Dobrou noc! Toto přání bývá v posledních letech pro řadu z nás opravdu jen přáním. Mladá generace chce stíhat práci i všechny možné další aktivity, starší mívají různé zdravotní potíže - zkrátka, mnozí z nás málo a špatně spí.
Víme, že bychom měli spát optimálně 7 až 9 hodin. Už před lety se zjistilo, že až 30 procent osob spí méně než 6 hodin, a to je údaj starý už 10 let. Narušený spánkový cyklus mívají při současném životním stylu dospívající i děti, a samozřejmě pracující na směny.
Co nás ruší
Během spánku se střídají tři různé fáze a každá má různě prospěšné účinky na mozek. Na kvalitu a kvantitu spánku působí nejen zdravotní stav jedince a civilizační vlivy jako hluk, noční světlo, studijní a pracovní nároky, stresy, ale i nedostatek pohybu, alkohol, kofein a nikotin, a také elektronické přístroje.
Spánek a zdraví se netýká jen u dospělých
Mezi hlavní důsledky nedostatku kvalitního spánku patří všechna nejznámější kardiovaskulární a metabolická onemocnění - infarkty, hypertenze, ischemická srdeční choroba, diabetes, metabolický syndrom, obezita, deprese, špatná imunita, snížená výkonnost a poruchy pozornosti se všemi negativy, která z toho mohou vyplynout. Je to dlouhý a smutný výčet potíží.
Až 70 procent dospívajících nespí adekvátní dobu; podle výzkumů je hlavním důvodem přehnané využívání sociálních sítí - mobilů, počítačů, ale v tomto smyslu i malá kontrola rodičů. S nedostatkem spánku souvisí, podobně jako u dospělých, výskyt obezity, a dokonce některých kardiovaskulárních a metabolických nemocí. Chronická spánková deprivace zhoršuje školní výsledky a může navozovat depresivní stavy.
Spánek a neurodegenerativní onemocnění
Prof. MUDr. Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN k tomu říká: „Zjistilo se, že osoby, které mají poruchu chování v REM spánku ve vyšším věku, např. mluvení, křik, pohyby, jsou ve vyšším riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Tyto projevy se netýkají dětské populace."
Kromě Parkinsonovy nemoci se z těchto pacientů může rozvinout i multisystémová atrofie nebo nemoc s Lewyho tělísky. Spánková porucha tohoto typu tedy může předpovědět rozvoj neurodegenerativní nemoci ještě v době, kdy je pacient bez příznaků.
Analýza hlasu a Parkinson
Poruchou chování v REM spánku se zabývají nejen lékaři Neurologické kliniky, ale i výzkumná skupina z Fakulty elektroniky ČVUT v Praze:
„Už loni jsme představili metodu zjišťování časných stadií Parkinsonovy choroby z analýzy hlasu při řeči, a také z mimiky obličeje," vysvětluje doc. Jan Rusz.
O metodě se speciální softwarem, který vyhodnocuje z audionahrávek parametry intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa u pacientů s Parkinsonem, jsme psali na Magazínu ZDE
Hypomimie („maskovitý obličej") je považována za jeden z nejčasnějších motorických projevů Parkinsonovy choroby, vyvíjející se až 10 let před klinickou diagnózou. O videoanalýze mimiky jsme psali na Magazínu ZDE
„Letos jsme metodu rozšířili o automatickou lingvistickou analýzu krátké spontánní řeči, a to i s pomocí metod umělé inteligence - analýzou struktury vět, slov a frází. Už v preklinickém stadiu nemoci se projevuje zhoršená kvalita řeči, potíže s hledáním slov a také změna mimiky obličeje."
Poznatky byly získány z například z pětiletého výzkumu 180 pacientů s poruchou REM spánku. Čtvrtina z nich onemocněla Parkinsonovou chorobou.
„Zatím bohužel neexistuje neuroprotektivní medikace," říká doc. Rush, „ale naše výzkumy mohou urychlit vývoj nových léků."
Spánek a mikrobiom
Složení střevní mikrobiální flory má vliv na mozkové funkce, tedy i na regulaci spánku a bdění; střevní mikrobiom spánek reguluje a zároveň je i spánkem ovlivňován. Výzkumy se zaměří na mikrobiální metabolity, které střevo produkuje, a jejich efekt na regulaci spánku. To by mohlo pomoci opři léčení poruch spánku. Novinkou už je objev vztahu mezi hyposomnií (nadměrnou denní spavostí) a změnami mikrobiomu. Tímto výzkumem se zabývá Mgr. Janet Ježková z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK a VFN: „Zjistili jsme, že pacienti s centrální hyposomnií mají odlišné složení střevních bakterií. Tento rozdíl je způsobený i odlišnými hodnotami BMI, pohlavím, věkem i rozdílným jídelníčkem."
Mozek - střevo - mikrobiom je zatím málo studované spojení: „Známe bakterie, které se tam vyskytují, ale zatím nevíme, co produkují. Ale už víme, že pacienti trpící hypersomnií mají rozdílné složení mikrobiomu."
Studie byla nedávno publikována v prestižním mezinárodním časopisu Sleep Medicine.
Chytré hodinky pod stromeček?
Možná už balíte dárky a jsou mezi nimi chytré hodinky. Prof. Karel Šonka je nedoporučuje úzkostným pacientům, protože neustálé sledování informací o spánku problémy jen zhoršuje. Lepší variantou stále zůstává návštěva pracoviště, které se problémy se spánkem zabývá.
Mgr. Jana Ulíková
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.