Onkologické onemocnění plic je u nás - ve srovnání se všemi karcinomy - na pátém místě. Velkým problémem je skutečnost, že nemoc bývá diagnostikována pozdě, v pokročilém stadiu, a tak 70 procent nemocných zemře do jednoho roku po stanovení diagnózy; ročně je to asi 5400 lidí.

Plicní lékaři a onkologové se rozhodli připojit ke světovém dni karcinomu plic a vyhlásili jej v České republice poprvé, bylo to 1. srpna letošního roku. 

Podle lékařů neexistuje žádná screeningová metoda, která by karcinom odhalila v časném stadiu.

„Plíce v sobě mají málo nervových zakončení, a tak nebolí. Nádor obvykle objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření," říká k tomu prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno. Časné příznaky neexistují, ty další, jako je třeba kašel nebo dušnost, se přičítají jiným chorobám právě tak jako malátnost nebo otoky hlavy či nohou. Přitom odhalit nádor je díky rentgenu, biopsii nebo výpočetní tomografii poměrně snadné, ale „bohužel těch nádorů, které je možné odstranit z těla operací je jen mezi 10 až 15 procenty," dodává další odborník - prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN v Praze. Ostatní karcinomy tedy musejí lékaři léčit medikamenty, které dokážou co nejdéle a kvalitně prodloužit život.

Data ÚZIS z let 1977 až 2015 dokládají, že nejvíc případů karcinomů plic je v Karlovarském a Ústeckém kraji, nejméně na Zlínsku.

Moderní léky existují, ale opět je tu jedno „ale"

„Když označíme typ nádoru přesně, a to umíme, dokážeme určit, který lék by mohl být účinný," tvrdí prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Nejlépe, a vlastně výhradně, by to měla být záležitost dobře vybavených onkologických (pneumologických) center, kterých je u nás 15.

Pokud je typ nádoru přesně označen, umí moderní léčba - biologicky cílená nebo imunoterapie - pacientovi významně prodloužit život. Není však levná.

„Tzv. terčová léčba (TK 1a, EGFR, ALK, ROS1) zasahuje přímo nádor," vysvětluje prof. Petruželka, „ale ten si může časem najít nové cesty. Imunoterapie (PD-L1 IHC a další) je účinná, dokáže navodit dlouhodobě dobrý stav, ale může odblokovat imunitní reakce. V poslední době vkládáme velké naděje do tzv. checkpoint inhibitorů, ale tato léčba zatím není v ČR k dispozici."

Ale i tak se stává, že přidělení úhrad za u nás dostupná léčiva od zdravotních pojišťoven trvá dlouho a pacienti se k ní mnohdy nedostanou. A Mnozí z nich to nakonec „vzdají", a to i proto, že centra jsou někdy příliš daleko od jejich bydliště.

Nejvíc rizikové je kouření

Přibližně 90 procent pacientů s plicní rakovinou jsou kuřáci. V USA již provádějí plošná vyšetření pomocí CT u těžkých kuřáků, v evropských zemích se čeká na výsledky dalších studií a dobrou specifikaci rizikových skupin. A zároveň se zkoumají další diagnostické metody, například včasné rozpoznání nádoru z dechu nebo z krve. Velmi slibná se, podle prof. Petruželky, jeví tzv. tekutá biopsie - speciální DNA vyšetření krve, které umožňuje sledovat molekulární profil nádoru a jeho vývoj.

Farmaceuti pomáhají

V tzv. Poradnách pro plicní věk, které fungují v některých lékárnách, farmaceuti měří návštěvníkům kapacitu plic.

První výsledky měření ukazují potíže u pětiny populace, lékárníci u nich za pomoci speciálního měřicího přístroje objevili určitou míru obstrukce. Ta se při měření projevuje tak, že člověk nedokáže vydechnout plyny z plic tak rychle, jak by měl. Znamená to, že může trpět například chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo průduškovým astmatem. Návštěvníky s plicní obstrukcí posílají lékárníci k lékařům. 

Podle dosavadních výsledků měření jsou na tom nejhůř lidé z Ústeckého kraje, což koreluje s daty, která zveřejnili plicní lékaři v rámci Světového dne rakoviny plic (lidé s CHOPN se k ní totiž velmi často dopracují). 

Mgr. Jana Ulíková 

Designed by Freepik