Cévní mozkové příhody patří k nejčastějším příčinám úmrtí nebo invalidity, a to i přesto, že medicína i v tomto oboru významně pokročila. Odborníci dokonce tvrdí, že léčení je u nás na vyšší úrovni než například ve Francii nebo ve Velké Británii.

A k ještě lepším možnostem péče o pacienty nepochybně přispěje i akademická studie nazvaná Kardioneurologie 2023, která se zaměřila na dlouhodobé monitorování pacientů po mozkové mrtvici s nejasnou příčinou a rizikem srdeční embolie. 

Rozhodující je čas

Od 70. let mortalita pacientů s CPM u nás klesá, ale lékaři samozřejmě s tímto faktem stále nejsou spokojeni. V naší republice existuje 45 specializovaných center, kam se při podezření na iktus dostanou prakticky všichni pacienti - s výjimkou situací, kdy se zanedbají příznaky nemoci. Trombolýza umí zachránit život, ale pacient musí být ve svém spádovém centru včas. 

Opakování nemoci je časté

Cévní mozkové příhody se bohužel vracejí - do roka necelé desetině pacientů - především těch, kteří jsou ohroženi fibrilací síní, která je nejčastějším důvodem vzniku CMP. I z toho důvodu je a především v příštím roce bude realizována výše zmíněná studie: „Její výsledky umožní změnu diagnostického postupu, která povede k většímu záchytu fibrilace síní u těchto pacientů. Zlepší se tak sekundární prevence a sníží riziko opakování mozkové příhody, která by mohla být fatální," vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, místopředseda ČKS a přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc, který je iniciátorem a vedoucím studie Kardioneurologie 2023, a dodává: „Mnoho let je obvyklá monitorace srdečního rytmu pouze čtyři týdny od počátku onemocnění, záchyt fibrilace síní je v tomto období přibližně u 6 až 11 procent nemocných. Víme však, že výskyt arytmie nemusí být jen v tomto časném období, ale i později během celého roku. Čím déle pacienta monitorujeme, tím víc arytmií zachytíme. V těchto případech preferujeme implantabilní srdeční monitory." 

Především pro rizikové pacienty

Studie tohoto typu je první, která se zaměřuje přímo na specifickou skupinu rizikových pacientů s možností výskytu paroxysmální formy fibrilace síní. Ta je v poslední době považována za jednu z nejčastějších příčin vzniku mozkové mrtvice, a právě případy epizodické formy této arytmie jsou obtížně diagnostikovatelné a často vyžadují dlouhodobou monitoraci srdečního rytmu pomocí EKG holteru anebo implantabilního srdečního monitoru.

Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha, k tomu dodává: „Rádi bychom dostali na monitoraci maximum pacientů, u nichž původ CMP neznáme. Kardiologové potom rozhodnou, jaký typ přístroje je pro toho kterého pacienta nejvhodnější a jak se potom získaná data vyhodnotí."

Foto z on-line setkání s médii ke spuštění nezávislé akademické Studie Kardioneurologie 2023.

Doc. Tomek a prof. Táborský představili 3. listopadu 2022 novou studii, která pomůže objasnit skryté příčiny mozkové mrtvice. 

Moderní technika pacienta neobtěžuje

Technika implantace srdečních monitorů v posledních letech významně pokročila, například zavedení preferovaného Biomonitoru IIIm existuje ve formě jakési zaváděcí injekce do podkoží a celý zákrok trvá asi 5 minut. (Dnes jsem kdesi četla, že zpěvačka Yveta Simonová si přála, aby její monitor nebyl vidět ve výstřihu a lékaři její přání splnili...)

Po implantaci dostane pacient přístroj, kterým je prostřednictvím systému Home Monitoring dálkově sledován a lékaři jsou díky němu upozorněni na případný problém s arytmií a mohou rychle zareagovat. S implantačním centrem může komunikovat i pacient prostřednictvím chytrého telefonu. 

Nejen arytmie

Je třeba dodat, že v rámci prevence mozkových příhod je třeba vědět, že je nezpůsobují jen arytmie, ale existují i další rizika - diabetes, hypertenze, vysoká hladina cholesterolu. Doc. Tomek připomněl i pokles počtu CMP v poslední době, který byl pravděpodobně způsoben i onemocněním covid; lehčí typy příhod pacienti nenahlásili, a možná i některá úmrtí na CMP byla připsána covidu.

Mgr. Jana Ulíková