Sezónní nachlazení nás trápí několikrát za rok. Většina lidí se snaží vyléčit nejdříve sama, a to především pitím čaje, vitamíny nebo volně prodejnými léky, a teprve při neúspěchu vyrážejí k lékaři. Rýma a ucpaný nos patří mezi nejčastější projevy nachlazení. Podle nedávného průzkumu¹ přes 70 % Čechů a Slováků užívá nosní přípravky. Na těchto přípravcích však může vzniknout závislost a další komplikace. 

Klasická rýma je jedním z nejběžnějších onemocnění, mnohdy je považována za banalitu spojenou se sezónním nachlazením.

Častý názor, že neléčená rýma trvá stejně dlouho jako ta léčená, ovšem neplatí.

„I běžnou rýmu je vhodné léčit, abychom předešli možnému šíření infekce, která by mohla způsobit zánět vedlejších nosních dutin nebo zánět středního ucha," upozorňuje MUDr. Michal Jurovčík z kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol.

První volbou v léčbě rýmy bývají volně dostupné přípravky a roztoky mořské vody. Nejoblíbenější formou jsou nosní kapky, ty používá 29 % Čechů a 33 % Slováků. Mladí lidé do 30 let, častěji než jiní, používají nosní spreje (29,4 %), zatímco lidé ve věku 30-44 let spíše sáhnou i po mořské vodě (18 %). Možnou závislost na těchto přípravcích si Češi i Slováci uvědomují, ale pouze naprosté minimum s ní má osobní zkušenost. Naopak, čím méně často se musí přípravek užívat, tím oblíbenější u lidí je.

Při rýmě nás trápí hlavně ucpaný nos, proto hledáme způsoby, jak ho uvolnit. Účinným prostředkem jsou nosní spreje a kapky obsahující dekongestanty. Působením dekongescenčních látek dojde k vazokonstrikci, a tím ke splasknutí otoku nosní sliznice. Užívají se lokálně ve formě nosních sprejů nebo kapek. Dlouhodobé podávání těchto přípravků s sebou paradoxně nese riziko nosní neprůchodnosti a medikamentózní rýmy. Obvykle se udává maximální doba nepřetržitého užívání u dospělých týden a u dětí 3-5 dnů. Pokud se lokální aplikace dekongestantů nepřeruší, hrozí totiž atrofie nosní sliznice. Dojde ke ztenčení a úbytku žlázek a cév. Takto poškozená sliznice pak není schopná plnit základní funkce - zvlhčovat a ohřívat vzduch, zachytávat drobné cizorodé částice a plnit svou imunologickou funkci. Nosní sliznice pak také snadno krvácí a tvoří se na ní příškvary. Pokud budou dekongestanty užívány příliš dlouho, může se také stát, že se na nich sliznice stane závislá a bez nich už se volně nenadechnete.

„Nosní sliznice v takových případech přestává na kapky reagovat a je trvale zduřená. Tento stav se sám nevyřeší a je nutné zahájit jinou léčbu, například spreji s kortikoidy. V některých případech ale ani ty nepomůžou a je třeba přistoupit k operaci," popisuje řešení závislosti na dekongestantech MUDr. Jurovčík.

Rozhodně se tedy vyplatí myslet na tato rizika už při výběru přípravku v lékárně. Podle průzkumu nosní spreje s dekongestanty používá 15,4 % Čechů, závislost na nich si uvědomuje necelých 5 %.

Abychom dosáhli nejen vyléčení akutní rýmy, ale navrátili nosní sliznici i její funkčnost, je vhodné kombinovat aplikaci nosních kapek či sprejů s roztoky mořské vody. Slaná voda opláchne nosní sliznici, odstraní nosní sekret a zajistí lepší kontakt léčiva se sliznicí. Sama ale rýmu nevyléčí. Podle průzkumu užívá spreje s mořskou (slanou) vodou 13 % Čechů, zároveň s jinými nosními spreji ji užívá 17 % Čechů.

Spreje s roztoky mořské vody se liší podle koncentrace obsažené soli. Ty méně slané (fyziologické roztoky) jsou vhodné ke každodenní péči o nosní sliznici. Odplaví z ní nečistoty a hydratují ji. Více slané (hypertonické) roztoky jsou na místě v případě, že už se vyskytne nějaký problém, ale neměly by se užívat déle než 2-3 týdny. Vyšší obsah soli pomáhá uvolňovat ucpaný nos a usnadňovat dýchání.

Rýma u malých dětí může být velkým problémem...chce to nácvik správné techniky!

„Často se setkáváme s tím, že když rodiče dávají dítě vysmrkat, dítě vydechuje oběma nosními dírkami a rodič mu nos přerušovaně zacpává. Může to sice působit decentněji, ale je to náročné pro dutiny a silně neefektivní současně. Populární odsávačky připojitelné na vysavač se nesmí nadužívat. Sliznice na mechanické podráždění totiž reaguje větším zduřením. Smrkání je zkrátka nejšetrnější a nejlepší cestou ke zbavení se hlenu," doplňuje primář MUDr. Michal Jurovčík.

Jaká jsou rizika špatné techniky smrkání u malých dětí?

Právě u dětí je správné smrkání nejdůležitější.

Kvůli malému sklonu Eustachovy trubice, která je zároveň kratší a širší než u dospělých, se zde mohou škodlivé bakterie a viry snadněji usazovat a pronikat společně s hlenem. Rýma je u dětí nejčastější příčinou zánětu středouší a vážnější případy někdy končí i chirurgickým zákrokem.

Špatná technika smrkání, kdy dítě až moc hlasitě troubí, způsobuje ve středním uchu nežádoucí tlak.

I proto by měla být u starších batolat při vyprazdňování nosu hlava v předklonu.

Další možností v boji s rýmou jsou přírodní bylinné spreje. Představují šetrnou a účinnou formu léčby, kterou ale využívá pouze 6 % Čechů a jen 3 % Slováků. Častými obsahovými látkami jsou esenciální oleje, například z máty peprné, eukalyptu, rozmarýnu nebo mateřídoušky. Esenciální oleje zklidňují a osvěžují sliznice. Takové produkty jsou nenávykové, protože neobsahují dekongestanty, a díky tomu jsou vhodné i pro těhotné a kojící ženy.

¹Průzkum STEM/MARK, a. s., Jak řeší Češi a Slováci nachlazení, listopad 2018  

Zdroj: HAVAS PR PRAGUE