Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PODCEŇOVANÉ CHRONICKÉ ŽILNÍ ONEMOCNĚNÍ



MUDr. Petra Zimolová

Kardiologická klinika, 2.LF UK a FN v Motole, Praha

Chronické žilní onemocnění (chronic venous disease-CVD) se díky své vysoké prevalenci (postihuje přes 50%  populace1) řadí mezi nejčetnější nemoci dnešní doby. Prevalence choroby je u různých etnik rozdílná, poslední data potvrzují vysoký výskyt CVD v západních zemích. Podle recentně publikovaných aktualizovaných Doporučených postupů pro léčbu chronických žilních onemocnění varikózní žíly, které jsou nejčastějším projevem CVD, postihují 25-33 % ženské a 10-14 % mužské dospělé populace1.

CVD má „ovlivnitelné" i „neovlivnitelné" rizikové faktory. Neovlivnitelným faktorem je jistě genetický podklad, i když specifická báze zůstává nejasná. Byly identifikovány některé monogenní abnormality spojené s chlopenní insuficiencí, nicméně onemocnění jistě souvisí s polygenetickými poruchami1. Udává se, že při výskytu varixů u obou rodičů je riziko vzniku téhož onemocnění u dítěte až 89%. Sedavý styl života i sedavé zaměstnání patří mezi „ovlivnitelné" rizikové faktory, stejně jako obezita. Dříve uváděné profese jako kuchař, číšník, kadeřnice jsou dnes doplněny i administrativními pracovníky. Obezita- tedy BMI ≥30 kg/m2- pak riziko vzniku CVD potencuje, je však i samostatným rizikovým faktorem.

CVD je onemocnění s nízkou mortalitou, avšak s vysokou morbiditou. Přesto bývá často podceňováno. Řada pacientů přichází k vyšetření až v pozdních fázích nemoci, které mohou být svízelně terapeuticky ovlivnitelné. Nejvyšší stadium CVD, otevřené bércové vředy, postihuje 0,3 % populace v západních zemích1.

Spojovacím článkem všech stupňů CVD je žilní hypertenze, která vzniká jak primárně, tak sekundárně. Primární vznik žilní hypertenze je podmíněn zánětlivou reakcí nejčastěji v záhybech chlopní (s následným refluxem), sekundární žilní hypertenze se vyvíjí na základě obstrukce po prodělané trombóze hlubokých (méně často povrchových) žil. Pro úplnost je třeba zmínit i žilní hypertenzi vzniklou na podkladě omezené hybnosti v hlezenním kloubu u méně (i)mobilních nemocných, mluvíme o selhání svalové pumpy dolních končetin (DK).


Symptomy CVD jsou rozmanité, často se vzájemně kombinují.

Nemocní si stěžují na pocity plnosti, pálení, křečí DK;

často i na nevzhlednost DK, kterou se cítí být limitováni.

Intenzita potíží nemocných mnohdy nekoreluje se stupněm onemocnění.


Viditelné projevy CVD- znaky- se staly jedním z podkladů tzv. CEAP klasifikace, která je dnes používanou klasifikací této nosologické jednotky (Tab.1).

CEAP klasifikace zohledňuje klinické, etiologické, patofyziologické a anatomické faktory; v praxi nejčastěji používáme kritérium C- klinické známky. Z tohoto aspektu rozeznáváme celkem 7 tříd CEAP klasifikace, přičemž nejnižší stupeň, C0, je vyhrazen pro onemocnění s typickou symptomatologií, ale bez klinických známek žilního onemocnění.  

Nejčastějším projevem CVD jsou varikózní žíly. Rozlišujeme metličkovité (intradermální) a retikulární (subdermální) varikozity (třída C1), kmenové varixy (třída C2). Jedná se o rozšíření lumina žíly do 1 mm či 3 mm, resp. nad 3 mm (Obr.1).

Dalším stadiem v CEAP klasifikaci je otok žilního původu (třída C3), jehož celodenní přetrvávání signalizuje významně porušenou žilní hemodynamiku. Barevné trofické kožní změny charakterizují stadium C4, zhojený bércový vřed stadium C5 a otevřený bércový vřed stadium C6 CEAP klasifikace. Ulky dolních končetin jsou z 60- 80% bolestivé, z nich pak ve 20% se jedná o bolest extrémní2

Potrombotický syndrom bývá označován jako nejtěžší stupeň onemocnění. Vzniká na podkladě kombinace obstrukce žilního řečiště s insuficiencí chlopní- refluxem. Jeho prevalence je uváděna v různém rozmezí, vždy se však jedná o prevalenci vysokou. Některé práce uvádějí vznik potrombotického syndromu u 20-50 % případů (a z nich 5-10 % s významným projevem) i přes adekvátní antikoagulační léčbu3, jindy je zmiňovaná četnost ještě vyšší (35-69 % v průběhu tří let a 49-100 % za pět let od proběhlé flebotrombózy1).

Nemocní s CVD mívají i sníženou kvalitu života (QoL), nejvíce samozřejmě v nejvyšších stadiích onemocnění. Pro hodnocení kvality života jsou používané různé škály hodnocení. Pro hodnocení QoL pacientů s potrombotickým syndromem byla schválena jako standard „Villalta scale"4, pro hodnocení QoL pacientů s CVD používáme nejčastěji „Venous Clinical Severity Score". Publikované práce prokazují významné snížení kvality života pacientů s bércovými vředy DK žilní etiologie -QoL je přirovnávána ke kvalitě života nemocných s chronickou srdeční nedostatečností5

Léčba CVD zahrnuje jak metody konzervativní, tak metody chirurgické. Mezi chirurgické metody patří otevřená chirurgie i skleroterapie, endovaskulární postupy. Endovaskulární léčba řeší nejen varikozity, v indikovaných případech ji můžeme využít i k rekanalizaci chronických uzávěrů pánevních žil u těžkých potrombotických stavů.

Základem konzervativních postupů jsou režimová opatření proti vzniku či progresi CVD- pacienti by měli dbát na dostatečný pohybový režim správně volenými sporty, při nadváze by měli redukovat hmotnost. Nezbytnou součástí konzervativních metod je zevní elastická komprese, která nebývá vždy dobře tolerovaná či dobře prováděná.

Významnou součástí konzervativních možností léčby je podávání venofarmak. Volba léku by měla být podložena znalostmi o jeho účinnosti i bezpečnosti. Podle aktuálních „Doporučení" má nejsilnější doporučení pro nejčastější projevy žilního onemocnění MPFF (mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce s obsahem 90 % mikronizovaného diosminu a 10 % flavonoidů ve formě hesperidinu, isorhoifolinu, linarinu a diosmetinu) (Tab.2). 

MPFF je také jako jediné venofarmakum doporučována pro léčbu bércových defektů (spolu se zevní kompresní a lokální léčbou)1. Má komplexní vliv na mikrocirkulaci, proto je její podávání prospěšné ve všech stadiích onemocnění, tedy C0-C6 dle CEAP. Způsob účinku hlavních venofarmak dokladuje tab.3.

V určitých případech může počáteční podcenění nemoci vyústit až ve velmi obtížně ovlivnitelnou situaci. Nemocná se zprvu částečně ohraničeným defektem pravé dolní končetiny nedodržovala léčebná doporučení. Solitární defekt progredoval do cirkulárního ulku (Obr.2), který se stal zdrojem mnohaletých strastí pacientky. 

V průběhu let absolvovala léčbu na několika dermatovenerologických pracovištích, lokální ambulantní léčbu bylo nakonec třeba kombinovat s celkovou terapií za hospitalizace. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti pacientka musela omezit své pracovní i mimopracovní aktivity, většinu času jí zabrala péče o bolestivý defekt. 

Teprve komplexní léčba vedla k regresi lokálního nálezu (Obr.3), nemocná získala náhled na onemocnění a aktivně se zapojila do řešení problému (dodržuje režimová opatření i pravidelnou farmakoterapii venofarmaky).

Některé prospektivní epidemiologické studie potvrzují progresivní charakter nemoci. Progrese CVD je rychlejší u pacientů s proběhlou hlubokou žilní flebotrombózou, především proximální1.


Vzhledem k vysoké prevalenci má CVD i značný socio-ekonomický dopad.

Pacienti především ve vyšších stadiích nemoci bývají v dlouhodobé pracovní neschopnosti, mohou ztrácet sociální kontakty.

Náklady na léčbu CVD v ČR stoupají až k 350 miliónům Kč za 1 rok6.


Uvedená data podtrhují nutnost včasné a adekvátní léčby jak akutních fází žilních nemocí (s následnými komplikacemi), tak jejích chronických forem. Cílem léčebných opatření je zabránění vzniku i progrese nemoci, proto bychom se zavedením všech terapeutických  možností neměli otálet. Aktivační mechanismus vzniku zánětu v žilní stěně je třeba blokovat již na samém počátku kaskády CVD.  Právě z důvodu ovlivnění žilního zánětu hraje významnou roli podávání venofarmak.

Podle aktuálních doporučení má nejvyšší kvalitu důkazů mezi venofarmaky MPFF (mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce)1. Jak ukázaly studie, MPFF blokuje účinky chronického zánětu jak v mikrocirkulaci, tak v makrocirkulaci1,7.  Vzhledem k chronicitě a závažnosti onemocnění by léčba chronické žilní nemoci měla být dlouhodobá a měla by vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků.

Literatura:

1. Nicolaides A, Kakkos S, Baekgaard N, et al. Management of chronic venous disorders of the lower limbs: Guidelines according to scientific evidence. Part I. Int Angiol. 2018 Jun; 37(3): 181-254.

2. Hyland, M.E, Ley A, Thomson B. Quality of life of leg ulcer patients: questionnaire and preliminary findings. J Wound Care 1994; 3: 294-298.

3. Kahn SR, et al; American Heart Association Council on Peripheral Vascular Disease, Council on Clinical Cardiology, and Council on Cardiovascular and Stroke Nursing. The postthrombotic syndrome: evidence-based prevention, diagnosis, and treatment strategies: a scientific statement from the American Heart Association. Circulation 2014; 130: 1636-61.

4. Rabinovich A, Kahn SR. The postthrombotic syndrome: current evidence and future challenges. J Thromb Haemost 2017; 15: 230-41.

