Oko je velmi citlivý orgán, kterému by lidé měli určitě z hlediska zdraví věnovat celoživotní pozornost a péči. Staráme do o svůj zrak dobře?

Zeptali jsme se doc. MUDr. Pavla Studeného, PH.D., MHA, přednosty pražské Oftalmologické kliniky FN Královské Vinohrady a 3. LF Univerzity Karlovy.

Oči a dioptrické vady:

Jaký je, pane docente, stav v populaci, která denně namáhá oči sledováním monitorů počítačů a displejů mobilních telefonů? Jaké jsou novinky v korekci vad?

Dle odhadů WHO je v celosvětovém měřítku nekorigovaná zraková vada jednou z hlavních příčin zhoršeného vidění. Odhaduje se, že některý ze 3 typů dioptrické vady, tedy krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismem (případně jejich kombinaci) můžeme nalézt až u 60 % dospělé populace. Presbyopii (neboli vetchozrakost - zhoršenou schopnost čtení u starších osob) z tohoto pohledu za refrakční vadu nepovažujeme, jedná se v podstatě o fyziologickou změnu související se stárnutím. Výskyt jednotlivých vad se v různých částech světa liší, rovněž je frekvence vad různá u různých věkových skupin. V Evropských zemích se u dospělých odhaduje výskyt astigmatismu ve 40 %, dalekozrakosti ve 23 % a krátkozrakosti ve 27 % populace. U dětí jsou tato čísla poněkud nižší, astigmatismus 13 %, dalekozrakost 9 % a krátkozrakost 14 %. Zda větší používání zraku ke zmíněným činnostem vede k nárůstu počtu vad není úplně jasné, každopádně se výrazně zvyšují nároky na kvalitní vidění a snaha refrakční vady co nejlépe korigovat. Metod je celá řada, přes brýle, kontaktní čočky až k refrakčním operacím typu laserových zákroků na rohovce a implantace nitroočních čoček. Asi se nedá mluvit o nějakých zcela revolučních chirurgických postupech, spíše stále dochází k relativně rychlému technologickému zlepšování stávajících postupů. Tímto způsobem jsme pak schopni dosáhnout větší přesnosti a bezpečnosti zákroků.

Oči a zhoršené životní prostředí, léto / klimatizace:

Jak velký vliv má zhoršující se životní prostředí na zdraví našeho zraku? Jak chránit oči před klimatizací?

U řady očních onemocnění jsou hlavní příčinou především genetické faktory (dioptrické vady, některé typy glaukomu, onemocnění rohovky a sítnice), u dalších onemocnění přesné příčiny dosud neznáme (katarakta, věkem podmíněná makulární degenerace). Je tedy poněkud obtížné stanovit, do jaké míry se uplatňují vlivy prostředí. Každopádně velmi často se v očních ordinacích setkáváme s pacienty s tzv. suchým okem nebo naopak slzením (což často vzájemně úzce souvisí), dále pacienty s chronickým drážděním spojivek, alergiemi atd. A tyto obtíže jsou nepochybně do značné míry ovlivněny právě prostředím, ve kterém se pacient pohybuje. Klimatizace samozřejmě může u pacientů s poruchou tvorby slz jejich obtíže výrazně zhoršit. 

Oči a módní trendy:

Mohou umělé řasy poškodit oko? Jaká jsou rizika? Jak moc může složení krémů, masek či různých protivráskových sér ovlivnit funkci oka? Co permanentní make-up v podobě očních linek?

Umělé řasy, permanentní make-up a podobné zkrášlovací metody zpravidla nemají na funkci oka žádný vliv a není potřeba se jich nějak obávat. Použití botoxu k odstranění vrásek v okolí oka může teoreticky způsobit některé potíže, například pokles víčka, aplikace však zpravidla provádějí zkušení oftalmologové nebo plastičtí chirurgové a s takovýmito komplikacemi se prakticky nesetkáváme. Určité opatrnosti je potřeba při kožních krémech obsahujících kortikosteroidy, které se používají například při kožních zánětech. Ty mohou při dlouhodobějším používání vést u citlivých osob například ke vzniku glaukomu nebo katarakty.

