Mgr. Petr Dvořák, lektor vzdělávací společnosti Nemesis Building Personality

Prostřednictvím e-learningového portálu Educomm jsme oslovili 400 respondentů pracujících v lékárnách. Ptali jsme se jich, jak vnímají digitální technologie. Ve vzorku byla 1/3 asistentů a 2/3 lékárníků, jednoznačně převažovaly ženy zastoupené v téměř 90 %.

„Vzorek je poněkud zkreslený tím, že se jedná o uživatele on-line vzdělávacího portálu. Předpokládám tedy, že mohou být v průměru o něco více naklonění digitálním technologiím, než je typické v celé lékárnické populaci," vysvětluje na úvod realizátor průzkumu Mgr. Petr Dvořák.

Co jsme zjistili? Položené otázky byly rozděleny do několika tematických skupin. První tři se týkaly toho, co si pracovníci lékáren obecně myslí o digitalizaci svého oboru. Většina respondentů (86 %) je přesvědčena, že pronikání digitálních technologií do lékáren je pro pacienty přínosné. Pouze 1 % respondentů digitální technologie v této souvislosti vnímá jednoznačně negativně. 

Na druhé straně respondenti poukazují na odvrácenou stránku digitalizace - 57 % z nich uvádí, že digitalizace zvyšuje míru stresu, kterou v práci prožívají. Pouze 8 % respondentů se domnívá, že digitalizace míru stresu v práci jednoznačně nezvyšuje. 

60 % respondentů je také přesvědčeno, že díky digitálním technologiím mají méně času na pacienta a že lidská stránka vztahu mezi lékárníkem a pacientem ustupuje do pozadí. To není příznivý signál a ukazuje se, že by se lékárny a dodavatelé digitálních technologií měli více zaměřit na to, aby technologie vztah lékárníků a pacientů spíše obohacovala, než aby se mu stavěla do cesty. 

Druhá série otázek byla zaměřená na digitální technologie, které lékárníci využívají při svojí práci. Na počítač jsme se samozřejmě neptali, ale jak to mají lékárníci s mobilními telefony a tablety?

Chytrý telefon využívá při pracovních činnostech „zřídka" 69 % respondentů, „často" 25 % a „téměř neustále" 6 %. Tablety jsou oproti tomu minimálně rozšířené - 91 % respondentů je nevyužívá „vůbec", 6 % „zřídka" a 3 % „často". Aplikace na zasílání zpráv (jako je Messenger nebo WhatsApp) používá při pracovních činnostech „zřídka" 84 % respondentů, 13 % „často" a 3 % téměř neustále. Aplikace na telefonování nejsou v lékárnách rozšířené - na otázku „Jak často používáte pro pracovní činnosti na lékárně Skype / Viber / jinou aplikaci na telefonování" 90 % respondentů odpovědělo, že ji nevyužívají „vůbec".

V komerční sféře je dnes už zcela běžné, že firmy komunikují se zákazníky prostřednictvím celé řady digitálních kanálů. Naprostou samozřejmostí (a nezbytností) je dnes komunikace prostřednictvím sociálních sítí. Z této perspektivy lékárny působí poměrně konzervativně.

Téměř třetina (28 %)respondentů uvedlo, že s pacienty nekomunikují jinak než osobně nebo hovorem přes telefon. 63 % respondentů uvedlo, že využívají sms. Sociální sítě využívá 34 % respondentů. 14 % respondentů zmínilo e-mail jako další komunikační kanál. Kvalitativní výzkum z roku 2016 v časopise Journal of Medical Inernet Research (Professional Use of Social Media by Pharmacists: A Qualitative Study, J Med Internet Res. 2016 Sep; 18(9)) dospěl k zjištění, že v lékárnické praxi jsou sociální sítě využívané především pro sdílení informací mezi kolegy. Autoři studii uzavírají: „Farmaceuti, jako experti ve zdravotnictví, by měli zaujmout důležitou roli při šíření zdravotních informací v on-line prostředí, a měli by oslovit nejen ostatní zdravotnické profesionály, ale především pacienty." Zdá se, že do tohoto úkolu se české lékárenství pouští jen pozvolna.

V příští části článku se podíváme na to, jaké povědomí mají lékárníci o „žhavých technologiích", jako je třeba virtuální a rozšířená realita, chatboty nebo nositelná elektronika.  

Mgr. Petr Dvořák - lektor a manažer vzdělávacích projektů NEMESIS BP, podílí se na vývoji e-learningových platforem, pravidelně spolupracuje se společností Health communication s.r.o. na jejích vzdělávacích projektech.