Slovensko a území, kde se dnes země našich východních sousedů rozkládá, dalo světu celou řadu významných vědců a vynálezců, kteří přispěli také k rozvoji oborů, které se zabývají péčí o lidské zdraví.

Výčet významných jmen jednoznačně musí začít lékařem Jánem Jesseniem (1566-1621), který se sice narodil na území dnešního Polska, ale jeho rod pocházel z Turce (z dnešního Turčianského Jasena). Byl významným anatomem, a také rektorem Karlovy univerzity v Praze. Proslul zejména svou odvážnou veřejnou pitvou - 8. až 12. června 1600 Jessenius v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě později Jessenius vydal i tiskem. V letech 1604 až 1605 realizoval pro studenty medicíny opakovaně další anatomické pitvy jako součást jejich výuky. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Jessenius obviněn z rebelie. Jessenius dostal jeden z nejpřísnějších trestů - kat Mydlář mu nejprve vyříznul jazyk, a až poté ho sťal. Jeho hlava s kusem jazyka byla spolu s hlavami dalších českých pánů vystavena pro výstrahu na tribuně Staroměstské věže.

Matematik a fyzik, Jozef Maximilián Petzval (1807-1891), proslul svými teoretickými výpočty v oblasti optiky a měl velký podíl na zdokonalení řady optických přístrojů. Mezi ně patří například Petzvalův portrétní objektiv a krajinářský objektiv, které výrazně zkrátily dobu expozice a položily základy moderní fotografie. Učinil řadu dalších vynálezů z oboru optiky: navrhl konstrukce osvětlovacích a promítacích přístrojů, dvojoký dalekohled, divadelní kukátko a zdokonalil mikroskop. Podle jeho principu se vyráběly vysoce světelné objektivy ještě ve dvacátém století.

Aurel Bohuslav Stodola (1859-1942) byl inženýr a fyzik, který byl zároveň váženým a oblíbeným pedagogem na Spolkové polytechnické škole v Curychu. Tam učil i Alberta Einsteina, který se později stal i jeho dobrým přítelem. V roce 1915 spolu s chirurgem Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval umělou pohyblivou ruku (tzv. Stodolovu ruku). Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a nohou. Vedla jej k tomu snaha pomoci invalidům zraněným během první světové války. 

V článku nesmí chybět Milan Rastislav Štefánik (1880-1919), jeden ze tří hlavních zakladatelů Československa spolu s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem. Ačkoliv je znám hlavně jako politik a generál, vystudoval astronomii a přírodní vědy a měl rozsáhlé znalosti v oblasti medicíny a biologie. Prováděl také astronomická a meteorologická pozorování. Jeho vlastní neutěšený zdravotní stav ho vedl ke zvýšenému zájmu o prevenci a léčbu nemocí. Když Štefánik pracoval pro francouzskou vládu a vědecké ústavy, podnikl mnoho cest do exotických a vzdálených oblastí (Tahiti, severní Afrika, Ekvádor, Brazílie aj.). Během těchto expedic, jejichž primárním cílem byla astronomická a meteorologická pozorování, se setkával s problematikou tropických chorob a nehygienickými podmínkami. Během první světové války, jako organizátor československých legií, měl pak velký vliv na zdravotní a hygienické podmínky vojsk. Usiloval o zabezpečení zdravotnické a hygienické logistiky (ošetřovny, nemocnice a prevence epidemií).

V roce 2019 zvítězil Milan Rastislav Štefánik v anketě Největší Slovák.

Slovenský vědec zabývající se biomedicínou, prof. MUDr. Ján Vilček, PhD. (nar. 1933), pochází z Bratislavy. Dnes je světově uznávaným mikrobiologem a imunologem, jehož práce zásadně přispěla k léčbě autoimunitních a zánětlivých onemocnění. V roce 1964 emigroval do USA, kde od roku 1965 působil jako profesor mikrobiologie na New York University School of Medicine. Už během svého pobytu v Československu pracoval na problematice interferonů a v práci pokračoval i na Newyorské univerzitě. Později se zaměřil na studium cytokinů, včetně interferonu a faktoru nekrózy nádorů (Tumor Necrosis Factor = TNF). Postupně spoluvyvinul protilátku Infliximab k léčbě revmatoidní artritidy, Crohnovy nemoci, ulcerózní kolitidy nebo Bechtěrevově nemoci. Šlo o objev, který měl významný vliv na prodloužení života pacientů. Prof. Vilček je držitelem a spoludržitelem 46 patentů. Za své průkopnické práce na interferonech a monoklonálních protilátkách obdržel v roce 2013 Národní medaili za technologie a inovace od prezidenta Baracka Obamy, což je nejvyšší americké ocenění v této oblasti.

-red-