Kombinování vitamínů a minerálů není jen o tom vzít si první tabletku, která vám přijde pod ruku. Správná synergie mezi jednotlivými látkami může výrazně zvýšit jejich účinky, zatímco špatné kombinace vás mohou připravit o žádoucí benefity.
Jak se vyhnout nejčastějším chybám a jak pomocí nich skutečně podpořit zdraví?
Kombinování vitamínů a minerálů je tak trochu věda, která ale v případě nedostatečných znalostí neohrozí člověka na životě. Většinou jde o to, že se různé látky užívané souběžně mohou vzájemně ovlivňovat. Pokud například jedna látka brání vstřebatelnosti té druhé, užíváme ji prakticky zbytečně bez užitku pro náš organismus. Snahou ale je, abychom ze všech vytěžili maximum.
„Pro lidské tělo jsou vyvážené hladiny vitamínů a minerálů nutností. Ovšem jen málokdy vám je předepíše přímo lékař, proto byste si o jejich doplňování měli postarat nejlépe sami, což obzvláště v době, kdy je na trhu k dostání mnoho různých suplementů, může být poměrně složité. Lidé je většinou začnou užívat, když se u nich začnou projevovat chronické problémy, jako únava, stres, oslabená imunita nebo nespavost. To většinou naznačuje, že hladina některé důležité látky nemusí být úplně v pořádku," vysvětluje biochemička Mgr. Soňa Talacko, Ph.D. ze společnosti Chromozoom.
Synergie pro maximální užitek
Optimální synergii při souběžném užívání mají například vitamín C a železo, protože první jmenovaný významným způsobem posiluje vstřebatelnost druhého. Podobně si „rozumí" i vitamíny D a K s vápníkem. „Déčko" pomůže tělu vápník lépe vstřebat a „káčko" následně odpovídá za to, že se vápník dostane do kostí, nikoliv do měkkých tkání. Synergie mezi látkami funguje, stačí se podívat na složení běžných doplňků stravy. Jasným příkladem je B-komplex, kombinace osmi vitamínů skupiny B. Každý z nich má své vlastní účinky, zároveň se vzájemně doplňují a v některých případech podporují i stejné metabolické procesy v těle. Právě proto se často podávají společně. Podobných kombinací existuje více, ale u některých je složitější určit, jak přesně se budou v těle ovlivňovat.
Neužitečné kombinace
Příkladem špatné kombinace je třeba zinek a měď, vápník a železo či vitamíny C a B12 nebo E a K. Tyto látky ve vzájemné interakci většinou snižují vstřebatelnost jedné z nich, nicméně obzvláště komplikovaný je vztah mezi posledními dvěma jmenovanými. Vitamín K hraje totiž důležitou roli v procesu srážení krve a vitamín E podávaný v příliš vysokých dávkách tuto jeho schopnost poměrně efektivně nabourává. Na rozdíl od většiny jiných kombinací, kdy bohatě stačí si užívání rozdělit do odlišných časových úseků během dne, v tomto případě se velmi doporučuje konzultace s praktikem. Zejména pokud navíc pacient užívá léky na ředění krve.
„Například podávání vápníku nebo potravin bohatých na vápník, jako jsou mléčné výrobky, snižuje absorpci železa, vysoké dávky zinku mohou narušit absorpci mědi, příliš vysoké dávky vitamínu E mohou ovlivnit funkci vitamínu K a vysoké dávky vitamínu C mohou snížit hladinu mědi. Proto je důležité přizpůsobit příjem vitamínů a minerálů individuálním potřebám pomocí specifických doplňků stravy a také užívat doplňky v různých časech během dne," shrnuje biochemička.
Jednoduchá poučka
„Multivitamíny často neodrážejí individuální potřeby a mohou mít nežádoucí interakce s jinými vitamíny, nebo dokonce léky. Pokud člověk neví, jaké látky mu chybí, mohou být užitečné v případě nevyvážené stravy, zvýšené fyzické aktivity nebo při cestování. Ideální je ale zjistit konkrétní deficit pomocí krevních testů nebo DNA analýzy. Někteří lidé mají genetickou predispozici k nedostatku určitých vitamínů nebo minerálů - obecný multivitamín je v této situaci tedy neefektivní," říká Mgr. Talacko.
„Určité varianty genů mohou významně ovlivnit schopnost těla vstřebávat, metabolizovat a využívat konkrétní vitamíny a minerály. Proto se množství, které je pro jednoho člověka vhodné, může u jiného ukázat jako nedostatečné nebo nadměrné. To platí i pro volbu aktivních látek. Sestavení suplementů na základě DNA testování může být užitečný způsob, jak přizpůsobit množství a formu živin genetickým predispozicím těla, a podpořit tak jeho specifické potřeby. Zároveň pomocí testů dostává člověk informace o konkrétních živinách, které jsou pro něj kritické. Výsledky nás například informují o vysokém riziku nedostatku aktivní formy vitamínu B9 nebo omezené schopnosti vstřebávat zinek, uzavírá Mgr. Talacko, která se mimo jiné v Chromozoom podílí na vývoji personalizovaných suplementů.
Zdroj: MEDIA:LIST
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.