Otužování se stává stále populárnějším trendem, který je spojený s množstvím potenciálních zdravotních výhod. Tato metoda péče o naši obranyschopnost spočívá ve vystavení těla chladným podmínkám, a to s cílem podpořit její přirozené fungování. Řada mediálně známých osobností dělá otužování již nějaký ten pátek pozitivní reklamu. A to je dobře!

Komfortem, jaký moderní způsob života nabízí, se nejeden člověk stává méně odolným vůči chladu a nepříznivým povětrnostním podmínkám. Otužování umožňuje znovuobjevit sílu našeho těla a podpořit jeho přirozenou rezistenci proti nepříznivým vlivům prostředí. Při dodržování pravidel může mít otužování pozitivní vliv na imunitní systém, metabolismus, spánek a celkovou vitalitu. Jaké další benefity má a jak s ním případně začít, vysvětluje odborná konzultantka BENU lékáren, PharmDr. Ivana Lánová.

„Bylo sledováno, že při otužování se v těle zvyšuje hladina bílých krvinek a cytokinů (proteinů důležitých při imunitní odpovědi) v krvi. To příznivě ovlivňuje přirozené fungování obranyschopnosti organismu. Díky produkci hormonů také můžeme cítit příjemný pocit a pozorovat zlepšení psychické pohody," vysvětluje Ivana Lánová.

O chladném prostředí se také soudí, že má příznivý vliv na krevní oběh.

„Má se za to, že otužování ovlivňuje správné fungování kardiovaskulárního systému, srdeční činnosti, látkové výměny a zrychlení metabolismu, díky čemuž naše pokožka dokáže často působit prozářenější, pružnější a celkově pevnější," dodává Lánová.

Otužování může přispívat i k odbourávání přebytečných tuků v těle, a to díky stimulaci tvorby hnědé tukové tkáně, která pálí energetické zásoby a tvoří z nich teplo.

POZVOLNA, PRAVIDELNĚ A STÁLE

Otužování je postupný proces, který vyžaduje trpělivost a pravidelnost.

„Začněte nejprve s mírným vystavením chladu, například sprchováním vlažnou vodou, kterou postupně ochlazujte. Také prodlužujte dobu, po kterou ve studené sprše zůstanete. V létě se doporučuje sprchovat v chladné vodě 3-5 minut, v zimě pak 1-3 minuty. Při sprchování je ideální se pohybovat a začínat od chodidel. Zkusit můžete i chůzi na boso v mokré trávě, třeba 5 až 10 minut denně nebo přešlapování ve vaničkách," radí lékárnice.

S otužováním je dobré začít v teplých letních dnech, kdy je tělo snáze připraveno na vystavení chladnějšímu prostředí.

„V létě se otužování dá snadno praktikovat v přírodě. Využijte možností koupání v jezerech, řekách či v moři. Voda je sice pocitově studená, tělu ale obvykle nezpůsobuje takový šok, protože bývá vyhřáté od sluníčka a ochlazení je pro něj tak příjemné," doplňuje Lánová.

Asi po 15 dnech se organismus na působení chladu většinou adaptuje a skutečně otužilým se člověk může stát přibližně za 2 roky.

Pro správné otužování je podstatné dodržovat několik základních pravidel: „Důležitá je především pravidelnost, postupné otužování částí těl a až potom celého těla, a také postupné zvyšování intenzity chladu. Zároveň ale nezapomeňte, že se to s dobou ve studené vodě nemá přehánět a zbytečně tak tělo vysilovat. Do ledové vody se rozhodně není dobré vydávat ve chvíli, kdy na sobě pociťujete únavu a vyčerpání. To by mohlo vést i k onemocnění," říká Lánová.

Ideální je provádět otužování ráno a večer. Doporučovaná pravidla pro otužování můžeme shrnout do těchto slov - pozvolně, pravidelně a pořád. Tato praktika by měla být vhodná téměř pro všechny osoby bez zdravotních komplikací, i tak je vždy lepší konzultace s ošetřujícím lékařem, než s otužováním začneme.

„Otužování by se měli vyhýbat především lidé, které trápí onemocnění kardiovaskulárního systému. Vlivem prudkého ochlazení může totiž dojít k srdečnímu selhání. Při otužování by měl mít každý nějakého partnera, se kterým na sebe vzájemně dohlédnou,'' uvádí lékárnice.

Vystavování chladu se také obvykle nedoporučuje pacientům s onemocněním močových cest a ledvin, chladovou alergií nebo pacientům s neurologickým onemocněním, jako je např. epilepsie, dále těhotným ženám nebo lidem, kteří prodělali mozkovou příhodu. Také při akutním onemocnění, rýmě nebo kašli je vhodné otužování přerušit a vrátit se k němu až po odeznění příznaků a následné rekonvalescenci.

Otužujeme i děti

Zvláště malé děti jsou v důsledku méně vyvinutého imunitního systému náchylné k nejrůznějším nemocem z nachlazení, jako jsou rýmy, záněty nosohltanu nebo průdušek apod. Otužilí dospělí i děti mají shodně schopnost uchovat si dostatečnou teplotu těla, i když je venku zima. 

Kdo je zimomřivý a netrénovaný, takovou výhodu dobrého hospodaření s tělesným teplem ztrácí. Proto je dobré začít s otužováním již v dětském věku, například kurzy plavání nebo pravidelným saunováním.

Rady pro otužování dětí:

• Oblečení by mělo být adekvátní venkovní teplotě a nemělo by bránit přístupu vzduchu k tělu. Pobytu venku se nevyhýbáme vžádné roční době, procházky nebo hry venku jsou vhodné až do minus 5-10 stupňů (dle věku).
• Nejúčinnější je otužování vodou, protože voda odvádí teplo při styku stělem dvacetkrát rychleji než vzduch. Tento typ otužování se hodí pro zcela zdravé děti a musí se provádět se zvýšenou opatrností. Začínáme omýváním mokrou žínkou (3 až 4 minuty). Jednotlivé části těla hned po namočení osušte ručníkem. U citlivějších dětí je možné zpočátku vynechat dolní polovinu těla a zapojovat ji postupně. Teplotu vody vždy po několika dnech snižte o jeden stupeň. Během dvou měsíců byste se měli dopracovat ke dvaceti stupňům.
• Další fází je dvouminutové polévání nebo sprchování studenou vodou.
• Nepřetápěje. Ideální je teplota kolem dvaceti stupňů Celsia v obytných místnostech a kolem 16-18 stupňů v ložnici.
• Naučte dítě spát při otevřeném okně. Kromě otužování podporuje čerstvý vzduch i hloubku a vydatnost spánku.
• Zapište dítě do kurzů plavání.

Zdroje: Tisková zpráva BENU, www.cpzp.cz/