V současné době roste zájem neurologů o dlouhodobé monitorování srdečního rytmu jejich pacientů. Především těch, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu.

Cévní mozková příhoda (CMP), lidově často mrtvice, je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen (tzv. ischemická CMP) nebo krvácením do mozku (tzv. hemoragická CMP). První typ postižení je častější a tvoří až 90 procent všech případů.

Trochu opakování: nemoc se obvykle objeví náhle a nečekaně, často neobvyklou a velmi silnou bolestí hlavy bez zjevné příčiny. Častými příznaky jsou slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné polovině těla, poklesnutí ústního koutku, potíže s mluvením nebo porozuměním řeči. Může dojít i k poruše zraku i ke ztrátě rovnováhy a koordinace.  

Fibrilace je nejčastějším důvodem

Nejčastější důvodem vzniku CMP je fibrilace síní. Jde o nejfrekventovanější typ srdeční arytmie a její výskyt stále roste. Při fibrilaci síní dochází k poruše elektrických vzruchů v obou srdečních síních. To vede ke ztrátě čerpacích schopností síní a zpomalenému toku krve, který má za následek snadnější vznik krevních sraženin. Fibrilace síní se může vyskytnout i u zdravých jedinců, ale může jít i o dědičné onemocnění. Jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce. Někteří pacienti vnímají výraznou nepravidelnost srdečního tepu, jiní pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (zadýchávání se, pocení). Existují však i nemocní, kteří o arytmii vůbec nevědí a ta může být objevena náhodně při EKG vyšetření. 

.....

Fibrilace síní je nejběžnějším typem srdeční arytmie. Dochází k ní při nepravidelném stahování horních oddílů srdce, známých jako síně. Za takových podmínek se síně nedostatečně vyprazdňují, krev jimi protéká neuspořádaně, což může v důsledku vést k vytvoření krevní sraženiny, zejména v oušku levé síně.

.....

Trendem je dlouhodobé sledování pacientů

„Fibrilace síní se u pacientů s cévní mozkovou příhodou stává s narůstajícím věkem všudypřítomná a její výskyt se u pacientů vyšších věkových kategoriích pohybuje až okolo 60 procent," uvádí doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

„Naším cílem je, abychom co nejvíce pacientů, u nichž původ cévní mozkové příhody neznáme, mohli monitorovat. Potom už je samozřejmě na zvážení kardiologů, jakým typem přístroje a jak získaná data vyhodnotit," uzavírá doc. MUDr. Aleš Tomek.

Jeho slova potvrzuje i místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní kliniky - kardiologické LF UP a FN Olomouc a místopředseda České kardiologické společnosti:

„V současnosti, pokud je objevena u nemocného arytmie, je trendem dlouhodobé sledování pacientů, lékařská interpretace výsledků a snaha o časnou péči o nemocného. Čím déle pacienta monitorujeme," vysvětluje prof. Táborský, „tím víc arytmií zachytíme."

Moderní technika na světové úrovni

Největší šanci na rychlé objevení fibrilace síní či jiné arytmie poskytují implantabilní srdeční monitory; jsou už dnes vyvinuté tak, že se dají díky své „malé velikosti" dobře implantovat pod kůži. 

Technika v této oblasti v posledních letech výrazně pokročila, technologie se zjednodušily a zdokonalily. Zavedení určitého typu BioMonitoru se například provede pouze jakousi zaváděcí injekcí, kterou se tento malý přístroj zasune do podkoží souběžně s hrudní kostí. 

„Zákrok je rychlý," vysvětluje MUDr. Marián Fedorco, Ph.D. z kardiologické kliniky FN Olomouc, „trvá 40 vteřin. A je to technologie, která v současné době nabízí nejdelší možnou dobu monitorace, a to více než tři roky. Za tuto dobu máme spolu s pacientem šanci zachytit poruchy srdečního rytmu - příčinu cévní mozkové příhody."

......

Fibrilace síní pětinásobně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody a je pravděpodobnou příčinou 15-20 % z 15 milionů cévních mozkových příhod, ke kterým dojde na celém světě za jeden rok. Pacienti s diagnózou fibrilace síní tvoří populaci ve vysokém ohrožení cévní mozkovou příhodou, zejména její těžkou formou.

......

Specializovaná pracoviště pro léčbu CMP

Podle údajů ze září loňského roku máme u nás 47 specializovaných oddělení; 13 komplexních cerebrovaskulárních center a 34 iktových center. Ideální je, pokud se pacient do jejich péče dostane co nejdříve. V poslední době, kdy jsme se potýkali s covidem, řada nemocných bohužel podcenila příznaky a dostala se k ošetření pozdě.

Mgr. Jana Ulíková

Foto: autorka a archiv Biotronik