Přibírání na váze graduje nejčastěji v pubertě, nevyhýbá se ale ani malým dětem. Potížím s vyšší hmotností čelí častěji chlapci než dívky. 

Obézním dětem hrozí problémy s klouby, cukrovka i potíže se srdcem. Obézní děti se už v mladém věku potýkají také s astmatem nebo ztučnělými játry, což může vést k cirhóze. Mají také nízké sebevědomí, úzkosti nebo deprese. Jak zdůrazňují lékaři, změna životního stylu funguje hlavně u mladších dětí.

Odborníci dlouhodobě řeší, jak trend dětské obezity ve společnosti zvrátit. Naposledy se sešli 25. listopadu v rámci kulatého stolu na téma „Dětská obezita v Česku: současný stav, výzvy a perspektivy" v Senátu Parlamentu České republiky, pod záštitou Výboru pro zdravotnictví.  

„Počet dětí s nadváhou a obezitou stále roste a zatím se nám přes veškerou osvětu nedaří tento trend zvrátit, ačkoliv poslední data snad ukazují mírné zlepšení. I tak čekáme, že v roce 2030 se bude v Evropě potýkat s kily navíc 30 % a v roce 2050 až 50 % dětí. Obezita s sebou nese řadu závažných zdravotních komplikací. Jde jednak o komplikace způsobené mechanickými účinky nadměrného množství tuku, například artrózu, ale také o komplikace vznikající v důsledku hormonálních, metabolických a imunitních změn, zejména diabetes a kardiovaskulární onemocnění. S obezitou je tedy třeba bojovat všemi dostupnými prostředky a u dětí ji podchytit co možná nejdříve," říká předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR, MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA, který je zároveň organizátorem kulatého stolu.

Odborníci z projektu Zdravá generace z Univerzity Palackého v Olomouci zjistili, že nejvíce jsou obezitou ohroženy děti, které pocházejí z rodin s horším ekonomickým zázemím.

„Ve většině vyspělých zemí vidíme, že dětskou obezitou jsou nejvíc ohroženy rodiny, které mají méně finančních zdrojů a nižší vzdělání. Nejde ale jen o příjem jako takový - promítá se do toho i celkové povědomí o zdravém životním stylu, možnostech pohybu a kvalitním spánku. Tam, kde jsou tyto podmínky omezené, vidíme riziko obezity nejvyšší," vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP.  

Podle MUDr. Bohuslava Procházky, místopředsedy Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR, se z obézního dítěte v 75-80 % stává obézní dospělý.

„V roce 1991 mělo nadváhu 7 % dětí a další 3 % byly obézní. V roce 2021 už s nadváhou bojovalo necelých 10 % dětí a s obezitou dokonce 16,4 %. Další vzestup nastal po covidovém období, kdy se dětem rapidně změnil životní styl. Méně se hýbaly, více jedly a špatně spaly, což jsou hlavní faktory pro rozvoj obezity," popisuje MUDr. Procházka.

Na vině je i nedostatek spánku

Podle odborníků lidé spánek často podceňují, jeho nedostatek přitom mění regulaci pocitu hladu. Nevyspalé děti mají větší hlad a preferují rychlé cukry a tuky.

„Kvalitní spánek je pro děti naprosto zásadní - mimo jiné proto, že velká část produkce růstového hormonu probíhá v první části noci. Pokud dítě chodí spát pozdě nebo spí málo, zasahuje to nejen do růstu, ale i do regulace hladu a chuti k jídlu," říká MUDr. Boženský.

Rodiče tak podle něj hrají v prevenci i léčbě obezity zcela zásadní roli. Potvrzují to data projektu Zdravá generace, která ukazují, že dítě s jedním obézním rodičem má až 50% riziko, že bude jako on. V případě obou rodičů se pak riziko šplhá až na 80 %.

„Nejde jen o kopírování rodinných návyků. U dětí matek, které měly těhotenskou cukrovku, dochází už během vývoje k odlišnostem v regulaci chuti a odměny. Takové dítě může mít přirozeně vyšší potřebu sladkého a menší schopnost zasytit se malým množstvím potravy. O to důležitější je, aby celá rodina nastavila stabilní, předvídatelný režim a jasné stravovací vzorce," dodává MUDr. Boženský. 

..................

Podle dat portálu Zdravá generace se každý třetí až čtvrtý český chlapec potýká s nadměrnou hmotností. Nadváhu má 20 % kluků a dalších téměř 9 % patří mezi obézní. U českých dívek jsou čísla o něco lepší - nadváhu má 13 % z nich a pouze 4 % českých školaček lze klasifikovat jako obézní. I tak ale každá šestá dívka v Česku ve věku 11-15 let patří do skupiny dětí s kily navíc.

..................

Řízená změna životního stylu je efektivní hlavně u mladších dětí, ale u teenagerů s těžkou formou obezity příliš účinná nebývá.

„U teenagerů s těžkou obezitou často samotná úprava životního stylu nestačí - a to nikoli kvůli nedostatku snahy, ale kvůli biologickým limitům jejich organismu. V takových situacích je na místě využít moderní farmakoterapii. Tyto léky ale nejsou náhradou životního stylu, spíše mu dávají šanci fungovat: pomáhají dítěti snížit nadměrnou chuť k jídlu, zlepšit metabolismus a reálně odstartovat změnu. Indikujeme je obvykle u dětí starších 12 let," říká MUDr. Boženský a dodává, že u dětí s BMI nad 35 lékaři přistupují také k chirurgickému zmenšení žaludku.

Obezita bývá rodinný problém

I přes pokročilé možnosti léčby je však změna životního stylu celé rodiny nezbytná. Děti by se měly vyhýbat zejména slazeným nápojům, uzeninám, polotovarům a energetickým nápojům, které narušují dětský spánek. Jako nejlepší formu pohybu pro obézní děti doporučuje MUDr. Boženský chůzi.

„U dětí nemají místo žádné drastické diety ani tresty. Smysl má jednoduchý, předvídatelný režim. Pravidelná snídaně, několik menších porcí denně, omezení slazených nápojů a dostatek ovoce a zeleniny - to je základ, který funguje. U menších dětí často stačí upravit prostředí a návyky celé rodiny. Jakmile dítě vidí, že zdravé volby dělají i rodiče, přijímá změnu mnohem snadněji," doporučuje MUDr. Boženský. 

..................

Pediatr Boženský aktuálně radí, jak by mohl vypadat zdravý Mikuláš:

V balíčku nebo punčoše sv. Mikuláše by měly být ořechy, které dodají zdravé tuky, bílkoviny a minerály místo prázdných kalorií z cukru. Ovoce osladí balíček přirozeně a doplní vitaminy. K tradiční mandarince přidejte jablko nebo pár sušených kousků ovoce (např. jablečné chipsy bez cukru). Když už čokoládu, tak vyberte malou tabulku s 60-70 % kakaa. Děti potěší i doma upečené sušenky, bez palmového tuku a přidaných barviv. Pozor na dětské „fit" tyčinky - o co méně obsahují cukru, o to více mají často soli.

..................

„Děti často nejí kvůli hladu, ale kvůli úzkosti, stresu nebo tlaku ze školy. Když je budeme kritizovat nebo trestat, jen to prohloubí problém. Potřebují čas, pozornost a bezpečné prostředí, kde mohou mluvit o tom, co je trápí. Teprve pak se otevřou i změnám v chování," uzavírá MUDr. Boženský.

MaVePR