Krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí, časté nucení na stolici - to jsou časté příznaky střevních zánětů. Každý rok si vyslechne diagnózu asi 2 000 Čechů, dalších přibližně 7 600 ročně se od lékaře dozví, že má rakovinu tlustého střeva nebo konečníku. Zatímco úmrtnost na tento typ rakoviny kvůli účinnému screeningovému programu za posledních 10 let v ČR klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o 4-5 % vzroste.

V tuzemsku žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu

Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. Nejenom toto řešily stovky odborníků na trávicí trakt - gastroenterologů na konci listopadu loňského roku během 36. českého a slovenského gastroenterologického kongresu v Praze.

 „Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí, trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety, tedy 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel - životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla," říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami, bohatými na různé chemikálie," vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. 

Střevní záněty postihují stále více mladší ročníky

Platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15-30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15-20 %. Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před 6 lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. To se ale v posledních letech výrazně zlepšilo.

„Situaci prospěl příchod biosimilárních přípravků, tedy nových verzí existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Protože cena biosimilars byla řádově nižší a měly potvrzené stejné vlastnosti jako originální biologické léky, začali jsme je u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat. Úhradové ceny originálních a biosimilárních léků se zpravidla po revizi srovnají na stejnou úroveň. Nyní se cena pohybuje kolem 350 000 až 400 000 korun na 1 pacienta během jednoho roku léčby. To je třikrát méně, než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná většímu počtu pacientů. Kvůli vyšší cenové flexibilitě výrobců biosimilars je pro centra, která se léčbou střevních zánětu zabývají, zpravidla výhodné využít právě biosimilars," vysvětluje prof. Lukáš.

Lékaři upozorňují i na růst počtu lidí trpících celiakií

Ta se projevuje například bolestmi břicha, nadýmáním ale i anemií či neplodností. Jediným lékem na toto autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, je celoživotní přísná bezlepková dieta. Pacienti za svou nemoc nemohou, nákladnou dietu jim přesto zdravotní pojištění nehradí. 

„Přispívají pouze určitým skupinám celiaků. Nejčastěji dětem a studentům. Je to jediná nemoc, která nemá úhradu jediné možné léčby ze zdravotního pojištění. Pacienti jsou odkázaní sami na sebe, i když za své onemocnění nemohou," říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Právě na úhradu léčby pacientů s celiakií upozorňuje nově vzniklá Pracovní skupina pro celiakii při ČGS. Nemoc se může projevit kdykoliv. Často se celiakie objeví již v dětství, projevit se ale může i v dospělosti. Velká část nemocných - kolem 80 %, přitom o celiakii vůbec neví. Onemocnění může být zaměněno za jiné poruchy trávicího ústrojí nebo být sdružené s dalšími nemocemi, například s cukrovkou nebo s autoimunitním zánětem štítné žlázy. Proto se celiakii často přezdívá „nemoc chameleon". Celiakii lze prokázat sérologickým vyšetřením u většiny pacientů z krve a odběrem vzorku sliznice tenkého střeva při gastroskopii.

U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek.

Ve většině případů začnou děti trpět průjmy, typické jsou také objemné a nápadně zapáchající stolice. Přítomny mohou být bolesti břicha, které postupně nabývají na intenzitě. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté. Ubývají na váze a málo rostou. Může se rovněž projevit chudokrevnost způsobená nedostatkem železa.

U starších dětí a u dospělých se onemocnění může projevit až po výrazné zátěži (nemoc, těhotenství).

Příznaky spojené s trávicím ústrojím jsou: snížená chuť k jídlu, průjem, nadýmání ale i zácpa. Pacient s celiakií však může místo střevních projevů trpět také mimostřevními projevy: chudokrevnost, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, afty, porucha skloviny, bolesti kloubů, únava, či duševní obtíže - deprese a úzkost. 

celiak.cz

V dalších přednáškách se lékaři věnovali například problematice léčebných metod. Upozornili mj. na endoskopii a nedostatečnou úhradu výkonů, které jsou touto metodou prováděné.

 „Ceny přístrojů jsou více než dvojnásobné a rozdíl v jejich kvalitě je podobný, jako mezi tlačítkovým a chytrým telefonem. Kalkulace zdravotních pojišťoven jsou 20 let staré. Zatímco cena původních přístrojů se pohybovala kolem 400 000 korun, moderní endoskop stojí obvykle přes jeden milion korun," říká doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda ČGS ČLS JEP.  

Více informací o centrech biologické léčby IBD na www.cgs-cls.cz ZDE