Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VÍCE NEŽ POLOVINA MAMINEK JE ZASKOČENA FINANČNÍ NÁROČNOSTÍ MATEŘSTVÍ



Oblečení, výživa, pleny a kočárek. To jsou nejčastěji uváděné položky, do kterých ženy považují za nutné investovat v souvislosti s narozením dítěte. Přestože se bez základní výbavy žádná maminka neobejde a je přirozené, že ženy na její součásti myslí v první řadě, na předních příčkách žebříčku priorit se překvapivě neobjevují investice do péče o zdraví a zdravotní prevenci. Ukázal to únorový průzkum společnosti STEM/MARK pro farmaceutickou společnost GSK, kterého se zúčastnilo 502 respondentek s dětmi od 2 měsíců do 5 let věku. 1 

Investicím do zdraví patří v hodnotovém žebříčku podle výsledků šetření až 8. místo a myslí na ně pouze 33 % oslovených žen.

S výdaji spojenými s očkováním, které není plně hrazeno ze zdravotního pojištění, pak počítá dokonce jen 14 % respondentek a tyto investice nefigurují ani v první desítce položek, na které oslovené matky nejčastěji myslí. Výsledky průzkumu tak naznačují, že stále častěji zmiňovaná klesající proočkovanost a s ní související vyšší výskyt závažných onemocnění mohou být způsobeny nepřipraveností rodičů na náklady spojené s očkováním.

Bez kočárku, postýlky, oblečení nebo plen se žádná maminka malého dítěte neobejde. Jejich pořízení ale není levnou záležitostí a rodiny se nákupem těchto základních položek výbavy často finančně vyčerpají. Následně jim pak chybí finanční prostředky na další důležité výdaje, které by měly mít minimálně stejnou, ne-li vyšší prioritu. Jde přitom právě o investice spojené se zdravím a prevencí.

Jsme přesvědčeni, že zdraví dětí je pro rodiče tím nejdůležitějším. Proto nás překvapilo, že je investice do očkování na žebříčku priorit tak nízko. Rodiče nemají dost informací a řada z nich si myslí, že všechna důležitá očkování jsou hrazená, i když tomu tak není," uvádí mluvčí GSK Miriam Kejzlarová.

Základem je správný žebříček hodnot

Ne všichni, kteří mají zájem své děti před zákeřnými viry a bakteriemi chránit právě vakcínami, si je ve vhodný okamžik mohou dovolit. Důvodem jsou zpravidla finance, se kterými rodiny často dopředu nepočítají, protože nemají dostatek informací o možnostech prevence, a tudíž ani povědomí o finanční náročnosti vakcín. To je často příčinou odkládání očkování, které zvyšuje riziko nákazy. Řešením je racionální plánování na základě relevantních informací a správný žebříček hodnot.


Více než polovina oslovených žen (55 %) uvedla, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání.


Třetina žen (32 %) si před narozením dítěte nemůže tvořit finanční rezervy, protože jim na to nezbývají peníze, a čtvrtinu budoucích matek (24 %) spořit vůbec nenapadne. Tato zjištění ukazují, že právě finance mohou být příčinou odkládání nepovinného nehrazeného očkování. Ženy, které nepovinná a ze zdravotního pojištění nehrazená očkování řadí mezi top 10 priorit a zajímají se o ně dostatečně dlouho dopředu, označují náklady na ně jako nečekaně vysoké. Takových je 72 %. 

 

Typickou ukázkou může být očkování proti meningokokům

20 % respondentek potvrzuje, že s očkováním proti nim (bez ohledu na séroskupinu) aktuálně váhá, protože je příliš nákladné. Stejný podíl žen čeká, až dosáhne na příspěvek zdravotní pojišťovny a 12 % matek uvádí, že na toto očkování aktuálně šetří. Polovina matek, které ještě s tímto očkováním váhají, se tedy nějakým způsobem odkazuje na finance. Přitom v porovnání s dalšími investicemi, které doprovází narození miminka, se nejedná o výjimečnou položku. Rodiče se o výši ceny za očkování ale často dozvídají až v době, kdy k němu má dojít, a v rozpočtu s ním nepočítají.

