Vrátit diskusi o udržitelnosti českého systému zdravotní péče zpět k obsahu, věcnosti, strategii a jasným cílům. Tyto nesnadné úkoly si stanovila nově založená iniciativa Diagnóza zdravotnictví. Ve spolupráci s partnery a nezávislými odborníky napříč obory se chce zasadit o přijmutí nutných reformních kroků, které českému zdravotnictví pomohou být životaschopné a čelit výzvám 21. století. 

Iniciativa Diagnóza zdravotnictví se svými aktivitami bude snažit přitáhnout a udržet zájem médií, veřejnosti a klíčových stakeholderů k tématu nutných systémových změn ve zdravotnictví, které Česko v příštích letech nevyhnutelně čekají. Důvodem jsou nejen dopady pandemie, ale zejména měnící se potřeby stárnoucí populace, zvyšující se požadavky naopak mladší generace, nedostatek kvalifikovaného personálu a s tím související omezování péče v některých regionech, ale také otázky finančního charakteru. Modelace do roku 2030 totiž ukazují, že pokud nenajdeme další významný zdroj financí, bude českému zdravotnictví na příjmové straně každoročně chybět 80 až 100 miliard korun.¹

„Jsme přesvědčeni, že právě teď, pod vlivem světové pandemie, hrozící krize a prohlubování zadlužení státu, je potřeba znovu zahájit diskuzi napříč společností, seznámit veřejnost se skutečným stavem věci a za přispění odborníků a volených představitelů alespoň nastínit základní analýzy a koncepce řešení neodkladných změn," uvedla PhDr. Ivana Plechatá, nezávislá expertka v oblasti zdravotní a lékové politiky, ředitelka neziskové organizace Průvodce pacienta a jedna z hlavních představitelek iniciativy Diagnóza zdravotnictví. 

České zdravotnictví každoročně hospodaří s částkou významně vyšší než 400 miliard a letos se blíží půl biliónu korun. Náklady nezadržitelně rostou a aby se systém finančně nezhroutil, bude nutno omezovat přístup ke zdravotní péči nebo její kvalitu.

„Už dávno jsme měli otevřít celospolečenskou debatu o dalších zdrojích financování a míře solidarity, stejně jako o tom, zda je více mít zdravotnictví dostupné nebo spíše méně dostupné, a zato kvalitní, jakkoliv to na první pohled vypadá nelogicky," říká farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal.

Lidé se obávají o budoucnost zdravotnictví

Prvním z počinů iniciativy byl průzkum mezi širokou veřejností, který ukázal, že obavy o udržitelnost stávajícího modelu českého systému zdravotnictví má 56 % obyvatel Česka.² Zajímavostí je, že toto vnímání neovlivňuje výše příjmu ani dosažené vzdělání. Jako důvody svých obav označilo 43,5 % dotázaných nehospodárnost a 32 % netransparentnost systému. Pouze desetina z 500 respondentů vnímá české zdravotnictví jako efektivní a udržitelné. Pod pojmem udržitelnosti si ale nesmíme představit možnost zakonzervování současného stavu. Nynější podoba zdravotních služeb a sítě totiž odráží potřeby staré 30 a více let.

Osm z deseti lékařů nemá důvěru v současný systém zdravotnictví

Názor, že je současný systém dlouhodobě neudržitelný a volá po reformě, vyjádřilo v průzkumu provedeném společností IPSOS 68 % lékařů.³ Důvodem je podle nich nejen nutnost zajištění fungování zdravotní péče v Česku v dalších letech, ale také to, aby zdravotnictví konečně začalo naplňovat aktuální potřeby, za kterými dnes zaostává. Desetina oslovených lékařů je dokonce přesvědčena, že systém už v současné chvíli není možné zachránit a do několika let zkrachuje. Celkem tedy ve stávající podobu českého systému zdravotní péče nevěří 78 % lékařů.

Iniciativa Diagnóza zdravotnictví hodlá v pravidelných intervalech upozorňovat na skutečný stav našeho systému zdravotní péče. Další posun směrem k neodvratnému krachu nebo naopak k reformám, a tedy udržitelnosti, bude hodnotit dle vyjádření politiků a jejich vůli k debatám o změně. Zároveň s tím začíná vyhodnocovat pravdivost jednotlivých politických prohlášení týkajících se zdravotnictví a upozorňovat na šířené nepravdy či omyly.

„Za tímto účelem jsme navázali spolupráci s fact-checkingovým týmem Demagog.cz. Další analýzy a komentáře na celostátní i regionální úrovni budeme získávat od renomovaných odborníků napříč obory, čímž zajistíme co možná nejširší a nejsrozumitelnější pohled na složitou problematiku," dodala Ivana Plechatá.

Slovo dostanou zástupci všech typů zdravotnických zařízení, začínající lékaři i odborníci s dlouholetou praxí, ekonomové a sociologové, ale také představitelé pacientů a široké veřejnosti. 

Zdroj: Ogilvy, s.r.o.

Zdroje a reference:

1. ÚZIS a IES FSV UK
2. Průzkum byl realizován v říjnu 2020 společností IPSOS na vzorku 500 mužů a žen ve věku 18 až 65 let
3. Průzkum byl realizován v říjnu a listopadu 2020 společností IPSOS na vzorku 300 lékařů napříč odbornostmi  

Úvodní ilustrační foto: Fotografii pro ženy vytvořil freepik - www.freepik.com