V říjnu bývá v naší zemi něco přes 100 hodin slunečního svitu, nejdéle se radují ze sluníčka na jižní Moravě. V listopadu pak počet hodin, kdy nás poctí hvězda Slunce svými paprsky, klesá zhruba o polovinu.¹ Doba trvání slunečního svitu se na území ČR pohybuje od 1300 hodin do 1800 hodin za rok. ²

Není to mnoho, když si uvědomíme, že důležitý vitamin D je produkován v kůži po vystavení ultrafialovému záření (cca 90 %) a jen malá část (cca 10 %) pochází ze stravy. Většinu vitaminu D tedy „nasbíráme" v letních měsících, ovšem i zde jsou velká omezení. Nejčastěji jde o ochranu kůže kosmetickými prostředky s UV filtrem pro zmírnění možného rizika vzniku rakoviny kůže. Svoji clonu nastavuje potřebnému záření i ozónová vrstva nebo znečištěné ovzduší. To, že chráníme svoji kůži před sluníčkem, chválí dermatologové a kosmetičky, ale co dělat, když jedna z nejdůležitějších forem vitaminu D - cholekalciferol (vitamin D₃) vzniká v kůži právě po dopadu záření o vlnové délce 290 - 320 nm, což je UVB záření? Pokud je ale slunce nízko (ráno, večer), jeho paprsky dopadají k Zemi pod menším úhlem a UVB záření se odrazí od ozónové vrstvy. Téměř ke kůži neproniká, proto nezajistí téměř žádný vitamin D. 

V období od dubna do října je při běžném pohybu venku dávka ozáření pro tvorbu vitaminu D v kůži dostatečná.

V ostatních měsících roku musí organismus čerpat vitamin D ze zásob v játrech nebo ho dodávat s potravou.

Listopad zahajuje na severní polokouli období čtyři až pět měsíců, kdy hladina vitaminu D u obyvatel začne rapidně klesat. A to je důvod, proč by si lidé měli příjem vitaminu D zvlášť v zimních měsících hlídat.

Pravdou je, že vitamin D si umí naše tělo ukládat do zásoby (až na několik měsíců), ale výsledky národních i světových studií z posledních let se shodují v tom, že populace trpí výrazným deficitem tohoto důležitého vitaminu, který se v organismu účastní celé řady nezbytných biochemických pochodů a má na něj komplexní vliv. Jeho deficit se projevuje celým spektrem poruch a nemocí: počínaje notoricky známou (a pediatry dnes kontrolovanou) křivicí u dětí a osteoporózou u seniorů, přes poruchy duševního vývoje, po metabolické a autoimunitní nemoci.

Klasické označení vitamin D zahrnuje hlavně dvě formy kalciferolů:

D₂: ergokalciferol - rostlinného původu, získává se například z kvasinek nebo hub, prekurzorem mu je ergosterol.

D₃: cholekalciferol - původ v živočišných zdrojích, získává se hlavně z rybího tuku (losos, treska, makrela), z jater a vaječného žloutku a z expozice UVB záření.

Neaktivní a aktivní formy

Vitamin D je chemicky spíš steroidní hormon, a i rozsah jeho působení tomu odpovídá.

Má dvě základní neaktivní formy: vitamin D₂ (ergokalciferol) z rostlinných zdrojů a vitamin D₃ (cholekalciferol) ze živočišných zdrojů. Cholekalciferol je až 4x účinnější než ergokalciferol (biologický účinek 1 µg D₃ odpovídá účinku 4 µg D₂).

Hydroxylací obou prekurzorů pak v játrech vzniká první aktivní forma vitaminu D - kalcidiol (25 OH kalciferol).  Kalcidiol má vliv na vstřebávání vápníku ze střeva i na metabolismus kostní tkáně. Hladina kalcidiolu v krvi je laboratorním nálezem případného nedostatku vitaminu D v organismu (ref. hodnoty 75 - 125 nmol/l). Za výrazný nedostatek vitaminu D je považována plazmatická koncentrace kalcidiolu do 50 nmol/l. V tukové tkáni a svalech se kalcidiol ukládá do rezervy.

Z kalcidiolu vzniká v ledvinách přidáním další hydroxylové skupiny vysoce aktivní forma vitaminu D - kalcitriol (1,25 OH kalciferol). Tato forma působí jako hormon krevní cestou, nebo lokálně prostřednictvím buněk imunitního systému, pokožky či placenty a ovlivňuje buňky v jejich blízkém okolí= parakrinní působení. Kalcitriol kontroluje více než 200 genů včetně těch, které jsou odpovědné za regulaci buněčné proliferace, diferenciace, apoptózy a angiogeneze.

