Při přípravě v lékárně se často dostáváme do situace, kdy realizujeme opakovaně obdobné přípravy nebo je potřeba zajistit co nejpřesnější navážku malého množství léčivé látky. V těchto případech bývá výhodné mít po ruce zásobní masti či roztoky nebo trituraci pro snazší navážení.

K často používaným meziproduktům pro přípravu nosních kapek patří roztok mukoseptonexu, tzv. „sol. mucoseptonex" nebo „carbethopendecinii bromidi sol. isotonica".  Připravuje se rozpuštěním „septonexu" v čištěné vodě. Pro aplikaci na sliznice je vhodné upravit pH pomocí pufru, případně přidat další pomocné látky pro isotonizaci a stabilizaci roztoku. V naší lékárně užíváme fosfátový pufr, tedy rozpustíme natrii dihydrogenophosphas dihydricus a natrii hydrogenophosphas dodecahydricus v čištěné vodě a po rozpuštění fosfátů zkontrolujeme nastavené pH (6,7-7,0). Pro přípravu 100 gramů roztoku dále rozpustíme v pufrované čištěné vodě 0,02 g carbethopendecinium bromidu (pro další stabilizaci můžeme přidat natrii chloridum a dinatrii edetas). Látky rozpouštíme ve vodě za tepla. Po úplném rozpuštění léčivých látek v roztoku doplníme čištěnou vodu do finálního množství a roztok zfiltrujeme. Takto připravený meziprodukt adjustujeme do tmavé lékovky a můžeme uchovávat až 6 měsíců za pokojové teploty.

Při přípravě gelů můžeme využít u distributorů dostupné karbopolové gely nebo si karbomerový gel můžeme připravit sami. Ověřenou recepturu najdeme třeba v německém kodexu: NRF S.43 - Carbomergel pH 5 / pH 6,5. Při přípravě nejprve důkladně rozetřeme prachy carbomeru, trometamolu a edetátu sodného do stejnorodé směsi - v českých podmínkách místo trometamolu většinou používáme trolamin. Dále si připravíme roztok čištěné vody a propylenglykolu, na povrch roztoku nasypeme prachy a opatrně je vmícháme do roztoku. Směs necháme v klidu stát za občasného promíchání, dokud prachové částice nejsou rozpuštěny a nabobtnají v gel. Na závěr gel doplníme o odpařenou vodu a zamícháme. Gel by pak měl být čirý, bezbarvý; může obsahovat bubliny vzduchu. Gel se uchovává v úzkohrdlé lékovce nebo hliníkové tubě do 25°C. Karbomerové gely se mohou zahřívat a autoklávovat při 100 °C. Karbomerový gel pH 5 / pH 6,5 je citlivý na silné kyseliny, na vysokou koncentraci elektrolytů (ztráta konzistence, zkapalnění), di- a polyvalentní ionty kovů (vysrážení) a některé kationty a konzervační látky (zákal nebo srážení).

Od minulého roku je pro magistraliter přípravu dostupný také tretinoin, látka, kterou zapracováváme do receptur většinou ve velmi malých navážkách.

Při přípravě krému s tretinoinem se doporučuje 2% triturace ve vazelíně stabilizovaná 0,04 % butylhydroxytoluolem (BHT), její použitelnost je až jeden rok (NRF S.29.). Při přípravě 100 g zásobní masti nejprve smísíme 2 g mikronizovaného tretinoinu (při přípravě s prachem je vhodné použít štít nebo jinou ochrannou pomůcku) s roztokem 2 % BHT v parafínu (NRF S.35.: Butylhydroxytoluol-Paraffinkonzentrat 2 %). Směs důkladně promísíme a přidáme malé množství bílé vazelíny (cca 10 g vaselinum album). Při práci není vhodné směs zahřívat, proto vazelínu přidáváme do finálního množství po malých částech a pokaždé vše důkladně promícháme ve třence. Doporučeným obalem pro adjustaci je hliníková tuba, která směs dobře chrání před světlem. Ideální je přípravu provést v unguatorovém kelímku a následně z něj krém pohodlně přeplnit do tuby.

Mgr. Vítězslav Mizera, Lékárna Galenika, Praha

Předchozí článek na téma TRITURACE A MEZIPRODUKTY I si můžete pročíst v ARCHIVU ZDE