Letošní série odborných kongresů odstartovala 8. března v plzeňském hotelu VIENNA HOUSE EASY ANGELO PILSEN. Do programu bylo zařazeno hned několik novinek, například diskutované Aktuální informace ČLnK k provádění lékárenské praxe, kdy implementaci povinných úkonů do každodenní činnosti lékárníka, jako je Protipadělková směrnice, e-recept aj., okomentoval PharmDr. Martin Kopecký, PhD., který pohovořil i o dalších očekávaných změnách, které ovlivní práci lékárníků v roce 2019.

Magazín HealthComm je tradičním mediálním partnerem kongresů HealthComm Professional, proto vám nyní přinášíme i malé poohlédnutí za děním během prvního kongresu jarního cyklu. Naše otázky jsou možná doplněním toho, na co se nestihli v Plzni účastníci zeptat, nebo je berte jako pozvánku na další kongres, kterého se letos zúčastníte. Třeba hned v Hradci Králové 22. března 2019. 

Přednášející se na kongresovém pódiu střídají, ale jedna osoba je přítomna stále - moderátor.

I zde přinesl letošní ročník změnu v podobě osoby Jakuba Prachaře, co by nové tváře u moderátorského pultu HealthComm Professional 2019.

Zeptali jsme se Jakuba, jak se mu moderovalo před plzeňským publikem. Jaká byla pro něj tato premiéra?

1. Jakou jste, Kubo, měl představu o moderování odborného farmaceutického kongresu? Jak to vidíte po skončení první akce?

J. P.: Jako před každým moderováním - byl jsem nervózní. Předstoupit před profesionály v oboru, to chce přípravu, proto jsem se tentokrát svědomitě věnoval procvičování latiny (smích). Musím ale říci, že i když farmaceuti jsou profesionálové „kovaní", sedli jsme si a cítil jsem, že jsem je svým laickým přístupem neurazil, ale naopak pobavil. Navíc jsem se dozvěděl celou řadu zajímavých informací o zdraví, co si mám hlídat, jak doplňovat vitaminy, že průjem není / nemusí být vždy banální potíží...

2.  Jak se Vám komunikovalo s plzeňským publikem?

J. P.: Plzeňáci jsou vynikající! Už jen proto, že mají skvělý fotbalový tým a v centru města několik pivovarů. Jsou to sympaťáci. A tuším, že budou specialisté na kvasinky (smích).

Velké oblibě se tradičně těší přednášky PharmDr. Jany Matuškové, které jsme se po skončení její prezentace zeptali:

1. Jak nejlépe klienty lékárny upozornit na nový sortiment, aby lékárník vedl snadno i efektivní komunikaci, popřípadě příprodej nového zboží?

J. M.: Stručnou odpovědí na tuto otázku by byl celodenní seminář.

2. Paní doktorko, musí mít tlakoměry, diagnostické testy nebo další zdravotnické prostředky svoji kategorii, nebo je vhodné je kombinovat při vystavení se souvisejícími doplňky stravy?

J. M.: Obojí je možné. Pokud má lékárna prostorové možnosti, pak doporučuji tzv. dvojitou expozici produktů: Produkt je vystaven na dvou místech: jednou ve své kategorii spolu s ostatními zdravotnickými prostředky a podruhé v kategorii, kam patří podle užitku, tj. spolu se souvisejícími doplňky stravy.

Konkrétní příklad: Pokud si zařadím do sortimentu lékárny např. diagnostický test, který zjišťuje nedostatek železa, pak je jeho druhou expozicí kategorie, kde jsou vystaveny doplňky stravy s obsahem železa a nejprodávanější doplňky stravy pro ženy v produktivním věku. V této cílové skupině má totiž 88 % populace nedostatečný příjem železa potravou. V této kategorii bych měla aktivně komunikovat o případném nedostatku železa. Zde mohu také aktivně doporučit test na železo, abychom věděli, zda máme železo opravdu suplementovat.

3. Jaká jsou ve stručnosti Vaše doporučení pro aktivní komunikaci s pacientem, který si do lékárny přišel pro přípravek s obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin (PNMK)? Jaká otázka by rozhodně měla z úst expedienta zaznít?

