ALCHYMIE STAROVĚKÝCH VŮNÍ

Jaé vůně lidé ve starověku vyráběli? Sean Coughlin z Filosofického ústavu AV ČR chce experimentálně rekonstruovat postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů. Na projektu s názvem Alchymie vůní spolupracuje s týmem historiků, egyptologů, filologů a organických chemiků. V příštích pěti letech chtějí každoročně jednu z těchto starověkých vůní oživit.

„Parfumářské umění starověkého Egypta a Řecka se většinou nedochovalo. Víme přibližně, jaké vůně parfémy obsahovaly: myrhu, skořici, kardamom nebo terebint. Mnohem méně ale víme o tom, jak se vyráběly nebo proč se vyráběly právě takto," říká Sean Coughlin.

Při studiu starověkých metod přípravy parfémů se opírá o znalosti moderní chemie a o starověké texty. 

„Parfémy samotné byly často považovány spíše za léky a využívaly se na způsob aromaterapie. Vyráběli je většinou stejní obchodníci, kteří vyráběli léky," doplňuje Coughlin.

Kromě rekonstrukce starověkých parfémů, jako byly Stakte, Mendesion, Metopion, Susinum či „kouřový parfém", bude výsledkem Coughlinova projektu také slovník egyptského, řeckého a latinského parfumářství, manuál receptů a procedur a tři monografie o výrobě parfémů v kontextu dějin vědy a kultury.

Foto Sean Coughlin

Vůbec první zaznamenaný chemický postup pochází z Babylonie v období kolem roku 1200 př. n. l. Jednalo se o výrobu parfému, jehož autorku, ženu jménem Tapputi, lze považovat za první doloženou chemičku v historii. Parfumářství zahrnovalo kromě chemie i znalosti z biologie, botaniky, ale také psychologie či přírodní filozofie. Šlo o umění transmutace, ne nepodobné alchymii, kdy se olej nebo tuk měly proměnit a přijmout esenci a vůni něčeho jiného. Vůně se využívaly nejen k očistě těla a provonění šatů či vlasů, ale i k léčbě a k magickým rituálům. (AV ČR)

JAK Z VODY ODSTRANIT CHEMIKÁLIE

Nová technologie pro dočišťování vody pomocí kavitace a nízkoteplotního plazmatu získala v listopadu zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2021. Zařízení CaviPlasma umí z vody odstranit zbytky chemikálií a hubí i patogenní mikroorganismy. Vynález z Fakulty strojního inženýrství VUT má potenciál zvládnout velké objemy vody a najít využití v průmyslu.

 „Nejen pro mne osobně, ale i pro celý tým, který se na vývoji podílel, je to ocenění několikaleté práce. Od nápadu, který se nám postupně podařilo ověřovat, jsme se dostali k zařízení, které je schopno čistit vodu od mikropolutantů, jako jsou zbytky léčiv, antikoncepce či organických látek. Umíme se zbavit i biologických kontaminantů jako jsou bakterie a sinice, nebo připravovat tzv. plazmatem aktivovanou vodu pro dekontaminace povrchů či aplikaci v zemědělství a lesnictví," říká Pavel Rudolf z Energetického ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. A připomíná, že na vynálezu spolupracovali také vědci z Masarykovy univerzity a Botanického ústavu Akademie věd.

„Na VUT jsme přišli s novým způsobem generování hydrodynamické kavitace, kolegové z Masarykovy univerzity pokračují v charakterizaci plazmového výboje a výzkumu plazmochemických procesů v zařízení. V průběhu roku probíhaly práce na ověření eliminační účinnosti CaviPlasmy ve spolupráci s dalšími odbornými pracovišti a snažíme se rozšířit potenciál využití našeho vynálezu i o aquaponické farmy, ochranu semen nebo úpravu vody v chovech ryb," vyjmenoval Rudolf.

Zařízení využívající plazmovou úpravu vody již dříve existovala, ale pouze v laboratorním měřítku. Naopak CaviPlasma funguje stejně dobře v malém i velkém měřítku, což je pro využití v praxi zásadní. Aktuálně zvládne desítky metrů krychlových vody za hodinu. (vut.cz)

TRPÍTE TECHNOSTRESEM?

