19 (14.7.2022), https://www.svl.cz/doporucene-postupy/koronavirus/pouziti-antivirotik-zari-rijen-2022/
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.
K 31. říjnu 2024 na vlastní žádost skončila ve funkci ředitelka hygienické stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze, MUDr. Zdeňka Shumová. Ta vedla HSHMP od ledna 2022. Na pozici ředitele bude vypsáno výběrové řízení. Vedením bude do jeho výsledku dočasně pověřen JUDr. Mgr. Vladimír Možíšek.