Společnost Remed, výroba léčivých přípravků, byla založena v červnu 1919 jako společnost s ručením omezeným s kapitálem 20 000 Kč. Byla jednou z nejmladších farmaceutických výrobních společností v Československu. Díky dobrému vedení se postupně stala jednou z největších společností. Mezi jejími zakladateli byli MUDr. Adolf Maixner, MUDr. Karel Kurfürst, Ph.Mr. Vondrášek, Ph.Mr. Šilberský, Ph.Mr. Trnka, Ph.Mr. Novák, Ph.Mr. Královec, Ph.Mr. Folprecht, Dr. Čakrt nebo Dr. Novák.

Na obrázku: Firma Remed na Pražských vzorkových veletrzích (1923). Pražské vzorkové veletrhy se konaly v letech 1920 až 1951 (kromě válečných let 1942 až 1945) na pražském Výstavišti, a to zpravidla dvakrát ročně (jarní a podzimní veletrh).

Kvalita ověřená vědeckým hodnocením

Dne 8. srpna 1919 získala společnost koncesi k výrobě a prodeji 21 látek k léčebnému použití. Firma spolupracovala s brněnskou firmou Experta, což byla společnost pro vědecké a racionální hodnocení léčiv, založená v roce 1933. Firma Remed dávala kontrolovat složení a účinnost svých přípravků společnosti Experta, která zaručovala kvalitu. Mezi takové kontrolované přípravky patřily například: Analgin, Uropellin dražé, Pitoxydyn nebo Calcium Lacticum.

Díky spolupráci se společností Experta se podařilo ukázat, jaký byl její význam pro hodnocení léčivých přípravků, především za účelem zvýšení jejich kvality. To pomáhalo řešit problém československých výrobců, protože na začátku třicátých let 20. století dávali často lékaři přednost zahraničním výrobkům, které měli za kvalitnější. Takto mohla firma Remed (nebo i další firmy) dokázat, že její léky jsou stejně kvalitní jako ty zahraniční. Nutno podotknout, že pro lékaře a zdravotní pojišťovny bylo důležité, že právě zahraniční výrobci byli také levnější. 

Značka Experty zaručovala, že lék je obsahem, účinkem a složením pod stálou kontrolou Společnosti pro vědecké a racionální hodnocení léčiv Experta.

Foto: z článku Experta Čes. slov. Farm. 2007; 56, 288-293

Remed začal také spolupracovat se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) v Praze, který převzal stálý dohled nad "dosací" Insulinu-Remed (tedy tím, aby v každé injekci byla stejná dávka). SZÚ vznikl v roce 1925. Měl obecně zefektivnit zdravotní péči nově vzniklé republiky. Věnoval se řadě činností - kromě kontroly léčiv a potravin bakteriální diagnostice nebo výrobě sér a očkovacích látek. Při kontrole "Insulinu-Remed" každá šarže byla před uvedením do obchodu kontrolována třetím oddělením pro biologickou kontrolu léčiv SZÚ a každé balení bylo opatřeno jeho kontrolní páskou.

Firma měla zaměstnávala také celkem tzv. vědeckých zástupců pro spolupráci s lékaři v celé tehdejší republice. Většina působila v Čechách a na Moravě, Podkarpatskou Rus měl na starost lékař MUDr. Max Kulka. 

Je zajímavé, že jediná žena mezi nimi, Ph.Mr. Eliška Bermanová, byla farmaceutka a měla významné postavení, protože jednala s lékaři na pražských klinikách.

Lékaři jako akcionáři

Remed, chemicko-farmaceutická továrna spol. s.r.o. byla od l. ledna 1931 přeměněna na akciovou společnost. Ke spolupráci získala firma několik lékařů, kteří se stali akcionáři společnosti. Obchodní vedení bylo úplně odděleno od výroby a bylo zřízeno nezávislé propagační oddělení. Remed v té době zaměstnával průměrně 35 dělníků a 26 úředníků.

Remed působil pod svým názvem až do svého znárodnění v roce 1945. Výrobky firmy se poté ještě dlouho objevovaly v sortimentu nově vzniklého národního podniku Spojené farmaceutické závody (SFZ, později SPOFA). Dne 27. října 1945 došlo ke znárodnění podniku Remed na základě dekretu prezidenta republiky. Z původního závodu Remed na Žižkově vznikly Spojené farmaceutické závody n.p. (SPOFA). Počet zaměstnanců v okamžiku znárodnění činil 240 osob.

Vyráběné léky

Sortiment firmy byl značný, proto zmíním jen některé jeho přípravky. V prvním období (dvacátá léta) firma dodávala na trh léky, které byly obdobou předepisovaných magistraliter nebo zahraničních léků. Je možné uvést čípky a mast Anaesin pro léčení hemoroidů, Calcium lacticum (tehdy nejlevnější lék s vápníkem v Československu), mast a roztok Rheumosin pro odstranění revmatických potíží nebo guajakolový sirup Pharyngosan (ve třech kombinacích - s kodeinem, jódem a kreosotem).

Zajímavý byl originální lék (neměl obdobu v zahraničí) Analgin, který obsahoval ty komponenty, co obsahovala jako magistraliter tzv. Harburnova směs. Příručka lékárnických specialit z roku 1926 uvádí, že obsahoval hořečnatou sůl kyseliny acetylsalicylové, fenacetin, chinin (hydrochlorid) a kodein (fosfát). Předepisoval se jako analgetikum-antipyretikum. Zmíněná příručka doslova uvádí, že byl doporučován při "bolestech hlavy, reumatismu kloubním a svalovém, erythema nodosum et multiforme (zánět podkožní tukové tkáně), neuralgii a dysmenorrhee". Mezi námi, „déle sloužícími" lékárníky přetrvává vzpomínka na lék Harbureta (byl na předpis), který se vyráběl až do 90. let minulého století a obsahoval aloxiprin, fenacetin, chinin (sulfát) a kodein (fosfát).

Dalším zajímavým lékem z tohoto období byl Uropellin, diuretikum a dezinficiens močových cest sice v té době obvyklého složení (extrakty močopudných drog s hexamethylentetraminem), ale jeho výhodou byly nové lékové formy. Byly nabízeny jako tablety k přípravě čaje (rozpustily se ve sklenici teplé vody). a dražované tablety pro léčbu perorální. Z léčivých rostlin obsahoval extractum bucco, extractum herniariae a extractum uvae ursi. "Extractum bucco" je latinský název pro výtažek z listů rostliny těhozev březový (Agathosma betulina). "Extractum herniariae" je výtažek z byliny průtržník lysý (Herniaria glabra) a konečně "Extractum uvae ursi" je latinský název pro extrakt z listů medvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi). Všechny tyto léčivé rostliny se používaly (a používají) jako doplněk léčby v urologii jako diuretikum nebo při zánětu močových cest.

K dalším přípravkům z tohoto období patřily Pharyngosan (bonbony obsahující lokální anestetikum), výživový přípravek Calcithin pro děti nebo Globuli Ichthyol pro gynekologické záněty.

Z léků vyráběných ve třicátých letech se lze zmínit o projímadle Properistol, který se vyráběl v rámci portfolia SPOFA až do 80. let minulého století. Původně se jmenoval Properistal. Obsahoval látky přírodního původu. Podle informace z roku 1959 obsahoval extractum belladonnae (z rulíku zlomocného jako spasmolytikum), podofylin, sapo medicinalis a extractum laxativa vegetabilis (tedy směs projímavých přírodních látek). Z těchto látek je možné uvést Cortex frangulae (kůra z krušiny, řešetláku krušinového, Rhamnus Purshiana, Folium sennae (extrakt z nám dobře známých listů senny - Senna angustifolia a S. acutifolia).

Podofylin je pryskyřice získaná z rostlin rodu Podophyllum, konkrétně z mayapple (Podophyllum peltatum) a Podophyllum hexandrum. Můžeme se se s ním setkat dodnes ještě někdy v magistraliter přípravcích k odstranění bradavic. Je cytotoxický (může způsobit podráždění kůže a tkáně), ale tehdy se kupodivu používal pro mírně projímavý efekt.

"Sapo medicinalis" je mýdlo k léčebným účelům, konkrétně se jedná o sodné mýdlo, které se používá při kožních onemocněních. V tomto složení se vyráběl až do konce své existence. Působil jako kontaktní laxativum, díky podophyllinu a antrachinonovým glykosidům dráždil stěnu střevní.

Díky svému poněkud zvláštnímu názvu se stal jako přesmyčka zdrojem řady vtípků (zájemcům doporučuji knihu Anekdoty z apatyky, vydané v 70. letech minulého století v tehdy oblíbené řadě anekdot, běžně dostupnou online nebo v antikvariátech).

Samozřejmě zásadní byl Insulin Remed vyráběný v letech 1934-1941, který byl stejně účinný jako inzulíny zahraničních značek, což dokázala i již zmíněná kontrola SZÚ. Protamin (směs bílkovin pro prodloužení účinku inzulínu) pro depotní inzulín si vyráběla firma sama.

Velmi úspěšný byl folikulární hormon Femidyn, který se podával také perorálně ve formě olejového roztoku. Tato léková forma nahradila méně účinné ovariální nebo perorální tablety.

K dalším lékům z tohoto období patřilo Cholagogum-Remed (na úpravu funkcí žlučových cest, obsahovalo výtažek černé ředkve a máty peprné), přípravek na léčení anémie Ferrophyl nebo čistý testikulární hormon Homodyn.

Poslední období bychom mohli nazvat válečné. Zde se firma musela přizpůsobit začlenění Protektorátu Čechy a Morava do hospodářského prostoru Německé říše a některé léky přestala vyrábět, aby nekonkurovala těm německým. Můžeme zde zmínit Epistop, Ephedrenan nebo Solutan. Emalon bylo parenterální a perorální hemostyptikum, které obsahovalo natriové a kalciové soli polygalakturonové kyseliny. 

Ephedrenan se vyráběl jako nosní mast či kapky.

Obsahoval efedrin jako základní účinnou látku, v kapkách bylo navíc koloidní stříbro a beta-karoten a v masti ethylamidobenzoát.

Kromě toho se vyráběl jako tablety, sirup a surovina v prášku pro přípravu magistraliter (zde se jednalo o samotný efedrin).

Reklama na lék (1935)

Solutan se vyráběl ve formě roztoku.

V tehdejší verzi obsahoval radobelin (alkaloidní koncentrát atropinu), saponini gypsophilae (saponiny z Gypsophila paniculata, šateru latnatého), prokain (hydrochlorid), efedrin (hydrochlorid), natrium iodatum, extractum balsami tolutani (balzám získaný nařezáváním kůry stromů druhu Myroxylon Balsamum, používal se v recepturách některých sirupů proti kašli), aqua amagdydae amarum (hořká mandlová voda používaná při plicních nemocech).

Reklama na lék (1936)

Solutan se vyráběl, jako součást portfolia SPOFY, až do devadesátých let 20. století. Jeho složení bylo do této doby v podstatě totožné.

K dalším významným lékům Remedu z té doby patřily: Erevit (vitamin E, vyráběl se také až do přelomu tohoto a minulého století), Betarevit (vitamin B1) nebo Myon (obsahoval kyselinu adenosinfosforečnou) k léčbě cévních spasmů.          

PharmDr. Tomáš Arndt

SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU

SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: VŘÍDLO, KARLOVY VARY

SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: FR. SCHNÖBLING, PRAHA