Technostres jako moderní nemoc způsobenou neschopností vyrovnat se s novými počítačovými technologiemi zdravým způsobem už v roce 1984 definoval americký psychoterapeut Craig Brod. Postupně byl technostres popisován jako psychický stres, který vzniká v souvislosti s využíváním technologií, jehož součástí jsou také fyziologické a emocionální projevy. Dopady technostresu ještě akcelerovala pandemie COVID-19, která řadu pracovních aktivit přesunula do online prostředí. Nejvíce ohroženou je skupina zaměstnanců nad 50 let. Z předběžných výsledků výzkumu Mendelovy univerzity v Brně ze čtyř zemí vyplývá, že až čtvrtina lidí v tomto věku trpí techno zahlceností, složitostí nových technologií, popřípadě tzv. techno invazí - tedy pocitem, že každého z nás lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se prostě není možné odříznout.

Vědci MENDELU z výzkumného týmu Smart Society mají k dispozici data od 1300 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ve věku mezi 50 a 64 lety. 

„Téměř 40 % lidí v tomto věku se obává, že technologie, které využívají, usnadňují narušování jejich soukromí a podobně vysokému počtu seniorních zaměstnanců vadí, že údaje z jejich současných technologií můžou být vystopovány i za řadu let," uvedla doc. PhDr. Martina Rašticová, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a humanitních věd a vedoucí výzkumného týmu Smart Society PEF MENDELU. Největší míru stresu (46,6 %) ovšem zaměstnanci prožívají z toho, že jejich využívání technologií může být snadno kontrolováno.

„Problémy spojené s užíváním technologií se před několika lety proměnily z převážně fyzických, jako je zánět karpálního tunelu, na psychické. Lidé začali trpět psychickými obtížemi. Od nomofóbie, což je strach z bytí bez telefonu, přes syndrom falešného vibrování až po nespavost kvůli častému zírání do obrazovek nebo klasickou závislost na chytrém telefonu," uvedl Martin Lakomý, sociolog z výzkumného týmu Smart Society.

Součástí technostresu je dnes běžně například syndrom FOMO - strach z toho, že nám něco unikne.

„Studie potvrzují, že díky sociálním sítím a moderním technologiím míváme rovněž pocit nedokonalosti, nespokojenosti a neustále se srovnáváme s ostatními, což může vyústit v úzkosti, deprese až sebevražedné sklony...", uvedla mimo jiné Martina Rašticová. (mendelu.cz)

NOBILIS TILIA V KAMENNÉM PRAŽSKÉM OBCHŮDKU

Výrobce nejkvalitnějších aromaterapeutických produktů Nobilis Tilia otevírá v srdci Prahy svou první prodejnu. Osobité místo s příjemnou atmosférou naleznete v pasáži Platýz na Národní 416/37. Slavnostní otevření proběhlo za účasti spolumajitelů firmy Adély Zrubecké a Petra Zrubeckého, kteří spolu se zaměstnanci přestřihli pásku a pozvali první návštěvníky. 

"Objevili jsme mírumilovné místo uprostřed rušného shonu velkoměsta. Návštěvník si zde může užít svůj vzácný klid a právě to, bylo pro výběr místa našeho obchůdku zásadní," říká Adéla Zrubecká.

Přijďte načerpat bylinnou sílu aromaterapie do prvního pražského obchůdku, vyberte si přesně to, co potřebuje vaše tělo v tuto chvíli.

Hledáte skutečně prověřenou certifikovanou přírodní CPK, ale i CPK BIO a veganskou péči? 

Na počátku všeho stál absolvent přírodovědecké fakulty Zbyněk Šedivý, který v 90. letech odstartoval výrobu stoprocentně přírodní kosmetiky v Krásné Lípě. Nobilis Tilia dnes vyrábí aromaterapeutické kosmetické řady pro celou rodinu, nalézá a pěstuje zdravou individuální krásu. Přírodní kosmetika Nobilis Tilia pracuje v souladu s našimi vnitřními rytmy, podporuje přirozené funkce naší pokožky i celého těla. Vybrat dárek pro své blízké, abyste je obdarovali něčím výjimečným k potěšení oka, ducha, mysli a třeba i čichových buněk, je v Nobilis Tilia jednoduché. S ýběrem vám s radostí pomohou prodejní asistentky v obchůdku v Praze a na Vlčí Hoře. Více na https://www.nobilis.cz/.