J. M.: Povinností expedienta v lékárně je provádět dispenzační práci jako zdravotní službu. To znamená „na náležité odborné úrovni, v souladu s vědeckými poznatky a s přihlédnutím k individualitě pacienta". Musím se tedy zeptat, kdo je pacient a na co omega- 3 (PNMK) potřebuje. Vědecké poznatky o prokázaném účinku omega - PNMK jsou zakotveny v jejich schválených zdravotních tvrzeních. Podle toho se také rozhoduji, který produkt pacientovi doporučím. Pokud očekává „maximální účinek" (na srdce, na mozek a na oči) doporučím mu produkt, který má dostatečný obsah účinných látek, tj. v tomto případě alespoň 250 mg samotné DHA, optimálně v 1 tobolce. Těmto silnějším produktům říkám „speciální". Pokud klient žádá účinek pouze na srdce (na oči a/nebo na mozek třeba užívá jiný přípravek), pak mu stačí produkty, kterým říkám „základní". U těchto je nižší obsah účinných látek, tj. v tomto případě alespoň 250 mg směsi (DHA + EPA). Pokud má pacient ve svém jídelníčku tučné mořské ryby, pak můžeme dávkování doplňků stravy snížit, protože schválená zdravotní tvrzení se u DHA a EPA vztahují na tzv. denní příjem, tj. tobolka + potrava spolu dohromady.

PharmDr. Gabriela Kroupová předstoupila před své kolegy s tématem možností léčby průjmů a po její přednášce nás zajímalo: 

1. Paní doktorko, farmaceut i farmaceutický asistent by měli být odborníky, kteří poskytnou pacientům s průjmovým onemocněním erudovanou radu včetně režimových doporučení, aby pak samoléčení bylo nejen účinné, ale i bezpečné. Jak vést tento edukační pohovor a jaká zjištění vedou k doporučení návštěvy lékaře?

G. K.: Důležité je zjistit informace o pacientovi a jak jeho potíže vypadají. Tzn.pro koho přípravek bude, zda dospělého jedince, dítě či seniora, neboť na poslední dvě skupiny je třeba brát ještě větší zřetel. Díky průjmu u nich rychle vzniká dehydratace. Proto je nutné zvolit léčbu s rychlým nástupem účinku, s možností užít (i u dětí) léčbu, která neovlivňuje účinek jiných léčiv, což je prioritou u seniorů. Pokud provází průjem horečka, hlen a krev ve stolici, křeče v břišní oblasti, velké bolesti břicha nebo průjem trvá déle jak 3 dny u dospělého jedince, déle jak 2 dny u dítěte nad 1 rok nebo déle jak den u dítěte do jednoho roku, zde je nutné vždy odeslat pacienta k lékaři.

Zajímavou a dobře přijímanou novinkou letošního ročníku HealthComm Professional jsou přednášky, ve kterých se na jeden problém podívají dva odborníci.

Každý z pohledu své odbornosti, každý z jiného úhlu.

To byl i případ přednášky Probiotika pro prvních 1000 dnů života, kde se na problematiku podívali společně RNDr. Anna Janáková, Ph.D.

a primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice MUDr. Jan Boženský.

1. Jaký vliv na mikrobiální osídlení střev novorozence má, pane doktore, mikrobiota jeho matky? 

J. B.: Vliv má naprosto zásadní! Maminka již od počátku těhotenství vytváří podmínky nejen pro růst a vývoj svého dítěte, ale i pro jeho imunologické reakce. Jednou z částí imunologické reakce je vytváření mikrobioty.

Kvalitní mikrobiota matky (ústní, střevní, později vaginální) působí ještě v průběhu těhotenství, u spontánního porodu předá pak matka velkou část mikrobioty dítěti. Maminka vytváří tedy první bakteriální kolonizaci střev miminka, která z dlouhodobého hlediska má vliv na vytváření jeho imunologických parametrů. Ona tedy zásadně rozhodne, jak na tom bude její dítě z hlediska imunity v pěti, deseti i dvaceti letech a ve vyšším věku.

2. Pokud matka musí v těhotenství užít antibiotika, je to pro mikrobiotu novorozence velký problém? V jaké fázi těhotenství je antibiotická léčba nejrizikovější?

J. B.: Pokud antibiotika užívá, mění se její mikrobiom a i to může mít velký vliv na plod a jeho imunitní systém. Lze tomu předejít užíváním probiotik současně s podávanými antibiotiky a i po skončení antibiotické léčby. Je důležité si uvědomit, že velmi riziková jsou ATB podávaná těsně před porodem, neboť naruší přirozenou mikrobiotu matky, která ji předá i s patologií miminku. Toto je ale též řešeno podáváním buď kombinovaných preparátů, nebo selektivních preparátů obsahujících probiotika.

Pořadatelský tým se těší na setkání s vámi na některém z dalších kongresů HealthComm Professional 2019 a Magazín bude u toho!