5. Andreozzi, Int Angiol. 2005;24:272-7.

6. Praktická flebologie 2012; Czech Vein Program, 21:1-28.

7. Maggioli A.Chronic venous disorders:pharmacological and clinical aspects of MPFF. Phlebolymphology. 2016;23(2):82-89

Úvodní ilustrační foto: Designed by Freepik


Zkrácená informace o přípravku Detralex®

SLOŽENÍ*: Flavonoidorum fractio purificata micronisata 500 mg (mikronizovaná, purifikovaná flavonoidní frakce - MPFF): Diosminum 450 mg, Flavonoida 50 mg vyjádřené jako Hesperidinum v jedné potahované tabletě. INDIKACE*: Léčba příznaků a projevů chronické žilní insuficience dolních končetin, funkčních nebo organických: pocit tíhy, bolest, noční křeče, edém, trofické změny, včetně bércového vředu. Léčba akutní ataky hemoroidálního onemocnění, základní léčba subjektivních příznaků a funkčních objektivních projevů hemoroidálního onemocnění. Přípravek je indikován k léčbě dospělých. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ*: Venolymfatická insuficience: 2 tablety denně. Hemoroidální onemocnění: Akutní ataka: 6 tablet denně během 4 dní, poté 4 tablety denně další 3 dny. Udržovací dávka: 2 tablety denně. KONTRAINDIKACE*: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ*: Podávání přípravku Detralex v symptomatické léčbě akutních hemoroidů nevylučuje léčbu dalších onemocnění konečníku. Pokud symptomy brzy neodezní, je nutné provést proktologické vyšetření a léčba by měla být přehodnocena. INTERAKCE*. FERTILITA*. TĚHOTENSTVÍ/KOJENÍ*: Údaje o podávání těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Podávání v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje**. Není známo, zda se léčivá látka/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit**. ÚČINKY NA SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE*: Žádný vliv. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY*: Časté: průjem, dyspepsie, nauzea, vomitus. Vzácné: závratě, bolesti hlavy, pocit neklidu, vyrážka, svědění, kopřivka. Méně časté: kolitida. Frekvence neznámá: abdominální bolest, ojedinělý otok obličeje, rtů, víček, výjimečně Quinckeho edém. PŘEDÁVKOVÁNÍ*. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI*: Venotonikum (venofarmakum) a vazoprotektivum.  Detralex působí na zpětný návrat krve  ve vaskulárním systému: snižuje venózní distenzibilitu a redukuje venostázu, na úrovni mikrocirkulace normalizuje kapilární permeabilitu a zvyšuje kapilární rezistenci; zvyšuje lymfatický průtok. UCHOVÁVÁNÍ*: Při teplotě do 300 C. VELIKOST BALENÍ*: 30, 60, 120 a 180 potahovaných tablet.

Datum revize textu: 2. 1. 2019.  Přípravek je k dispozici v lékárnách na lékařský předpis a je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni. Registrační číslo: 85/392/91-C. Držitel rozhodnutí o registraci: LES LABORATOIRES SERVIER 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie. Další informace na adrese: Servier s.r.o., Florentinum, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel.: 222 118 111, www.servier.cz

*Pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku

** Všimněte si prosím změn v informaci o léčivém přípravku Detralex

Zpět

BRNĚNSKÝ PHARMACY EVENT

První dva fyzické kongresy pořádá Healthcomm Professional 10. dubna 2024 v brněnském hotelu OREA - VORO. Zaregistrujte se na dopolední nebo odpolední event, které jsou určené pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály. Dopolední event: 10. 4. 2024 od 8:45 do 13:30; Odpolední event: 10. 4. 2024 od 14:00 – do 19:30. Těšit se můžete na komentovanou VR prohlídku lidského žaludku s MUDr. Matejem Kuchárem, na praktickou přednášku „Fyzioterapie pro pracovníky v lékárně“, prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. pohovoří na téma „Astma u dospělého člověka“ a přínosné bude pro vás také sdělení MUDr. Pavla Smažíka o vlivu orálního zdraví na celkové zdraví organismu. Prvních 100 předregistrovaných získá při registraci v hotelu speciální taštičku s dárkem od Healthcommu. Pro registraci zdarma můžete použít kód od Magazínu a Educommu: EDU24. Více na https://www.healthcomm.cz

ATRAKTIVNÍ TÉMATA BŘEZNOVÉHO ON-LINE KONGRESU

Odstartovala první letošní akreditovaná akce pro lékárníky a farmaceutické asistenty - VIII. 3D 360° kongres Healthcomm Professional – Berlin, v jehož on-line prostředí můžete studovat přednášky od 13. března 2024 až do 14. dubna 2024. Registrace je dostupná prostřednictvím tlačítka "Přihlášení" na webu www.healthcomm.cz v sekci „ONLINE AKCE“. Máte možnost vybrat si mezi slovenskou nebo českou registrací. Kongres je spuštěný online na dobu 30 dní, a odborný obsah je akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Velkým lákadlem jsou atraktivní témata přednášek: Jarní detoxikace pomocí léčivých hub a rostlin, Imunologie člověka s důrazem na alergický zánět, Doplňky stravy pro kojící ženy, Regulace reklamy na léčivé přípravky či problematika funkční zácpy aj. Předešlého on-line kongresu se zúčastnilo přes 1500 účastníků. Využít můžete také kód MAG24 pro volný vstup. ČLnK ohodnotila celý odborný program celkem 13 body, vystudovat ale můžete i samostatné bloky za příslušný počet bodů do systému CV.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie