RNDr. Petr Ryšávka

Je známým faktem, že se onemocnění trávicího traktu mohou projevit dermatologickými kožními nálezy.

Idiopatické střevní záněty jsou spojeny s kožními projevy, jako je pyoderma gangrenosum, erythema nodosum, Sweetův syndrom a orální léze¹.

Celiakie bývá doprovázena kožními onemocněními, jako je dermatitis herpetiformis, alopecie, vitiligo a orální slizniční léze.

Bylo zjištěno, že se i psoriáza (lupénka) vyskytuje častěji u pacientů s Crohnovou chorobou než u zdravých lidí². Kožní a zároveň střevní dysbióza byla pozorována u několika závažných onemocnění kůže jako je rosacea, psoriáza a atopická dermatitida.

Bylo zjištěno, že přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO-small intestinall bacterial owergrowth) je silně spojeno s depresemi a úzkostí a odstranění SIBO antibiotiky vede ke zlepšení emocionálních symptomů. Jak již bylo napsáno výše, propojení mezi neurologickými a stavy a kožními onemocněními bylo pozorováno. SIBO může ohrozit správnou absorpci proteinů, tuků, sacharidů, vitaminů B a dalších živin v důsledku bakteriální interference. Přemnožené bakterie mohou úspěšně soutěžit o živiny, produkovat toxické metabolity a způsobit přímé poškození enterocytů v tenkém střevě. Nedávno bylo prokázáno, že je SIBO spojeno se zvýšenou propustností střeva a k obnovení bariérové funkce střeva stačí podávat antibiotika ³.

Střevní dysbióza, stav mikrobiální nerovnováhy, má potenciál negativně ovlivnit funkci kůže.

Volné fenoly a p-kresol, metabolické produkty aromatických aminokyselin, jsou považovány za biomarkery narušeného střevního prostředí, protože jsou produkovány určitými patogenními bakteriemi, zejména Clostridium difficile⁴. Nedávné studie ukázaly, že fenoly narušují diferenciaci keratinocytů kultivovaných in vitro. Vysoké sérové hladiny p-kresolu jsou spojeny se sníženou hydratací kůže a zhoršenou keratinizací. Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii bylo prokázáno, že denní příjem fermentovaného mléka obsahujícího probiotický kmen Bifidobacterium breve Yakult a probiotické galaktooligosacharidy snížil hladinu fenolu v séru a předcházel vysušení kůže a narušení keratinizace u zdravých dospělých žen ⁵. Cirkulující endotoxiny ze střevních mikrobů, které se v důsledku porušení střevní bariéry dostávají do krevního řečiště, se často nachází v plazmě u pacientů s acne vulgaris. Cirkulující lipopolysacharidy z buněčné stěny Escherichia coli mohou experimentálně navodit depresi podobné chování u zvířat ⁶, a zvýšená reaktivita na tyto antigeny je pozorována u pacientů s dráždivým střevem, kteří trpí vážnými úzkostmi ⁷. V případech narušení střevní bariéry bylo hlášeno, že střevní bakterie, stejně jako metabolity střevních mikrobů, získávají přístup do krevního oběhu, akumulují se v kůži a narušují homeostázu kůže. Důkazem může být např. DNA z intestinálních bakterií, která byla izolována z plazmy pacientů s psoriázou⁴.

Chronická zácpa je také spojená s pozměněnou střevní mikroflórou

U 57 pacientů s funkční zácpou byly zjištěny výrazně nízké koncentrace probiotických bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobacterium ve stolici. Také střevní permeabilita byla signifikantně vyšší ve srovnání se zdravými dospělými bez zácpy. U těchto pacientů navíc došlo ke zvýšené systémové imunitní reakci, téměř jistě díky větším molekulám, které se dostaly přes střevní bariéru ⁸. Skin-gut axis a neuroendokrinní systém.

Vztahy mezi střevem a kůží pravděpodobně zahrnují komplexní a multifaktoriální souhru nervových, imunitních a endokrinních systémů, jakož i environmentálních faktorů, jako je dieta a medikace. Přestože mechanismy, kterými intestinální mikrobiota působí na kožní homeostázu, nejsou dosud plně prozkoumány, zdá se, že souvisejí s modulačním účinkem střevních komenzálů na systémovou imunitu⁴. Některé střevní mikroby a metabolity - kyselina retinová, polysacharid A z Bacteroides fragilis, Faecalibacterium prausnitzii a bakterie patřící do rodů Clostridium IV a XI, podporují akumulaci regulačních T lymfocytů, které zprostředkovávají protizánětlivé reakce.

Psychologický stres je zahrnut jak do spuštění, tak do exacerbace (opětovného vzplanutí) různých kožních onemocnění ⁹. Je pravděpodobné, že střevní mikroflóra produkuje neurotransmitery v odezvě na stres a jiné vnější podněty, které by mohly modulovat funkci kůže prostřednictvím nervových drah. Komenzální mikroby ve střevě mohou produkovat norepinephrin, serotonin a acetylcholin, anebo mohou iniciovat uvolňování neurotransmiterů z enteroendokrinních buněk. Tyto neurotransmitery mohou přestupovat přes střevní epitel do krevního řečiště a indukovat tak systémovou odezvu ¹⁰. 

Střevní mikrobiom může modulovat střevně-kožní osu skrze přímou i nepřímou dráhu

Tryptofan, který je produkovaný střevním mikrobiomem, způsobuje zcitlivění kůže ke svědění. Naopak druhy Lactobacillus a Bifidobacterium produkují kyselinu γ‑aminomáselnou, která potlačuje svědění kůže. Nepřímou cestou je modulace hladiny cytokinů v krevním oběhu a tím ovlivnění fungování mozku, stavy úzkosti a stresu. Kortizol, který se většinou uvolňuje ve stresových situacích, může ovlivnit permeabilitu střevního epitelu a bariérovou funkci změnou složení střevního mikrobiomu. Toto může ovlivnit hladiny cirkulujících neuroendokrinních molekul jako je tryptamin, trimetylamin a serotonin a tímto modulovat kožní bariéru a zánět v kůži ¹¹.

Střevní mikroflóra produkuje krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFAs - short chain fatty acids), mezi které patří kyselina propionová, máselná, mléčná a octová. Tyto kyseliny jsou produkovány fermentací vlákniny, kterou přijímáme v potravě. Většina z nich vzniká v tlustém střevě, které je velmi efektivně adsorbuje, takže se stolicí je vyloučeno pouhých 10 % vytvořených SCFAs ¹². Hladina SCFAs je velmi individuální a závisí na stravovacích návycích jedince, složení mikrobiomu tlustého střeva a schopnosti těchto bakterií SCFAs produkovat a také na schopnosti střeva tyto metabolity absorbovat. Přidání probiotik do krmiva pro laboratorní potkany zvyšuje tkáňové hladiny omega-3 mastných kyselin¹³. Také u lidí se při podávání probiotik zvyšují plazmatické hladiny protizánětlivých mastných kyselin ¹⁴.

SCFAs, zejména butyrát, také potlačují imunitní reakce inhibicí proliferace, migrace, adheze a produkce cytokinů. Navíc, prostřednictvím inhibice histon deacetylázy a inaktivace signální dráhy NF-kB, regulují jak aktivaci, tak apoptózu imunitních buněk. Inhibice histon deacetylázy podporuje proliferaci regulačních buněk zapojených do různých kožních fyziologických funkcí včetně regulace diferenciace vlasových folikulových kmenových buněk a hojení ran¹⁵. Bakterie rodu Propionibacterium jsou schopny produkovat SCFAs, převážně acetát a propionovou kyselinu. Kyselina propionová může vykazovat výrazný antimikrobiální účinek proti USA300, což je nejčastěji se vyskytující Staphylococcus aureus rezistentní na meticilin (MRSA methicillin-resistant Staphylococcus aureus). Tento stafylokok je běžným komenzálem na pokožce a sliznicích přibližně u třetiny lidské populace. Pokud však pronikne těmito přirozenými tělními bariérami, může vyvolat různá onemocnění od lehčích zánětů kůže a sliznic, přes záněty vnitřních orgánů (endokarditida, osteomyelitida atd.) až po život ohrožující sepse a celková selhání organismu ¹⁶. Staphylococcus epidermidis a Cutibacterium acnes (dříve Propionibacterium acnes) jsou příklady kožních komenzálů, o nichž je známo, že tolerují širší posuny SCFA než jiné kožní bakterie ¹⁶.