KOCOVINA Z POHLEDU LÉKÁRNÍKA

Snaha jak ji zmírnit či úplně potlačit je asi stará jako lidstvo samo. Odhlédněme od nejrůznějších "babských", "tradičních" nebo "osvědčených" metod a zkusme se zamyslet nad kocovinou z pohledu lékárníka. Rozhodně to bude užitečné, protože k častým dotazům v lékárně patří i otázka:

Máte něco osvědčeného, co rychle zabírá proti kocovině?

Odpověď ale není tak jednoduchá, protože již kocovina sama o sobě představuje zajímavou reakci organismu. Zajímavou ovšem pro vědce, nikoliv pro nešťastníka, který jí trpí.

Pokud bychom ji chtěli definovat co možná jednoduše, můžeme ji označit za celý soubor symptomů, ke kterým patří: bolest hlavy, pocit žízně, citlivost na světlo a hluk, nevolnost, třes a celkové oslabení.

Ale co na to vědec?

Pro něj je kocovina reakce organismu na příjem nadměrného (jak pro koho) alkoholu. Tělo se snaží zpracovat a odbourat alkohol, což se neobejde bez řady nepříjemných příznaků, které jsou právě typické pro kocovinu.

Alkohol (chemicky etanol) se v našem organismu pomocí enzymu alkoholdehydrogenáza přemění na acetaldehyd. Ten se pak přemění pomocí enzymu acetaldehyddehydrogenázou na acetát, který je zdrojem energie. Vzniklý acetaldehyd je poměrně agresivní látka, která překyseluje organismus a má za následek zvracení, nevolnost a bolesti hlavy. Navíc může poškozovat jaterní buňky.

Při odbourávání alkoholu je velká spotřeba vody, a proto dochází k dehydrataci. To ale není vše, při likvidaci alkoholu dochází také ke zvýšené potřebě minerálů (sodík, draslík, chloridy) a vitaminů (hlavně vitaminu C a vitaminů ze skupiny B).

Dalším problémem je, že vlivem alkoholu nedochází k sekreci antidiuretického hormonu (ADH). Tento hormon vzniká v lidském mozku. Působí v ledvinách a brání nadměrné ztrátě tekutin. Pokud nepůsobí tak, jak má, dochází k dehydrataci, protože již nebrání nadměrnému výdeji tekutin. Proto, ať vypije štamgast v hospodě kolik chce piv, stejně bude jeho organismus dehydratován (a proto musí během častěji na záchod, než kdyby pil vodu).

Dalším symptomem je pokles hladiny krevního cukru glukózy. Je to dáno tím, že buňky jater jsou nadmíru zaměstnány odbouráváním alkoholu a nemohou vytvářet glukózu.

V mozku dochází ke změně biochemických poměrů, což má nejen za následek již zmíněnou blokaci antidiuretického hormonu, ale dochází k poklesu hladiny působků řídících dobrou náladu (vyplýtvaly se působením alkoholu). Což má za následek nepříjemnou náladu a popudlivost pijáka. A aby nebylo problémů málo, v mozku dochází k dočasnému zastavení neurogeneze-tvorby nových buněk.

Alkohol je navíc osmotická látka, což znamená, že dochází k natahování vody do všech buněk v těle včetně buněk mozkových. Tím se přirozeně objem buněk zvětší (vytváří se hypertonické prostředí), což v případě mozkových buněk má za následek bolesti hlavy, motání a dotyčná má pocit, že mu "třeští" hlava.

Pokud to můžeme shrnout, tak projevy kocoviny jsou souhrnem působení acetaldehydu, hypertonického prostředí, hypoglykémie a dehydratace.

Co se dá tedy doporučit?

V každém případě je třeba odpočívat a dobře se vyspat, abychom nahradili spánkový dluh. Není dobré se věnovat práci či jiné důležité činnosti a samozřejmě v žádném případě nesmíme řídit auto či jiné motorové vozidlo.

Dále je třeba doplnit tekutiny. Naprosto je dostačující obyčejná voda. Některé kyselé džusy či podobné přírodní nápoje mohou zhoršit stav již tak podrážděné žaludeční sliznice. Totéž by platilo pro kyselé potraviny.

Rovněž je třeba doplnit sacharidy (cukry, glycidy) a minerály. V tomto případě může pomoci vlažná a dobře stravitelná polévka, nikoliv tučná, protože ta by příliš zatěžovala vyčerpaná játra. Sacharidy je také možné doplnit popíjením rozpuštěného medu v teplé vodě.

Tekutinu a hlavně minerály je také možné doplnit různými izotonickými či remineralizačními nápoji. Je však třeba dbát, aby přípravek neobsahoval složky dráždící žaludeční sliznici.

Dále je vhodné doplnit vitaminy ze skupiny B, zejména thiamin (vitamín B1). Alkohol snižuje jeho hladinu a tento vitamin je důležitý pro správné fungování jater nervové tkáně.

Užitečné je také podávání hepatoprotektiv, látek chránících jaterní buňky před dalším poškozením. Z léků to může být Essentiale forte nebo Flavobion, z léčivých rostlin ostropestřec mariánský.

Na zmírnění příznaků je dobré užívat antacida, která snižují žaludeční kyselost a tím zmírňují bolesti v tomto orgánu. Je třeba se vyhýbat podávání sody neboli hydrogenuhličitanu sodného. A to i přesto, že její podávání při kocovině bylo dříve velmi populární. Byla jednou ze dvou složek dříve velmi populárního léku Alka-Seltzer (druhou byla kyselina acetylsalicylová), který dnes již není na českém trhu dostupný. Soda totiž reaguje s kyselinou chlorovodíkovou v žaludku, za vniku oxidu uhličitého. Ten způsobuje nepříjemné pocity včetně nadýmání.

Vzhledem k bolesti je někdy doporučováno užít volně prodejná analgetika. Zde je ale potřeba obezřetnosti, protože naprostá většina volně prodejných (kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenak a další), které působí negativně na žaludeční sliznici, což může zhoršit průběh kocoviny (nevolnost, zvracení, bolesti břicha). Naproti tomu paracetamol toto sice nepůsobí, ale zase může potencionálně poškozovat játra, na což je třeba si dát po kocovině velký pozor.

Pokud bychom měli k dispozici lékařskou ordinaci, zřejmě ideální by z hlediska odborníka byla infúze roztoku glukózy (s přidáním menšího množství vhodných minerál), doprovázená podáním léků ze skupin inhibitorů protonové pumpy a prokinetik. První utlumí tvorbu žaludeční kyseliny a ti druzí zlepší hybnost žaludečního traktu, což má za následek zmírnění nevolnosti, zvracení a bolesti žaludku.

Nevhodná je konzumace kávy a nápojů obsahujících kofein, které sice zmírní únavu, ale zvýší dehydrataci organismu (což ještě více oslabí organismus). Samozřejmě zcela nevhodná je jakákoliv dávka alkoholu, označovaná lidově jako "vyprošťovák".

Co říci na závěr?

Jen obvyklé-při oslavě pijte s rozumem, pokud se nemůžete alkoholu vyhnout úplně.

Jak řekl slavný anglický humorista Jerome Klapka Jerome: