Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje zhruba 2 % populace ve věku 65+ let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí, v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, v 90 letech přes 40 %. Nemoc postihuje ženy asi dvakrát častěji než muže. Počty pacientů s Alzheimerovou nemocí či jiným druhem demence dlouhodobě rostou i v České republice. Asi 140 000 lidí trpí demencí, z toho přibližně 60 % má Alzheimerovou nemoc. Velké množství nemocných ale o své chorobě podle lékařů neví, proto mohou být reálná čísla mnohem vyšší. 

Poruchy paměti jsou dle expertů jedním z prvních příznaků Alzheimerovy nemoci. A nemusí jít jen o „běžné zapomínání". Pacienti už v počínajících fázích nemoci mohou zapomínat brát důležité léky, nebo se jimi naopak předávkovat. I proto je podle lékařů důležité, aby nemoc objevili co nejdříve a naučili s ní pracovat nejen samotného pacienta, ale také jeho blízké. Včasná diagnostika a rychlý přístup k moderní léčbě jsou také předmětem nových Doporučených postupů.

„Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí i pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. Tím spíš, pokud žije sám, tehdy se to může stát opravdu snadno. Špatné užití léků pak člověka může snadno ohrozit na životě nebo vést k jeho hospitalizaci," popisuje MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., členka výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. Proto je podle ní klíčová včasná diagnóza.

Diagnóza je začátkem léčby a také vede k lepšímu porozumění potřebám nemocného a rizikům provázejícím jeho nemoc. Do komplexní péče při Alzheimerově nemoci patří i podpora správného užívání léků, ať už ji poskytuje poučená rodina, nebo komunitní služby, tak aby k rizikovým situacím nedocházelo.

„Typickým příkladem je senior, který žije sám a už několik let se mu horší paměť - lidé v jeho okolí si problém uvědomí až ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. Takové stavy přitom není radno podceňovat," říká primářka MUDr. Vanda Franková, místopředsedkyně gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP. 

Nejsnazší způsob prvotního vyšetření je podle ní v ordinaci praktického lékaře při preventivní prohlídce. „V rámci systému včasného záchytu vyšetřujeme každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce na známky počínající demence. Pak také samozřejmě i ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky kontrol a případů bohužel stále přibývá," říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

Základní vyšetření praktici provádí jednoduchým testem, který zabere jen několik minut. „Pacienti při něm dostávají za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Podle výsledného skóre pak určíme, zda se již u pacienta projevují první známky onemocnění," říká doc. Seifert. 

Podle expertů je však systém péče o pacienty s demencí v Česku stále roztříštěný. Změnit by to měl nový tzv. mezioborový konsensus, který by definoval role a kompetence jednotlivých lékařských specialistů a optimální postup diagnostiky a léčby. Vznik tohoto mezioborového konsensu je podpořen z Fondů EHP/Norska 2014-2021. Projekt s názvem „Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch" byl zahájen v lednu 2022 a přímo navazuje na Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030 (NAPAN), schválený vládou ČR v dubnu 2021. Klade si za cíl vytvořit mezioborový konsenzus v oblasti diagnostiky a léčby Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch a přispět k efektivitě systému péče i návaznosti jednotlivých služeb pro tuto cílovou skupinu. Projekt je realizován ČLS JEP, konkrétně týmem zástupců čtyř odborných společností (gerontologické a geriatrické společnosti, neurologické společnosti, psychiatrické společnosti a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP). Projekt je jedinečný právě spoluprací mnoha odborností, což je příslibem zkvalitnění péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí. Odbornými garanty projektu jsou doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. a MUDr. Hana Vaňková, Ph.D.

„Loni vláda schválila Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030 (NAPAN). Ten kromě nových doporučených postupů počítá s vytvořením specializovaných center pro léčbu Alzheimerovy nemoci, kde by se kvalitně diagnostikovaní pacienti dostali i k nejmodernější biologické léčbě, která u nás bude, jak doufáme, brzy k dispozici," říká doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. 

Tisková konference SVL ČLS JEP u příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby, 21. 9. 2022