Potřebujeme ho celý život

Výsledky studie SZÚ z loňského roku (Ruprich a kol., 2017) potvrzují, že méně než 1 % Čechů ve věku 18-90 má dostatek vitaminu D z běžné stravy. To představuje negativní vliv na zdraví zejména přes podzim a zimu, kdy je nedostatek UV záření. Vitamin D je nezbytný celý život a s chronickým onemocněním a s věkem jeho význam ještě roste. Vitamin D hraje důležitou roli v prevenci různých chronických onemocnění, včetně infekcí. U starších osob snižuje riziko pádů, ztrátu rovnováhy a síly, zlomenin, mobility a předčasné smrti.³ Na otázku, zda mají české děti dostatečný přísun vitaminu D, měla odpovědět studie SZÚ z roku 2016 v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel České republiky.⁴ Mezi sledované ukazatele v krevním séru byl zařazen i vitamin D. Hladina vitaminu D byla zjišťována pomocí jeho metabolitu 25(OH)D, který zohledňuje jak vitamin D vytvořený v kůži, tak i přijatý potravou a potravinovými doplňky. Doplňující dotazníkové šetření bylo zaměřeno především na stravovací zvyklosti a konzumaci potravinových doplňků, na informace o délce pobytu na slunci a sociodemografické charakteristiky. Výsledky u dětí ve věku 5 a 9 let ukázaly dostatečné zásobení vitaminem D jen u přibližně třetiny dětí z celkového počtu 419 sledovaných. Potvrdily výraznou souvislost mezi dávkou slunečního záření a plochou povrchu těla vystaveného slunci. Významně vyšší hladiny 25(OH)D v séru měly děti užívající potravinové doplňky s vitaminem D. 

Kdy doplnit vitamin D a v jaké dávce?

• Je-li ho nízký přísun v potravě, například u osob, které jedí málo ryb
• Při nedostatku slunečního záření (během zimních měsíců, u osob s omezeným pobytem na slunci)
• Osobám s tmavou pletí (fototyp III a vyšší)
• U nemocí spojených s poruchami vstřebávání živin (například u celiakie)
• U osob s nadváhou
• Při jeho zvýšené potřebě: v těhotenství, při kojení, v menopauze, při užívání některých léků (antiepileptika, hypnotika, bisfosfonáty aj.) a ve stáří
• U dětí a mládeže
• U obyvatel v oblastech s častou inverzí a smogem

Účinky vitaminu D:

přispívá k normální funkci imunitního systému: nízké hladiny kalcidiolu jsou spojovány s některými typy autoimunitních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza, revmatoidní artritida nebo zánětlivá onemocnění střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida).

pomáhá zachovat zdravé kosti a zuby: ovlivňuje hladinu fosforu v krvi a jeho využití spolu s vápníkem při mineralizaci kostí. Je nezbytný pro správný růst a vývoj kostí a jejich hojení po zlomeninách. U dětí má jeho nedostatek vliv na opožděné prořezávání zubů, poruchy zubní skloviny, častější výskyt zubních kazů.

pomáhá vstřebat a využít vápník: vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva a stimuluje osteoblasty k produkci kolagenu typu I a syntéze osteokalcinu-nekolagenní bílkovině vyskytující se v kostech a zubovině.

přispívá ke správné činnosti svalů: vitamin D pomáhá snižovat riziko pádu spojené s tělesnou nestabilitou a svalovou slabostí. Nedostatek vede ke snížení svalové síly a zhoršení koordinace a rovnováhy.  Pád je rizikem zlomenin kostí u mužů a žen starších 60 let.

podporuje normální dělení buněk: protinádorové působení je realizováno na několika úrovních: brzdí dělení nádorových buněk a současně zvyšuje jejich citlivost k nařízenému zániku.

podporuje výkonné funkce mozku: nedostatek vitaminu D je jednou z příčin zhoršení paměti a výkonných funkcí mozku, které souvisejí s rozvojem Alzheimerovy choroby a stařecké demence. Může být také příčinou poruch poznávacích schopností mozku i některých psychiatrických poruch.

Chramst

^{1 prumerne-mesicni-doby-slunecniho-svitu-ve-vybranych-lokalitach-cr, tzb-info.cz, 2} zdroj chmu.cz, ^{3 http://szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/mene-nez-1-osob-ma-dostatek-vitaminu-d-z-obvykle-ceske, 4 http://szu.cz/tema/zivotni-prostredi/vitamin-d-u-deti?highlightWords=vitamin}

Ilustrační foto: Background image created by Freepik

firemní prezentace