Evropská kardiologická společnost přinesla na svých stránkách www.escardio.org zajímavé výsledky francouzské studie, která sledovala souvislost mezi stravovacími návyky a kardiovaskulárním poškozením. Zjistila, že jedení v reakci na úzkost nebo smutek je spojeno s poškozením srdce.
Pro zdraví srdce je důležité nejen to, co jíme, ale i to, proč jíme. Na základě výzkumu1 zveřejněného v časopisu ESC European Journal of Preventive Cardiologybylo zjištěno, že emocionální jedení bylo spojeno s kardiovaskulárními problémy a velkou měrou se o to zasadil stres.
„Emocionální jedlíci konzumují jídlo, aby uspokojili svůj mozek, nikoli žaludek," řekl autor studie, profesor Nicolas Girerd, koordinátor Centra klinického vyšetřování (CIC-P) a kardiolog z Fakultní nemocnice v Nancy ve Francii.
„Všímavé stravování může pomoci tento zlozvyk odstranit. Znamená to udělat si čas na jídlo, ať už o samotě nebo s ostatními, být v daný okamžik a vědom si toho, co děláte, a nenechat se rozptylovat telefonem nebo televizí."
"Stres může být jedním z důvodů, proč jíst v reakci na pocity místo hladu," řekla hlavní autorka Dr. Sandra Wagnerová, nutriční epidemioložka z CIC-P. „Víme, že emocionální jedlíci si méně uvědomují hlad a sytost, ale pozorné jedení přitahuje pozornost k těmto fyzickým pocitům. Fyzická aktivita - ať už procházka nebo intenzivnější cvičení - je dalším způsobem, jak se vyhnout emočnímu jedení, protože zmírňuje stres a poskytuje náhradní aktivitu. Pouhých 10 minut denně meditace nebo dechových cvičení může také pomoci uklidnit a snížit stres. Abych to shrnul, použijte tři M, abyste se zbavili návyku emocionálního jedení: pohyb, meditace a všímavé jedení," dodala Dr. Wagnerová.
Jednalo se o první studii, která o 13 let později posoudila souvislost mezi stravovacím chováním zdravých jedinců a kardiovaskulárním poškozením. Studie zahrnovala 1 109 účastníků kohorty STANISLAS, do které byli v letech 1993 až 1995 zařazeni rodiče a dospívající v regionu Lotrinsko na severovýchodě Francie. Emocionální jedení, což je tendence k přejídání v reakci na negativní emoce, jako je smutek nebo úzkost, bylo hodnoceno pomocí holandského dotazníku stravovacího chování.
Měření kardiovaskulárního poškození zahrnovalo rychlost pulzní vlny karotid-femor a diastolickou dysfunkci, které indikují ztuhlost tepen a srdce. Podle předchozích studií je zvýšení rychlosti pulzních vln, což znamená tužší tepny, spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob a mrtvice. Diastolická dysfunkce, což znamená, že se srdce po kontrakci nedostatečně uvolní, koreluje s větší pravděpodobností rozvoje srdečního selhání.
Asociace mezi emocionálním jídlem a kardiovaskulárním poškozením byly analyzovány po úpravě podle věku, pohlaví, úrovně vzdělání, diabetu, hypertenze, středního věkového rozdílu mezi měřením stravovacího chování a kardiovaskulárního poškození, indexu tělesné hmotnosti, hladin krevních lipidů, fyzické aktivity a dalších měření. stravovací chování a nástup kardiovaskulárních onemocnění během sledování.
Mezi 916 dospělými byl střední věk v době měření stravovacího chování 44,7 let a téměř polovinu (49,7 %) tvořily ženy. Medián doby mezi měřením stravovacího chování a kardiovaskulárním poškozením byl 13,4 let. Emocionální jedení bylo spojeno s vyšší rychlostí pulzních vln (tužší tepny) a 38% zvýšeným rizikem diastolické dysfunkce (tužší srdce).
...............................
Bylo zjištěno, že úroveň stresu je mediátorem souvislosti mezi emočním stravováním a diastolickou dysfunkcí.
...............................
Autoři provedli mediační analýzu, aby prozkoumali možná vysvětlení asociací. Zjistili, že úroveň stresu vysvětlila 32 % spojení mezi emočním jídlem a diastolickou dysfunkcí.
„Systém odměny může být zvláště zapojen do emocionálního stravování, kde jídlo může snížit úzkost a pohodlné jídlo může otupit reakci na akutní stres," uvádí dokument.
Příjem energie nebyl zprostředkovatelem žádných asociací. Profesor Girerd vysvětlil: „Mohli bychom očekávat, že emocionální jedlíci budou konzumovat vysoce kalorická jídla, což by následně vedlo ke kardiovaskulárním problémům, ale nebylo tomu tak. Jedním z vysvětlení je, že jsme měřili průměrný příjem kalorií a emocionální jedlíci mohou ve stresu flámovat a jindy jíst méně. Tento yo-jo vzor může mít negativní účinky na srdce a krevní cévy ve srovnání se stabilním příjmem potravy."
Autoři dospěli k závěru, že snahy o prevenci kardiovaskulárních onemocnění by se měly zaměřit na stravovací návyky nad rámec nutričního obsahu. „Techniky, jak se vypořádat s emočním stravováním, se již používají k pomoci obézním jedincům. Naše studie naznačuje, že tyto strategie by měly být rozšířeny na všechny emocionální jedlíky bez ohledu na váhu, aby se později v životě zastavilo kardiovaskulární poškození," uzavřela Dr. Wagnerová.
Zdroj: Tisková zpráva Evropské kardiologické společnosti
Literatura:
1. Puchková-Sistac A, de Lauzon-Guillain B, Girerd N, et al . Asociace mezi stravovacím chováním a 13letým kardiovaskulárním poškozením v původně zdravé kohortě STANISLAS. Eur J of Preventive Cardiol.2023. doi:10.1093/eurjpc/zwac287.
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.