Alergie nás trápí celoročně. Jak jsou na tom Češi v porovnání se světem? Co se děje s pylovými zrny po jejich dopadu na sliznici člověka? Odpovídá alergolog MUDr. Petr Salzman, EUC Klinika Ostrava.

Kolik alergiků aktuálně v české populaci žije? 

Předpokládá se, že zastoupení alergiků ve středoevropském prostředí je přibližně 20-30 %, některé údaje hovoří až o 35 %, což je tedy číslo nebývale vysoké.

To je vysoké procento. Proč to tak je a proč to kdysi nebylo?

Přesná příčina známá není. Obecně se má za to, že se jedná o souhrn více faktorů - faktory genetické, vrozené, samozřejmě vliv vnějšího prostředí, opakované infekce dýchacích cest přispívají potom k následnému rozvoji alergií.

Co se vlastně děje s pylovými zrny po jejich dopadu na sliznici člověka?

Pyl sám od sebe u zdravých lidí nevadí. Problémem jsou pacienti, kteří si vytvořili protilátky třídy E proti tomuto pylu - hovoříme o senzibilizovaných. A pokud se takto senzibilizovaný pacient setká s pylovým zrnem - „svým" pylovým zrnem, tyto protilátky třídy E reagují s určitými strukturami toho pylového zrna, které se označí jako alergenní epitopy. To pak spouští kaskádu reakcí v organismu, jejímž výsledkem je uvolnění působků z buněk imunitního systému a rozvíjí se určitý typ zánětu. A ty potíže jsou vlastně projevem toho zánětu.

Nejčastější potíží pylových alergií je rýma, říká se tomu senná rýma, horší stupně potom jsou jaké? Slzení očí...?

Slzení očí patří vlastně i do klinického obrazu tzv. senné rýmy. Jedná se o postižení horních dýchacích cest čili dutiny nosní, vedlejších nosních dutin, očních spojivek. Určitě nejzávažnějším onemocněním tohoto alergického pochodu je zánět průdušek neboli průduškové astma.

Většinou, když jde o lehčí formu, tak lékař, alergolog, předepíše nosní kapky. A když je ta forma trošku těžší, tak přistoupí k léčbě celotělové, tedy k užívání léků. Nezatěžují léky užívané vnitřně organismus víc?

Ono ne vždy platí, že místně působící léky jsou určené pro lehčí formy. V některých případech je to i naopak, protože ty lokálně aplikované léky působí především v místě aplikace, což v řadě případů s sebou přináší naopak větší účinek. Je pravda, že místně působící léky jsou v řadě případů bezpečnější než celkově podávaná léčiva.

Můžeme vůbec nějak pylovým alergiím zabránit?

V případě snahy o zabránění neboli prevence alergie, musíme rozlišit prevenci primární, to znamená takovou, která má zabránit vůbec vzniku tohoto onemocnění. Protože přesná příčina vzniku alergie není známá, tak i tato primární prevence je poměrně obtížná; prozatím nebyly jednoznačně potvrzeny postupy, které by měly takovýto ochranný charakter. Naproti tomu prevence sekundární, to jest taková, která by vlastně měla zabránit zhoršování již existujícího onemocnění, tak ta představuje u alergických chorob vlastně jeden z významných pilířů léčby. Jedná se vlastně o soubor opatření s cílem snížit kontakt s tím vyvolávajícím alergenem. V případě pylových alergenů doporučujeme omezit pobyt v prostředí, kde je zvýšená koncentrace těchto alergenů, v případě po příchodu z přírody opláchnout obličej nebo se převléci, osprchovat, aby se ten nalétaný pyl spláchnul. Efektivní je i používání protipylových sítí do oken, které brání tomu, aby v průběhu dne při větrání pyl pronikal do vnitřního prostředí bytu. Pokud tyto sítě nainstalovány nejsou, tak se doporučuje větrat nárazově, aby ta expozice vnitřku budov pylovým zrnům byla co nejmenší.

Doporučujete svým pacientům, aby jeli k jižním mořím?

Určitě ano. Naši pacienti s alergiemi na naše pyly většinou pobyt u moře chválí, protože se dostanou z prostředí, kde se pyly vyskytují, do prostředí bez těch „jejich" pylů. I po návratu do České republiky se příznaky buď vůbec neobjeví, anebo jsou mnohem mírnější.

Je alergie onemocnění, které je vyléčitelné?

Skutečně jako řada jiných chronických onemocnění, alergie se nedají považovat za choroby vyléčitelné ve smyslu, že pacient přijde jednoho dne a my mu sdělíme: „Měl jste alergii a už nikdy ji mít nebudete." Rádi bychom, ale nejsme zatím schopni žádným způsobem dosáhnout doživotních výsledků. I v případě velmi účinných léčebných postupů, které mohou pacienta problémů zbavit, je riziko, že v průběhu dalšího života se tyto potíže mohou vrátit. Čili z tohoto pohledu nelze léčbu alergií označit za definitivní.

Rozhovor vedla Mgr. Eva Hokrová