Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zkoumala vliv koronavirové pandemie na Čechy. Jaké je aktuální duševní zdraví Čechů v době koronavirové pandemie? Jak se obávají nákazy? Setkali se v tomto období s nějakou formou diskriminace? A jak hodnotí účinnost přijatých opatření?

Studii Já a COVID-19 zorganizoval RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D. z NUDZ, který se mimo jiné zabývá problematikou sociální psychologie a epidemiologie HIV, ve spolupráci s vědecky-popularizačním spolkem Queer Geography. Sběr dat probíhal formou online dotazníku ve dnech 3.-14. dubna 2020 a výsledný výběrový soubor obsahoval 2 454 respondentů. Z toho bylo 1 285 žen (52 %), 1 112 mužů (45 %) a 57 (2 %) osob, které se identifikovaly jako trans muži (24), trans ženy (3) nebo nebinární, genderqueer či genderově fluidní osoby (18). Respondenti v rámci vzorku relativně dobře reprezentovali jednotlivé kraje, nejméně respondentů bylo z kraje Karlovarského (83) a nejvíce pak z krajů Jihomoravského (219), Moravskoslezského (219) a z Prahy (552).

Úzkostné poruchy, deprese, sebevražedné myšlenky i diskriminace

„V naší studii jsme se zaměřovali na zhodnocení stavu duševního zdraví, zejména pak na zjištění přítomnosti depresivních či úzkostných problémů, a to v posledních 2 týdnech s ohledem na aktuální situaci. Z našich výsledků vyplynulo, že 42 % žen a 57 % mužů nemělo žádné duševní potíže a jejich stav tak byl normální. Lehké duševní potíže značily výsledky u 35 % žen a 28 % mužů. Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak vycházely u 23 % žen a 15 % mužů. Z toho výsledky 14 % žen a 10 % mužů ukazují na přítomnost úzkostných potíží a výsledky 15 % žen a 8 % mužů na přítomnost deprese, oba druhy potíží se často překrývají. Celkem 17 % (tj. 428) respondentů připustilo, že měli v posledním měsíci nějaké sebevražedné myšlenky. Ve vysoce závažném riziku sebevraždou pak bylo téměř dvojnásobek mužů (13 %) oproti ženám (7 %)," vysvětluje doktor Pitoňák. Vyšší míra sebevražedného uvažování je častější u ne-heterosexuálních lidí.

Z celkového počtu 2454 respondentů se 269 osob (11 %) setkalo v posledních 2 týdnech s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci COVID19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí (19 %), nevraživost vůči určitým skupinám (chalupáři, pendleři, Pražáci - 17 %). Mezi dalšími formami diskriminace byla například nenávist na sociálních sítích a ve 3 % byly zaznamenány dokonce závažné případy související se snížením běžné dostupnosti zdravotní péče či odmítnutí péče. 

Jak se Češi obávají nákazy?

Odpor vůči mikrobům vzrostl, zvýšená hygiena však není tak markantní.

„U vnímané zranitelnosti vůči infekci jsme naměřili obecnou hodnotu, která obvyklé hodnoty převyšovala pouze mírně, avšak u druhého ukazatele - odporu vůči mikrobům - jsme zaznamenali značně zvýšené hodnoty u mužů i žen. Nijak překvapivě proto můžeme shledat, že strach z infekce a odpor vůči mikroorganismům je v současnosti ve společnosti významně vyšší, než je tomu obvykle," popisuje doktor Pitoňák.

Nepřekvapí, že 96 % respondentů dodržuje povinné nošení roušek. Zajímavější bylo zjištění, že častější mytí rukou či užívání dezinfekčního prostředku připustilo pouze 73 % resp. 69 % respondentů. 

Jak hodnotí respondenti zavedená opatření?

„Největší shoda na účinnosti panovala ohledně izolace nakažených v domácí karanténě (66 % hodnotilo toto opatření jako zcela účinné) a zamezení kontaktu s osobami v největším ohrožení onemocněním (58 % hodnotilo toto opatření jako zcela účinné) a sociálního odstupu (52 % hodnotilo toto opatření jako zcela účinné). Jako nejméně účinné formy opatření byly naopak označeny omezení návštěv u lékaře (25 % označilo za zcela účinné) a pouze 19 % označilo za zcela účinné nošení roušek. Z našich výsledků vyplynulo, že nejvíce osob (65 %) souhlasí s tím, aby nošení roušek bylo povinné pro všechny v místech, kde je to odůvodněné, avšak že by mělo být dobrovolné v jiných místech (např. v parcích či v přírodě, kde nejsme druhým blíže než 2,5 metru)," uzavírá doktor Pitoňák.

Kompletní výsledky studie naleznete ZDE

Zdroj: tiskové oddělení NUDZ, 24. 4. 2020