V posledním článku ze seriálu o farmakoekonomice bych se rád zmínil o několika osobnostech, které různým způsobem ovlivnily vývoj a využití farmakoekonomiky v České republice.

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. 

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. (nar. 1972) je jednou z nejvlivnějších a nejvíce interdisciplinárně zaměřených osobností v české farmakoekonomice. Je šéfredaktorem časopisu Farmakoekonomika. Byl dříve předsedou (a zůstává aktivním členem výboru) České společnosti pro farmakoekonomiku a hodnocení zdravotnických technologií (ČFES). Časopis Farmakoekonomika se vydává od roku 2006. Hlavním zaměřením časopisu je farmakoekonomika a související obory.

Časopis zveřejňuje odborné články, studie a publikace zaměřené na:

• Farmakoekonomické analýzy (např. analýzy nákladové efektivity, nákladové utility, dopadu na rozpočet - BIA);
• Hodnocení zdravotnických technologií (HTA - Health Technology Assessment), které je klíčové pro stanovení ceny a úhrady léčiv v České republice Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL);
• Témata související s lékovou politikou, financováním zdravotní péče a rozhodováním o úhradách léčiv;
• Výsledky klinických studií s ohledem na jejich ekonomický dopad.

Časopis je určen pro širokou odbornou veřejnost, včetně lékařů, farmaceutů, manažerů zdravotnických zařízení, zástupců pojišťoven, regulačních úřadů a akademické sféry.

V současnosti působí Tomáš Doležal jako Research specialist na Katedře farmakologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU) v Brně. Aktivně pracuje rovněž ve VVI CZECRIN (Česká infrastruktura pro klinický výzkum), což podtrhuje jeho zájem na propojení ekonomiky s klinickým výzkumem.

Spolupracuje v oblasti uvádění léčivých přípravků na trh, farmakoekonomiky, ekonomiky zdravotnictví a IT ve zdravotnictví.

Foto: Tribune.cz

MUDr. Tomáš Doležal je spojen s organizacemi jako Value Outcomes, Medevio, a iHeta (Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment). Aktivně se podílí na vzdělávání v oblasti HTA. Doležalův publikační profil je unikátní svým výrazným přesahem do zdravotnického práva, což ukazuje rostoucí nutnost sofistikovanosti oboru, kde ekonomické modely vyžadují integraci s etickými a legislativními požadavky. Je spoluautorem knihy (s Adamem Doležalem) Informovaný souhlas ve zdravotnictví: Právní a etické aspekty (2023), podílel se na kolektivní monografii Biologická léčba zánětlivých autoimunitních onemocnění (2014) a spolu s Janem Malířem je autorem monografie Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a zdravotnictví (2016). Je také editorem monografie Základy farmakoekonomiky pro lékaře, lékárníky a další pracovníky ve zdravotnictví (2007).

Ing. Milan Vocelka

Ing. Milan Vocelka je významnou postavu ve státní správě, která metodologicky formuje implementaci HTA v České republice. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou (VŠCHT) v Praze v magisterském programu Výroba léčiv. Klíčové pro jeho expertní zaměření bylo absolvování magisterského programu Health Technology Assessment (HTA) na Univerzitě v Glasgow ve Spojeném království. Jeho kariéra začala v konzultační společnosti zaměřené na registraci cen a úhrad léčiv. Od roku 2013 se stal odborným hodnotitelem - farmakoekonomem ve SÚKL. Nyní je ředitel Sekce cenové a úhradové regulace SÚKL. Také je členem výboru České společnosti pro farmakoekonomiku a hodnocení zdravotnických technologií (ČFES). Ve své současné roli se Vocelka soustředí na zefektivňování procesů v sekci, zlepšení informovanosti účastníků řízení a na koordinaci implementace nových IT řešení a přípravu legislativních návrhů v oblasti cen a úhrad LP.  Jeho zásadní přínos je viditelný ve standardizaci metodik, které SÚKL používá.

Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.

Profesor Vlček (nar. 1954) je nepostradatelnou osobností Katedry sociální a klinické farmacie FaF UK HK a mnoho let jejím spiritus agens. Jeho institucionální role zahrnuje nejen výzkum, ale i formální akademické vzdělávání, které je zásadní pro výchovu budoucích odborníků schopných aplikovat farmakoekonomické principy. Jeho pedagogická činnost je široce zaměřená na oblasti, které tvoří základ racionální farmakoterapie a FE, konkrétně na klinickou farmacii, farmaceutickou péči, medikační chyby, bezpečnost pacientů a klíčové metodologické obory, jako jsou farmakoepidemiologie a DUR.V rámci výuky těchto disciplín, s důrazem na řízení rizik farmakoterapie a lékové interakce, prof. Vlček definuje standardní kvalitu budoucí generace klinických pacientů v České republice. 

Prof. Vlček vychovává odborníky, kteří jsou schopni kvantifikovat riziko a neefektivitu v preskripci, což je přímý předpoklad pro snížení variability péče a systémových nákladů.

Na fotografii prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. během své přednášky v rámci kurzu věnovanému terapeutickému monitorování léčiv a racionální antibiotické léčbě (2014).V přehledové přednášce shrnul posluchačům hlavní rizika farmakoterapie antibiotiky v klinické praxi.

