Státní zdravotní ústav (SZÚ) pravidelně zpracovává roční souhrn statistik nemocí z povolání. V roce 2024 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 5290 profesionálních onemocnění u 4530 osob (3651 žen a 879 mužů). Ve srovnání s rokem 2023 klesl v roce 2024 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění téměř o čtvrtinu (o 24,4 %), což představuje pokles o 1711 nemocí.
........................
Posuzování a uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání upravují zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláška MZ a MPSV č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).
Jako nemoc z povolání může být uznáno pouze takové onemocnění, které lze zařadit pod některou položku platného Seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
........................
Počty ovlivnil Covid-19
Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno v roce 2024 na území Jihomoravského kraje (celkem 939 případů). Z celkově zapsaných 5290 profesionálních onemocnění šlo o celkem 5240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání. V roce 2020 se poprvé objevilo nové infekční onemocnění - covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Toto onemocnění se hlásí jako nemoc z povolání v rámci Kapitoly V: infekční nemoci přenosné a parazitární. V registru stále přetrvává od roku 2020 vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2, ale sledujeme jeho pokles.
„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2024 výrazně méně než v roce 2023 - jde o 4607 případů v roce 2024 ve srovnání s 6265 případy z roku 2023. Přes 99 % hlášení v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát. Statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, nikoliv data jejich zjištění," vysvětluje MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství.
Onemocnění covid-19 se týkalo především odvětví „Zdravotní a sociální péče" - celkem 4336krát. Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly covidem-19 nejčastěji zdravotní sestry (47,1 % případů), sanitáři-ošetřovatelé (15,3 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče v sociálních zařízeních (11,7 % případů), dále lékaři (8,4 % případů), záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (4,3 % případů).
Celkově bylo přes 90 procent nemocí z povolání vyvoláno přenosnými a parazitárními infekcemi. Celkem se jednalo o 4750, tj. 90,6 % případů. Například svrabem onemocněli pracovníci pouze v odvětví „Zdravotní a sociální péče", a to 95krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v domovech sociálních služeb a v domovech pro seniory (41 případů).
V sestupném pořadí následovaly:
„Mezi nejčastější nemoci způsobené fyzikálními faktory patří dlouhodobě zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (106 případů), syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji (79 případů) a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 101 případů). Tato čísla se meziročně mění jen minimálně," upřesňuje kategorii Nemoci způsobené fyzikálními faktory MUDr. Lipšová.
Poprvé bylo uznáno také chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, a to u stavebního dělníka. Toto onemocnění je novou položkou seznamu nemocí z povolání a to od 1. 1. 2023. Další desítky případů jsou ovšem v procesu posuzování tohoto onemocnění.
„Je nesmírně důležité, aby se zaměstnavatelé aktivně podíleli na utváření a udržování co nejzdravějšího pracovního prostředí, dbali na snižování pracovních rizik při práci a podporovali preventivní opatření směrem k chronickým neinfekčním onemocněním i zdravému životnímu stylu. Jde například o programy preventivních a rehabilitačních cvičení pro zaměstnance či o nabídku očkování proti sezónním infekcím," připomíná důležitost spolupráce při prevenci MUDr. Barbora Macková, MHA, hlavní hygienička a ředitelka SZÚ.
Publikace s názvem Nemoci z povolání v České republice v roce 2024, která obsahuje podrobné statistické údaje o počtu uznaných nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání, je umístěna veřejně na webu SZÚ.Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.