Vedle protilátkové imunity se na boji s infekcí obecně podílí specifická buněčná imunita, která je zprostředkována T lymfocyty. Tato buněčná imunita hraje významnou roli u virových onemocnění včetně nemoci COVID-19. V laboratoři Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začali v březnu testovat buněčnou imunitu u hospitalizovaných pacientů.

T lymfocyty jsou důležité pro odstranění viru z těla. Jejich aktivita by mohla znamenat rozdíl mezi mírnou a těžkou infekcí. Podle odborníků T lymfocyty také snižují množství viru cirkulujícího v organismu, a tím pádem by mohla infikovaná osoba vylučovat méně virových částic a být méně nakažlivá pro okolí. 

„Díky novému testu jsme schopni v naší laboratoři zjistit právě aktivitu specifických T lymfocytů namířených proti viru SARS-CoV-2. Pro test se odebírá krev do speciálních odběrových zkumavek, jejichž stěny jsou potaženy antigeny viru SARS-Cov-2. Inkubace probíhá 16 až 24 hodin a poté se změří množství interferonu gama, látky, kterou produkují T lymfocyty. Víc produkovaného interferonu znamená lepší vypořádání se s infekcí," uvedla Mgr. Monika Dvořáková Heroldová, Ph.D., vedoucí úseku laboratorních metod Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU.

Další novinkou v laboratoři je v souvislosti s nemocí COVID-19 vyšetření hladiny N-antigenu viru SARS-CoV-2 v krvi. N-antigen (N protein) je součástí nukleokapsidy viru.

„Virus primárně napadá respirační trakt. Při replikaci viru vzniká N-antigen v nadbytku a z napadené buňky se při jejím rozpadu uvolňuje do okolí. Při narušené permeabilitě (propustnosti) cévní stěny se dostává do krevního řečiště. Předpokládá se, že hladina virových antigenů v krvi koreluje se závažností onemocnění u pacientů s COVID-19. Čím vyšší množství N-antigenu, a tedy větší virová nálož, tím horší je průběh onemocnění. Přítomnost N-antigenu lze stanovit v krvi kvantitativně metodou ELISA," doplnila Monika Dvořáková Heroldová s tím, že obě vyšetření jsou zaměřena především na klinické lékaře k nastavení vhodné léčby pacientů s COVID-19.

Obě metody, tedy stanovení aktivity T lymfocytů a množství N-antigenu, se vzájemně doplňují

Má-li pacient vysokou virovou nálož, je důležitá antivirová terapie. Pokud dochází k poklesu hladiny N-antigenu a nastupuje specifická buněčná imunita, která může reagovat přemrštěně, a tak zhoršovat celý průběh, lze ji tlumit podáváním kortikoidů.

„Pokud budu vědět, co je příčinou těžkého průběhu nemoci - jestli vysoká replikace viru nebo přehnaná imunitní odpověď, mohu na jedno nebo druhé zacílit léčbu, což je určitě přínosné," dodal přednosta Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D.

 Vyšetření virus neutralizačních protilátek je nezbytné pro posouzení vhodnosti dárcovské konvalescentní plasmy.
Jako antigen je v testech většinou volen buď strukturální nukleokapsidový (N) protein, anebo spike (S) protein (případně jeho část či pouze receptor).
N antigen přináší vyšší citlivost testu, S antigen zase zlepšuje specificitu a může indikovat přítomnost virus neutralizujících protilátek. 

(Strategie testování MZČR)

Britský výzkum zjišťoval, jak fungují T-lymfocyty proti viru SARS-CoV-2. Studie, kterou realizovaly výzkumné týmy UK Coronavirus Immunology Consortium , Public Health England a Manchester University NHS Foundation Trust na více než 2 000 zdravotnických pracovnících (z nichž někteří měli pozitivní test na SARS-CoV-2 a kteří byli buď bez příznaků, nebo s mírnými příznaky), ukázala, že všichni jedinci měli odpovědi T buněk šest měsíců po infekci SARS-CoV-2. Odezva byla namířena proti řadě proteinů z viru SARS-CoV-2 včetně proteinu Spike, na který cílí i většina používaných vakcín. Medián odpovědí T buněk byl o 50 % vyšší u dárců, u kterých došlo k symptomatické infekci, což naznačuje, že závažnost primární infekce stanoví „nastavenou hodnotu" pro buněčnou imunitu. 

Zdroje: tisková zpráva FN U sv. Anny, Brno, https://www.uk-cic.org/news