Zdroj: www.faf.cuni.cz

Profesor Vlček je členem redakční rady časopisu Farmakoekonomika. Je autorem odborných monografií Klinická farmakokinetika (1993), Vybraná farmaceutická odvětví (2004) a pro téma této série článků spoluautorem zásadního titulu Farmakoepidemiologie. Farmakoekonomika. Farmakoinformatika (1998). společně s Karlem Mackem a Hanou Mullerovou. Je rovněž spoluautorem (s Danielovou Fialovou a Magdou Vytřísalovou) obsáhlé publikace Klinická farmacie (2 svazky, 2010-2014).

PharmDr. Lenka Práznovcová, Ph.D.

Doktorka Práznovcová (1962-2010) se ve své praxi soustředila na oblast sociální farmacie, která je esenciální pro pochopení neekonomických, ale v FE/HTA důležitých faktorech. Historicky zastávala klíčovou institucionální roli jako předsedkyně Sekce sociální farmacie České farmaceutické společnosti při České lékařské společnosti J.E. Purkyně.

Sociální farmacie, tak, jak ji Práznovcová rozvíjela, tvoří nezbytný metodologický most. Zatímco farmakoekonomické kalkulace poskytují technická data (např. ICER), sociální farmacie integruje jejich společenské dopady, jako je dostupnost, etika preskripce, bariéry v přístupu k péči a zejména chování pacienta (compliance). Její práce vytváří základ pro robustní, komplexní HTA, které hodnotí technologii nejen z pohledu efektivnosti, ale i pohledu spravedlnosti a implementačních překážek.  

Přínos doktorky Práznovcové k HTA spočívá v definování a zohlednění neměřitelných (kvalitativních) složek. Správná interpretace ekonomických výsledků (jako je QALY) vyžaduje pochopení sociálních determinant. Například vysoká nákladová efektivita léku stanovená podle ideálního modelu může být v reálné praxi pacienta s nízkou shodou, která je doménou sociální farmacie.

Aktivně působila mezi odborníky zabývajícími se sociální farmacií a lékovou politikou nejen v EU, ale i v USA, Austrálii, Kanadě a Izraeli. Stala se expertem ministerstva zdravotnictví a aktivně pracovala v komisích evropského parlamentu.

S Radkinem Honzákem je spoluautorkou publikace Komunikace v lékárně (2000) a autorkou rovněž pro tuto sérií článků důležité učebnice Farmakoekonomika pro lékaře, farmaceuty a manažery zdravotnických zařízení (2005). Publikovala také menší monografii Lékové záznamy pacienta (2000) a s Ladislavem Strnadem také napsala knihu Zdraví, zdravotnictví a léková politika v ČR a v zemích EU (2005).

PharmDr. Josef Suchopár

Doktor Suchopár (narozen 1958) je autorem a editorem publikace Remedia Compendium - Léčiva používaná v podmínkách ČR. Tato publikace je uznávána jako standardní referenční příručka v českém zdravotnictví. Titul vyšel celkem pětkrát mezi lety 1996 až 2018. Práce na Compendiu mělo a vlastně stále má obrovský, i když nepřímý farmakoekonomický vliv. Zajištění rychlého, spolehlivého a aktuálního přístupu k informacím pro klinické rozhodování v lékárnách a ordinacích zvyšuje racionalitu preskripce. Snížení pravděpodobnosti medikačních chyb, nesprávného dávkování nebo nevhodné kombinace léků, které poskytují taková kompendia, vede k zjevným úsporám nákladů v celém systému. Remedia Compendium působí jako efektivní, široce distribuovaný nástroj pro racionalizaci farmakoterapie na mikroúrovni.

Doktor Suchopár je rovněž známý jako aktivní veřejný komentátor lékové politiky a regulace, často kriticky hodnotící ekonomické aspekty spotřeby léků. Zdůraznil, že Česká republika má vysoké spotřeby léků, zejména antidiabetik a léků na kardiovaskulární choroby, a umisťuje se na předních příčkách v žebříčcích OECD. 

PharmDr. Josef Suchopár je vyhledávaným lektorem a jeho přednášky se těší velkému zájmu kolegů farmaceutů.

Na snímku během přednášky na pražském kongresu Healthcomm Professional (2024).

Je autorem publikací Antibiotika, antimykotika, antivirotika (1992), Léky v těhotenství (2000), Volně prodejná léčiva (2002) nebo Volně prodejné přípravky v praxi lékárníka a Volně prodejné přípravky v praxi lékárníka lékaře (2011). Je spoluautorem (společně s Janem Švihovcem a Rostislavem Šimkem) knihy Volně prodejná léčiva: význam pro samoléčení, propagace, registrace, prodej (2000) a (společně s Michalem Prokešem a Štěpánem Suchopárem) publikace Lékové interakce (2023). 

Shrnutí

Přínos těchto odborníků by neměl být posuzován pouze individuálně, ale spíše synteticky. Jejich profily se navzájem doplňují a tvoří komplexní ekosystém pokrývající vědecký výzkum, institucionální rozvoj a aplikovanou praxi v oblasti farmakoekonomiky a racionální farmakoterapie. Dopad zmíněných osobností na farmakoekonomiku v České republice je zásadní. Díky jejich práci se obor profesionalizoval, posunul se od teoretických konceptů k robustnímu a standardizovanému mechanismu pro alokaci zdrojů. 

PharmDr. Tomáš Arndt 

VYUŽITÍ FARMAKOEKONOMIKY V PRAXI
Všechny díly již nyní v záložce SERIÁLY