S lupénkou, zánětlivým kožním onemocněním, se potýkají asi 4 procenta populace. Není to ale jen nemoc kůže, jejím důsledkem jsou často velmi závažná a život ohrožující onemocnění. Postihuje i pokožku ve vlasech a nehty, ale působí i na další orgány; u pacientů existuje přibližně čtyřicetiprocentní riziko psoriatické artritidy s častým postižením kloubů rukou a nohou, a také cukrovky, hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění; právě metabolický syndrom představuje soubor nemocí a rizikových faktorů aterosklerózy, diabetu, kardiovaskulárních a mozkových příhod.

Velmi často jde s onemocněním ruku v ruce i deprese. Z důvodu tohoto typu zánětu se postiženým aktivizují tukové buňky, takže až 70 % psoriatiků je obézních, a tím se riziko všech výše uvedených nemocí násobí.

Správné léčení co nejdříve

„Při léčbě této nemoci je nutné sledovat celkový stav pacienta. Ten by měl všechny své potíže, i když zdánlivě nesouvisejí s kůží, konzultovat jak s dermatologem, tak s praktickým lékařem," zdůrazňuje prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze.

„Vhodné léčení je možné nastavit současně pro psoriázu i pro psoriatickou artritidu, a je třeba je zahájit včas. Tato, zpravidla systémová léčba, působí na zánět v celém organismu. Jejím nejnovějším typem je léčba biologická," doplňuje profesor Arenberger.

Vzdělávací kampaň s výzvou „Zeptejte se svého dermatologa na všechny možnosti léčby" má sloužit k motivaci pacientů s lupénkou, aby si otevřeně promluvili s dermatologem, jak dosáhnout čisté kůže.

Na www.cistakuze.cz naleznou vedle užitečných rad i seznam specializovaných center.

Změna životního stylu

Co pomůže? Snížení tělesné hmotnosti, pravidelná pohybová aktivita, výrazné omezení alkoholických nápojů a především nekouření. Rozhodně není od věci zaměřit se na zdravou stravu. V zemích, kde často konzumují ryby, se psoriáza prakticky nevyskytuje. V období výraznějších kožních atak nemoci je vhodné vyloučení ostrých kořeněných jídel a citrusů.

Zeptali jsme se i na možnou souvislost se střevním mikrobiomem. Prof. Arenberger k tomu říká:

„Problém mikrobiomu se objevuje v celé řadě onemocnění, kvalitu a složení střevních bakterií mohou ovlivňovat i některé moderní léky v onkologii nebo dermatoonkologii. U lupénky jsme zatím nedělali podrobnější výzkumy, ale víme, že například kouření velmi výrazně ovlivňuje mikrobiom na kožním povrchu. Právě dráždění kůže patologickými bakteriemi, jsou to např. zlaté stafylokoky, je problém. Mohou se snadno dostat na kožní povrch a vystřídat ony ,hodné', které naši kůži chrání proti nejrůznějším infekcím. To se týká především kuřáků. Je to ale třeba dál zkoumat. Kožní mikrobiom není jednoduché vyšetřovat a diagnostikovat - na rozdíl od střevních bakterií. I ty mohou mít různé složení a možná ovlivňovat i tento zánět. Poznatky gastroenterologů s výměnou špatných bakterií v nemocném střevním traktu za zdravé od dárců tomu nasvědčují."

Co víme o lupénce:

Onemocnění má genetický základ.

Imunitní systém pacienta je přehnaně aktivní - kožní buňky se v místě zánětu obměňují až sedmkrát rychleji než u zdravé kůže, a tak dochází k jejímu nadměrnému šupinatění.

Ke vzplanutí nemoci výrazně přispívá stres, infekce - například angína, poranění, některá léčiva. 

K preventivním opatřením patří:

+ myslet na správnou životosprávu

+ vyhýbat se dráždění kůže (například neopírat lokty o podložku)

+ nosit volné bavlněné oblečení

+ opatrně používat parfémované přípravky

Mgr. Jana Ulíková