Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



SVÍTÍCÍ BÍLKOVINA POMŮŽE V HLEDÁNÍ BEZPEČNĚJŠÍCH LÉKŮ



Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a speciálnímu mikroskopu otevřít cestu k získání více poznatků o fungování patrně nejdůležitější kategorie buněčné komunikace. Jejich zjištění přispějí k vývoji účinnějších a bezpečnějších léčiv a anestetik.

Výzkumná skupina dr. Josefa Lazara je společným pracovištěm Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Skupina se věnuje multidisciplinárnímu základnímu a aplikovanému výzkumu v oblasti buněčné signalizace, s využitím technik pokročilé optické mikroskopie. Hlavním cílem je rozvinout naši schopnost pozorovat molekulární procesy odehrávající se v živých buňkách a organismech.

Vědci se zaměřili na signalizaci prostřednictvím bílkovin zvaných G-proteinové receptory, která hraje v přírodě významnou roli v přenášení informací o vnějším prostředí do nitra buňky. U savců, včetně člověka, tento druh buněčné signalizace zprostředkovává velkou část smyslového vnímání, jako je detekce pachů, chutí a světla. Hraje však klíčovou roli i v mnoha dalších fyziologických procesech, důležitých pro funkci kardiovaskulárního systému, přenos nervových signálů, funkci mnoha hormonů nebo imunitní reakce.

Signalizace prostřednictvím G-proteinových receptorů je tudíž důležitá i v mnoha různých onemocněních - v kardiovaskulárních i neuropsychiatrických chorobách, u alergií, ale též v rakovinném bujení. V praxi se její znalosti využívají při vývoji léčiv a anestetik.

Rozšířená role arrestinu

Vědci již delší dobu vědí, že uvnitř buňky se do této buněčné komunikace zapojuje také bílkovina zvaná arrestin. Zatím se ale nepodařilo zcela objasnit, jakým způsobem. Původně se myslelo, že arrestiny signalizaci G-proteinových receptorů ukončují. V poslední době se ale ukazuje, že arrestiny se jí také často přímo účastní a signály samy přenášejí na další bílkoviny uvnitř buňky. Jestli je informace z G-proteinového receptoru přenesena na G-protein, nebo na arrestin, může rozhodovat o tom, zda bude mít určitá látka léčivé, nebo naopak nežádoucí účinky.

„Například u opioidních analgetik hraje arrestin roli v nebezpečném snížení krevního tlaku, tlumení dýchání a návykovosti," vypočítává dr. Josef Lazar.

Ve farmaceutickém výzkumu jsou proto vynakládány značné prostředky na vývoj léčiv, která by ovlivňovala pouze G-proteiny nebo pouze arrestiny. Tým dr. Lazara nyní přišel s molekulárními biosenzory a technologií, pomocí které lze sledovat, do jaké míry probíhá signalizace prostřednictvím G-proteinů, a do jaké míry prostřednictvím arrestinů. Jejich výsledky mají značný výzkumný i komerční potenciál.

O biosenzory a mikroskop by mohl být zájem

Molekulární biosenzory fungují obecně tak, že umožňují vizualizovat různé molekulární procesy, například pomocí světla. Molekuly biosenzorů reagují na určitou, velmi specifickou chemickou reakci v buňce a informaci o jejím průběhu převedou na světelné záření, které lze pozorovat speciálním mikroskopem. Poměrně často se využívá princip luminiscence, tedy pozorování světelného záření, které některé bílkoviny vydávají v průběhu určité chemické reakce. V aktuálním výzkumu však tým dr. Lazara využil techniku mikroskopie molekulárního dichroismu. Přístup, jehož je tato skupina průkopníkem, využívá směrových optických vlastností fluorescentních bílkovin, které po ozáření světlem určité barvy samy vyzáří světlo jiné barvy.

„Nejprve vpravíme do buňky upravené molekuly DNA, díky čemuž buňka začne produkovat náš biosenzor - fluorescentní bílkovinu. Ta se v případě aktivace arrestinové signalizace naváže na molekulu arrestinu, a změní tak orientaci fluorescentní části bílkoviny. Tím se změní i množství fluorescence vyzářené při jejím osvícení světelným zářením a my jsme pak schopni sledovat aktivitu arrestinu právě prostřednictvím pozorování fluorescence," vysvětluje dr. Lazar.

Tým dr. Lazara v současnosti usiluje o komerční uplatnění jak molekulárních biosenzorů, tak speciálně vyvinutého mikroskopu. Obojí bude mít širší využití. Molekulární biosenzory fungující na výše popsaném principu jsou totiž snadno modifikovatelné a nemusí tak detekovat pouze procesy spojené s arrestinem nebo G-proteinovou signalizací.

Podobným způsobem a na stejném principu mohou vědci sledovat celou řadu dalších molekulárních buněčných procesů. Je to možné právě díky mikroskopu, který dr. Lazar se svým týmem vyvinul.

„O samotné biosenzory by mohly mít farmaceutické firmy a výzkumné laboratoře zájem. Hlavní komerční potenciál však vidím v našem speciálním mikroskopu, který je k pozorování biosenzorů na základě jejich směrových fluorescenčních vlastností nezbytný," uzavírá vědec.

Zdroj: Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK

Zpět

PHARMACY EVENT BRNO: 11. 2. 2026

Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.

JAK SI STOJÍME V PILÍŘI ZDRAVÍ?

Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz

LÉČEBNÉ VYUŽITÍ PSILOCYBINU

Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

DOPORUČUJEME