Když mluvíme o „kosmetických zákrocích" důrazně bych varoval před jedním opravdu velmi riskantním. Některé zahraniční mimoevropské kliniky nabízejí klientům změnu barvy duhovky pomocí speciálních nitroočních implantátů. Ve vyspělých zemích se tyto implantáty nesmějí používat, vzhledem k vysokému riziku velmi závažných komplikací. Na naší klinice jsme řešili případ pacientky, která si nechala tuto operaci provést na soukromé klinice v severní Africe, implantát jsme museli z oka vyjmout a následky komplikací byly nejenom velmi závažné, ale v podstatě trvalé. 

Zdraví zraku a prevence:

Jaká základní vyšetření oka by měl podstoupit člověk během života? Existuje doporučení pro prevenci šedého zákalu nebo glaukomu? Jsou nějaké novinky v léčbě makulární degenerace, šedého zákalu nebo glaukomu?

Pravidelná vyšetření doporučujeme především v dětském věku, zejména u předškolních dětí. Ta mohou odhalit do té doby nezjištěnou oční vadu a my můžeme v tomto věku ještě do určité míry usměrnit vývoj oka správným směrem. Orientačně je zrak dítěte vyšetřován u pediatrů, v případě podezření na oční vadu je dítě odesíláno na specializované oční vyšetření. V dospělosti zpravidla pacient sám zaregistruje případný rozvoj oční choroby, což ho vede k příslušnému specialistovi.

Co ale určitě doporučujeme (a kde se v současné době často chybuje), je vyšetření na možný vznik zeleného zákalu. Jedním z jeho projevů je zvýšený nitrooční tlak, který ale pacient subjektivně zpravidla nikterak nevnímá. Měření nitroočního tlaku je jednoduché a nezatěžující vyšetření a každému pacientovi, který přichází do oční ordinace je toto vyšetření provedeno. Často to bývá po 40 roce věku, kdy pacienti začínají mít potíže se zaostřováním do blízka a přicházejí k očním lékařům pro čtecí brýle. Zpravidla v tomto věku také může zcela nenápadně začínat zelený zákal. Naneštěstí si část pacientů nechá brýle předepsat v oční optice, případně je zakoupí v drogerii a tomuto vyšetření tzv. "uniknou". V okamžiku, kdy zelený zákal již začne pacientovi zhoršovat zrak, je onemocnění již ve velmi pokročilém stavu a zlepšit vidění není možné. Jak pacientům se zeleným zákalem často říkáme, toto onemocnění lze léčit a zastavit, nikoliv vyléčit. 

Co se šedého zákalu týče, tam prevenci neznáme, nicméně operace šedého zákalu je v současné době na takové úrovni, že zpravidla nepředstavuje větší problém. Někteří pacienti (například ti, kteří měli různé dioptrické vady) dokonce po operaci vidí lépe, než kdy před tím v životě.

Věkem podmíněná makulární degenerace - jizvení centrální části sítnice (světločivé vrstvy oka) je v současné době hlavní příčinou závažného zhoršení zraku v rozvinutých zemích. Postihuje především starší osoby, ale její přesnou příčinu neznáme. V léčbě máme dnes k dispozici více preparátů, které jsou do určité míry schopny onemocnění zpomalit, zastavit, zkoušejí se i některé chirurgické postupy. V prevenci se obecně doporučuje zdravý životní styl, pestrá strava atd. Ale úplně účinnou léčbu zatím neznáme. 

Nová onemocnění zraku:

Přinesla nová „digitální doba" i nemoci očí, které se dříve nevyskytovaly?

Ano, známe dokonce onemocnění, které nazýváme Computer vision syndrom. Jedná se o bolesti hlavy, rozostřené vidění, pocity suchého oka a další potíže, které asi tak trochu zná každý, kdo dlouhodobě pracuje s počítači, tablety a mobily. Jedná se pravděpodobně o kombinaci dlouhotrvajícího zaostřování na bližší vzdálenost, nižší frekvence mrkání a tím zvlhčování oka, do určité míry méně přirozené držení hlavy, prostředí, ve kterém s počítači pracujeme (teplota, klimatizace, sušší vzduch) atd. Naštěstí většina těchto obtíží postupně odezní, pokud práci s těmito zařízeními ukončíme, nebo alespoň dočasně omezíme.  

Děkujeme za rozhovor.
Chramst