Výsledky průzkumu potvrzují situaci, kterou s řadou svých klientek zažívá i porodní asistentka a pořadatelka kurzů v těhotenství a mateřství Lenka Brunová: „Zvlášť maminky očekávající prvního potomka mají jen velmi obecnou představu o tom, co všechno budou pro dítě potřebovat a kolik co stojí. Mají sice k dispozici řadu informací, ale těch je dnes dostupných tolik a každý zdroj dává důraz na něco jiného, že je to pro ženy až matoucí. Všechny chtějí být dobrými a připravenými matkami, jenže právě proto někdy investují bezhlavě a bez zvážení základních životních priorit."

Rodiče musí umět posoudit, kdy je jaká investice klíčová. Zrádný a rychle působící meningokok totiž dokáže obrátit život celé rodiny vzhůru nohama. V loňském roce to na vlastní kůži pocítilo 56 rodin.2 Dnes přitom mnohonásobně vyšší procento matek dává přednost investicím do vybavení dětských pokojíčků nebo útratám za hračky než do ochrany zdraví dětí formou očkování. 

Riziko informovanosti na poslední chvíli

Nejčastěji ženy uvádějí, že je při mateřství překvapuje cena základní výbavy a výživy. Na tom se shoduje 6 z 10 matek (60, respektive 59 %). Třetinu žen (33, respektive 32 %) pak zaskočí výdaje související právě s investicemi do zdraví a zdravotní prevence, a to včetně výdajů na očkování nehrazená ze zdravotního pojištění.

Jako problematické se v souvislosti s nedostatkem financí na důležité výdaje jeví také to, že maminky se detailnější informace o očkování dozvídají až při prvních návštěvách pediatra těsně před porodem nebo po něm, kdy už je vzhledem k napjatým rozpočtům mladých rodin na odkládání peněz potřebných na nehrazené vakcíny většinou pozdě. Výsledky průzkumu ukazují, že o invazivních meningokokových onemocněních a možnostech, jak jim předcházet, slyšela před těhotenstvím necelá polovina dotázaných (43 %). Toto téma zůstalo v téměř polovině případů nepovšimnuto dokonce i u 15 % žen, které se na mateřství připravují velmi zodpovědně a pečlivě plánují i nutné výdaje související s příchodem nového člena rodiny.  

Očkování obecně tedy není vnímáno jako prioritní investice do dítěte. Dotázané ženy ho řadí na úroveň pojištění a finančního zajištění, což jsou položky, které nelze považovat za ty, které hrají v prvních měsících a letech života dítěte nejdůležitější roli. Výsledky průzkumu ukazují, že matky by si měly mnohem více uvědomovat, že jediné, na čem opravdu záleží, je zdraví.

1. Průzkumu společnosti STEM/MARK pro GSK se ve dnech 22.-25. 2. 2019 zúčastnilo 502 respondentek s dětmi od 2 měsíců do 5 let věku. 

2. Předběžná data Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy. Počet případů onemocnění (včetně úmrtí) na invazivní meningokokové onemocnění v ČR.

 

Více na: www.meningokoky.cz nebo na Facebooku Nedám šanci meningokokům

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ 7. 4.

7. 4. 1950 vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization). Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň ukazuje, že se WHO neustále snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci. 7. dubna se tedy zkuste zamyslet, kdy jste byli naposledy na preventivních prohlídkách a naplánujte si je! Ministr Zdraví, ideová a expertní interdisciplinární platforma spojující profesionály z různých oblastí, zjistila, že 14 % Čechů nepodstoupilo za posledních 10 let žádnou preventivní návštěvu u lékaře.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie