Výživa - to, co tělu dáme, je vlastně investice do našeho zdraví. Neoddělíte ji od žádného léčebného postupu, měla by s ním jít ruku v ruce. Řadu otázek kolem stravování ve zdraví i v nemoci rozebírá a vysvětluje ing. Petr Havlíček v jarním cyklu odborných kongresů HealthComm Professional. A zvídavé dotazy nepřicházejí jen z řad účastníků. Přinášíme Vám otázky a odpovědi, které vzešly z dotazů odborníků. Problematika výživy je zkrátka multidisciplinární.

Bc. Romana Gogelová - porodní asistentka a mentor pro praktický výcvik studentek porodní asistence

Celoživotně se potýkám s otázkou, jak se správně stravovat ve směnném provozu na noční službě, případně před a po noční službě? Když se po noční službě vyspím a vstanu ve 14:00 hod., mám snídat či obědvat?

P.H.: Začněte tím, co je pro daný čas přirozené - tedy obědem. Nicméně, nejezte hned po probuzení, ale až v momentě, kdy začnete vnímat přirozenou potřebu jídla. Do té doby se dobře hydratujte. Před noční směnou si dejte klasickou, byť lehčí a dobře stravitelnou večeři. Na nočních směnách není třeba (a ani vhodné) zůstávat zcela hlady. Volte jídla menší a lehčí, zhruba ve velikosti a skladbě běžné svačiny. Po příchodu z noční směny posnídejte a běžte spát.

PharmDr. Jana Matušková - lékárník

Žena ve věku 50 a více let by měla v souladu se zdravotním tvrzením přijímat denně 1200 mg vápníku a 20 μg (800 IU) vitaminu D. Tato kombinace redukuje demineralizaci kostí a snižuje tak riziko zlomenin u postmenopauzálních žen. (EFSA opinion reference/Journal reference-Q 2008-721, Q 2009-940, čl. 14)

Nedostatek vitaminu D v běžné stravě, případně nedostatek UV záření, zejména v zimní sezóně, nás vede k nutnosti suplementovat vitamin D. Doplňky stravy s požadovanou dávkou 800 IU vitaminu D jsou v lékárnách dnes již dostupné. Dostupné jsou i OTC přípravky s požadovaným obsahem vápníku nebo kombinované doplňky stravy s požadovaným obsahem vitaminu D i vápníku. Přesto doporučuji suplementovat pouze vitamin D a vápník získávat raději z běžné stravy, zejména z mléčných výrobků. Doporučuji klientkám polotučný tvaroh a/nebo jogurt v domnění, že mléčný tuk přispěje k lepšímu vstřebávání vápníku. Pokud je součástí jídelníčku jogurt i tvaroh, pak doporučuji jogurt raději ráno a tvaroh raději večer.

Zajímá mě, zda výživový specialista sdílí stejný názor. Případně prosím o odbornou korekci a/nebo o další odborné upřesnění /stanovisko/doporučení.

P.H.: Myslím, že se názorově zcela shodneme, tedy ve vhodnosti doplňovat pouze dostatečné množství vitaminu D (kterého má 70-80% západní populace deficit) a vápník čerpat (pokud to jde) z přirozených zdrojů. I já považuji v našich končinách (střední a severní Evropa) mléčné výrobky za ideální zdroj dobře využitelného vápníku. Nicméně, raději než tvarohy, doporučuji spíše zrající polotvrdé a tvrdé sýry, kde je obsah vápníku vyšší než v jogurtu či měkkém tvarohu (orientační obsah Ca ve 100 g výrobku: měkký tvaroh: 120 mg, tvrdý tvaroh: 250 mg, bílý jogurt: 120 mg, polotvrdý sýr typu Eidam: 850 mg, tvrdý sýr typu Parmezán: 1200 mg). Máte pravdu, že byť se vápník váže na mléčnou bílkovinu, ukazuje se, že přítomnost mléčného tuku zlepšuje jeho využitelnost, proto je vhodné preferovat mléčné výrobky s přirozeným, ale i přiměřeným obsahem tuků. Pokud jde o zakysané mléčné výrobky, ty by měly být součástí jídelníčku, a to především z toho důvodu, že se jedná o přirozeně fermentované potraviny, pozitivně ovlivňující složení střevní mikrobioty.

MUDr. Kamila Nouzová - lékařka s atestací gynekolog a porodník

Chtěla bych se zeptat na doporučení pro optimální složení stravy a vhodné aktivity pro unavené ženy na počátku menopauzy, kdy se z původně aktivních žen vlivem hormonálních změn (a též všeobecné únavy "ze života") stávají méně aktivní a na váze přibírající pacientky, které na jedné straně "hormony" odmítají ze strachu, ale přitom jim jejich úbytek (myšleno hormonální úbytek) způsobuje právě ony metabolické změny, jejichž vlivem se spalování zpomaluje, a jim chybí energie na pohyb a zvyšuje se tím jejich frustrace.

P.H.: Popsala jste problém, kde správná výživa a pohyb budou fungovat jen chvíli, pokud tedy vůbec... Únava ze života, nedostatek energie, životní frustrace a další negativní životní aspekty budou člověka vždy stahovat k tomu, aby sám sebe neřešil, a naopak si léčil svoje negativní psychické stavy nepříliš vhodným jídlem, které se pak vlastně stává de facto drogou. Proto bych doporučil spíše práci s osobností a nalezením nové, správné motivace a životního smyslu a radosti. A teprve pak je možné řešit vhodnou stravu, která se ale nebude nijak zásadně lišit od nejdůležitějších zásad zdravého stravování (které je ale stejně otázkou do značné míry individuální). 

prim. MUDr. Jan Boženský - pediatr a dětský obezitolog

Superfood neboli superpotraviny, zázrak či hloupost ve stravě člověka?

P.H.: Z mého pohledu hlavně byznys, byť se jim opravdu nedá upřít zvýšený či vysoký obsah některých zdraví pozitivně ovlivňujících živin. Ale i v našich podmínkách máme potraviny s unikátním živinovým složením, nicméně, jedná se o potraviny zcela běžné, a tudíž k nim nejde postavit onu krásnou pohádku, která následně exotické superfoods prodává. Prostě, ke kysanému zelí či borůvkám legendu nevytvoříte, ani kdybyste si najal nejlepší marketingové odborníky.

MUDr. PhDr. Miroslav Krejčíř - lékař, psycholog

Jak se vyrovnáváte se stále se měnícími, někdy až roztodivnými pohledy na priority ve výživě? Jak poznáte a jak si ověřujete, že tento nebo onen pohled na výživu je opravdu ten správný a pravdivý?

P.H.: To je otázka na delší debatu. Ale, pokud vezmeme v potaz všechny vnitřní a vnější faktory, které naše stravování formují, pak se vůbec nedivím, kolik různých výživových směrů a jejich zastánců se objevuje (a bude objevovat i nadále). Na druhou stranu ale ani nelze vyloučit vliv potravinářské lobby a mnohdy pouze jednosměrně zacílených studií. Víte, vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou, což mě sice v očích mnoha mých kolegů odborně dehonestuje, nicméně mě tato škola naučila jedno zásadní, což je zvažovat věci zdravým selským rozumem, respektovat přírodní zákony a princip rovnováhy. Plus třeba i to, že jedině zdravé, dobře živené zvíře podává dobrý výkon, což mnoho lidí, pokud jde o ně samé, doteď nepochopilo. Nicméně, zdravý selský rozum potřebuje pro svoje rozhodování validní informace, proto nezbývá nic jiného, než je nestále shromažďovat a dávat do logických souvislostí a pracovně (i životně) nabitých zkušeností.

MUDr. Edgar Oganessian, Ph.D. - zubní lékař - stomatochirurg, vědecký pracovník

1. Podle čeho poznáme, jestli opravdu kupujeme Bio potraviny a jaký vliv mají na náš organismus, jestli vůbec nějaký mají?

P.H.: Bohužel, pouze podle loga na etiketě. Nicméně, podmínky certifikace a její následné udržení jsou velmi náročné a kontroly striktní, takže každý biofarmář si „podvody" při produkci biopotravin raději rozmyslí. Na druhou stranu ale nelze vyloučit negativní vliv „baličů" a obchodníků, ale pokud se tomu tak někdy děje, nemáme my konzumenti šanci tyto praktiky odhalit. Jedinou obranou je nákup od prověřených producentů a obchodníků. Pokud jde o vliv na naše zdraví (pokud odmyslíme ekologii a udržitelnost), pak je to jednoznačně absence reziduí látek, používaných při konvenční produkci (herbicidy, pesticidy, fungicidy) a při následném zpracování, což považuji za velmi důležité. Ukazuje se, že přítomnost těchto látek může mimo jiné inhibovat růst střevní mikrobioty, která hraje při udržení našeho fyzického i duševního zdraví daleko větší roli, než jsme si byli schopni a ochotni před 10 lety připustit.

2. Který druh živočišných tuků je pro zdravou životosprávu vhodný?

P.H.: Velmi záleží na genetických dispozicích a zdravotním stavu konkrétního jedince a dále pak na způsobu jejich použití. Pokud bych měl některý z živočišných tuků opravdu vyzdvihnout, pak by to byl tuk mořských a býložravých sladkovodních ryb a tuk vaječného žloutku.

3. Je opravdu dělená strava pro organismus vhodná, nebo to jsou jenom mýty?

P.H.: Myslím si, že se skutečně jedná jen o mýty. Navíc, některé systémy dělené stravy vzbuzují údiv či spíše úsměv.

4. Jaký vliv má na organismus dospělého člověka konzumace mléka?

P.H.: Myslím si, že klasické mléko zdravý dospělý člověk nepotřebuje. Nicméně výrobky z něj by naopak měly být součástí jídelníčku (pokud to zdravotní stav nevylučuje). Mléčné výrobky vždy v našich končinách budou nejvydatnějším zdrojem dobře využitelného vápníku, plnohodnotných bílkovin, dobře stravitelných tuků a v případě kvalitních zakysaných mléčných výrobků i probiotik (pokud výrobce používá správné kultury). 

PharmDr. Barbora Kuthanová - všeobecný farmaceut

Mátě nějaké zkušenosti s pacienty užívající Mysimbu nebo Adipex retard při radikálnější redukci hmotnosti (např. u diabetiků) jsou disciplinovanější nebo spoléhají na fakt, že redukci hmotnosti zařídí farmakoterapie?

P.H.: Myslím si, že jsou „disciplinovanější" z toho důvodu, že jejich potřeba jídla je při této farmakoterapii redukovaná. Nicméně, nadváha a obezita jsou záležitostí multifaktoriální, takže z mého úhlu pohledu farmakoterapie řeší pouze následek a nikoli příčinné souvislosti. Z hlediska dlouhodobého časového horizontu ji nepovažuji za účinnou. Pacienti se po ukončení léčby vrací zpět ke svým původním životně-stylovým návykům, pokud není v průběhu farmakoterapie zahájena i intenzivní terapie, která má odhalovat a odstraňovat příčiny vzniku nadváhy či obezity a která má pacienta převést na kvalitnější životní styl, který mu ale bude vyhovovat.

PharmDr. Gabriela Kroupová - lékárník

Snídaně je nejdůležitější start do nového dne. Jako maminka dvou synů velmi často bojuji s protesty k nachystanému jídlu. Milují cereálie, ale já bych ráda jídlo obměňovala. Co byste doporučil Vy jako základ pro start do nového dne pro děti?  

P.H.: Nemyslím si, že snídaně je pro všechny z nás ten úplně nejdůležitější start do nového dne - lidé, jejichž cirkadiální rytmus zapadá spíše do schématu sova, mi určitě dají za pravdu. Nicméně se ale shodneme v tom, že vyhovující snídaně by být měla. Ale faktorů, ovlivňujících snídani je zase celá řada: od nakódování sova vs. skřivan a temperament, přes časovou dispozici, až po chuťové preference. V zásadě ale můžeme říci, že pokud je člověk sova, je melancholik či cholerik či má ráno stres a spěch, tím rychlejší, menší, lépe stravitelnou, spíše energeticky vydatnější a mnohdy chuťově výraznější snídani potřebuje - tedy například Vámi zmíněné cereálie či kousek sladkého pečiva, popřípadě ovoce a mléčné výrobky. Pokud je ale skřivan, sangvinik či flegmatik, či má na snídani dostatek času, preferuje snídaně vydatnější, živinově plnohodnotné - například celozrnné pečivo se šunkou, sýrem a kouskem zeleniny, či vaječnou omeletou nebo tvarohovou pomazánkou. Nicméně se dá kouzlit a i v obtížnějších situacích se dá vytvořit snídaně lehká a rychlá a přesto živinově plnohodnotná, která i na delší dobu zasytí.

Designed by Freepik