VYBERTE SI KONGRES HEALTHCOMM PROFESSIONAL V BLÍZKOSTI VAŠEHO BYDLIŠTĚ!

Bližší informace, program a registrace na www.healthcomm.cz

Irena Storová: Falešný lék se do lékárny nedostane

Výběr z rozhovoru ředitelky SÚKL pro Lidové noviny 20. 2. 2019 

Padělky léků jsou problémem rozvojového světa. Objevil se padělek i v české lékárně? 
Ne, nikdy. Nová směrnice pro ověřování pravosti léků však platí v celé Evropské unii, nebylo by jistě strategické, abychom zůstali jedinou zemí, která to nebude respektovat. Vzhledem k volnému pohybu zboží v EU je naivní se domnívat, že se k nám padělek nemůže dostat. Vyčleněním z tohoto systému bychom svůj trh padělkům spíše zpřístupnili. V jiných evropských zemích se padělané léky objevují. V roce 2011 nebyl v EU zjištěn ani jeden případ, teď už to je ročně pět desítek hlášených případů. Před několika týdny zachytili v Německu nepravý léčivý přípravek určený pro onkologické pacienty, který měl v příbalovém letáku texty v češtině a slovenštině. Dá se předpokládat, že mířil i k nám. 

Česká lékárnická komora zavádění systému kontroly pravosti léků kritizuje, tvrdí, že není dobře připraven a způsobí dlouhé fronty v lékárnách. 
Jak už jsem zmínila, Evropská komise svěřila implementaci netradičně do rukou průmyslu. S nedostatky se přitom potýkaly snad všechny unijní země. Pro nás je teď zásadní, aby systém plynule fungoval. Letos nebudou uplatňovány sankce při kontrolách v lékárnách, bude čas na společné překonání začátečnických potíží. Diskutovala jsem o problematice s kolegyněmi lékárnicemi. Říkaly mi, že si léky nejprve ověří při přejímce od distributora. Pacientům budou vydávat jen léčiva, u nichž předem ověřily, že je systém při výdeji „pozná". 

Tím magistra ušetří čas zákazníkům, ale sama si přidá neplacenou práci navíc. 
Chápu, že nařízení může znamenat administrativu navíc. Zavedení elektronických receptů vzbuzovalo podobné emoce a dnes už je systém relativně zaběhnutý. Česká lékárnická komora byla od začátku u vyjednávání o nařízení na půdě EU a společně s ostatními členy NOOL měla na starosti zavádění systému v ČR. V každém odvětví, nejen ve zdravotnictví, se systém vyvíjí, což s sebou někdy nese třeba i zvýšenou administrativní zátěž. Pacient získá jistotu, že léčiva z lékárny nejsou padělaná, věřím, že to může jedině posílit prestiž legální distribuční sítě oproti jiným nabídkám, například těm na internetu. 

Občas se stává, že lék, na který si už pacienti zvykli, se najednou z lékáren ztratí. Nedávno se to u nás stalo například s digoxinem používaným při poruchách srdce. Co se s takovým výpadkem dá dělat? 
V případě digoxinu nám výrobce oznámil, že výroba byla přerušená kvůli chybějící účinné látce. Výrobce pak dovezl mimořádnou zásilku ze Slovenska, čímž výpadek na našem trhu nahradil. Obecně je to tak, že držitel registračního rozhodnutí má ve chvíli, kdy u nás uvede léčivý přípravek na trh, povinnost dodávat jej v potřebném množství. Zároveň ale má právo ohlásit přerušení nebo ukončení dodávek. Problém nenastane, pokud existují jiné léky se stejným účinkem, které výpadek nahradí. Stát však má jen omezené možnosti něco udělat v situaci, kdy výrobce přestane dodávat lék, za který náhrada není. U některých léků nás také trápí jejich reexport - právě proto, že jsou u nás léky poměrně levné, někteří obchodníci je vyvážejí do zahraničí. Dnes už máme seznam významných léčivých přípravků, jejichž vývoz do zahraničí musí distributor hlásit a my tomu můžeme zabránit, pokud by vývoz daného léku ohrozil jeho dostupnost na našem trhu. Někdy však výpadek dodávky léků způsobují obchodní vztahy - dodavatel třeba přednostně zásobuje některé konkrétní lékárny. Pro tuto situaci právě připravujeme zákon o takzvaném emergentním systému, který je nyní v připomínkovém řízení. Měl by pacientovi zajistit, že pokud léčivý přípravek v Česku je a není hlášen žádný výpadek, musí být distributor schopen dodat jej do dvou dnů do kterékoli lékárny, která si jej objedná. Rádi bychom spolu s ministerstvem měli tento zákon v platnosti od začátku příštího roku. Jeden potenciální nedostatek léků se nyní snažíme řešit už v předstihu. Pokud Velká Británie opustí EU bez dohody, stane se pro nás třetí zemí, jako třeba Čína nebo Indie, a dosavadní registrace britských léků přestanou v Evropě platit. Je tedy nutné, aby držitel rozhodnutí o registraci léku převedl registraci daných léčivých přípravků na jiného držitele usazeného v EU. Identifikovali jsme 51 nenahraditelných léčivých přípravků, jejichž registrace nebyla dosud převedena. Oslovujeme tedy držitele rozhodnutí o registraci na tyto léky se žádostí o zajištění kontinuity dodávek. 

Celý rozhovor ZDE

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) - celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998.

21. ročník festivalu proběhne 11.-17. března 2019 v budově Akademie věd ČR.

S přednáškami vystoupí přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. O víkendu na ně naváže doprovodný interaktivní program v podobě workshopů a dalších aktivit. Festival je určen pro zvídavé studenty, rodiče s dětmi i širokou veřejnost.

Program a rezervace přednášek ZDE

35 LET TRANSPLANTACÍ SRDCÍ V IKEM

Již 35 let mají pacienti, kterým selhalo srdce, šanci na záchranu života. Program transplantace srdce v IKEM zahájil dvacetičlenný tým odborníků 31. ledna 1984, který se na první transplantaci intenzivně připravoval několik měsíců dopředu. Na operaci se tehdy podílel tým lidí, který držel transplantační pohotovost od prosince roku 1983, kdy se čekalo, zda bude vhodný dárce a pro jakého příjemce.

„Velmi mne těší, že je program transplantace srdce i nadále úspěšný! Práce celého IKEMu si velmi vážím, již od roku 1984 dělají skvělé jméno našemu zdravotnictví," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Operatérem první transplantace byl tehdy nejzkušenější kardiochirurg profesor Pavel Firt v týmu vedeném tehdejším ředitelem IKEM prof. Vladimírem Kočandrlem," říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Třetím transplantovaným pacientem a zároveň nejdéle žijícím v České republice je dnes již 83letý Rudolf Sekava. „Pan Rudolf Sekava je pravděpodobně nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě. Nové srdce dostal na podzim v roce 1984 a od té doby u něj nebyla nutná ani retransplantace, což je naprostý světový unikát. Pacienti po transplantaci musejí pravidelně brát léky-imunosupresiva, které občas mají vedlejší nežádoucí účinky a mnohdy komplikují následnou péči. Ale on je stále v naprosto výborné kondici, daří se mu velmi dobře a je skvělým motivátorem pacientů na čekací listě na transplantaci," dodává prof. Jan Pirk. Průměrná čekací doba na nové srdce je přibližně rok. Aktuálně je na čekací listině 83 pacientů. (leden 2019, zdroj: Koordinační středisko transplantací).

Stovky lidí na sportovištích podpoří pacienty s roztroušenou sklerózou

Den a noc pohybu na žíněnkách, posilovacích strojích nebo venku - to čeká stovky lidí, kteří se rozhodnou podpořit nemocné s roztroušenou sklerózou (RS) a zúčastní se osmého ročníku Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Ten startuje v pátek 1. března v 16 hodin a nepřetržitého cvičení se tradičně účastní pacienti a jejich blízcí, lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti a další podporovatelé po celé České republice. MaRS trvá 24 hodin a letos se do něj zapojují lidé z 21 měst, a dokonce i 8 týmů ze zahraničí. Cvičební základna bude ve FitnessAction na Praze 4. Minulý rok se akce zúčastnilo 3 350 lidí a výtěžek činil celkem 356 226 korun. Z dobrovolného vstupného, které se během MaRSu vybere, přispívá Nadační fond IMPULS pacientům na fyzioterapii nebo pomůcky, které pojišťovny nehradí.

„Maraton MaRS je vlastně skládačka složená ze vzájemně propojených sportovišť po celé republice i v zahraničí, města spolu komunikují pomocí telemostů, a vzájemně se tak ve cvičení povzbuzují," popisuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který celou akci organizuje.

Více informací o maratonu MaRS je k dispozici na www.maratonmars.cz.   

HOME MONITORING = KYBERBEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM

Už před 19 lety se ve světě objevila možnost kontroly pacientů na dálku. Od té doby lékaři implantovali více než milion těchto malých zařízení - kardiostimulátorů, defibrilátorů a srdečních monitorů. A těžko vyčíslit, kolik nemocných s vážnými potížemi se srdcem a cévami bylo díky systému Biotronik Home monitoring zachráněno.

Součástí systému je vysílač, který pravidelně předává údaje o činnosti srdeční soustavy pacienta z jakéhokoli místa na světě, a to prostřednictvím mobilní telefonní sítě GSM. V praxi je to tak, že srdeční implantát předává údaje externímu zařízení, které je odešle servisnímu středisku. Tam se data zpracují a přes zabezpečené webové rozhraní jsou k dispozici lékaři. Ten zároveň dostává, prostřednictvím SMS nebo elektronické pošty, i upozornění na jakoukoli případnou urgentní událost pacienta.

V dnešní době je naprostou nutností dbát na kybernetickou bezpečnost všech, ale především těchto zařízení. Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiologické kliniky FN Olomouc, k tomu říká:

„Hackeři do těchto systémů nemohou externě zasáhnout. Technologie jako takové sice potenciálně ovlivnitelné jsou, ale systém tohoto typu je plně zabezpečen, a to navíc i speciálním softwarem."

U nás ročně přibývá asi 10 tisíc pacientů s voperovaným kardiostimulátorem a srdce 5 tisíc dalších hlídá defibrilátor. Tyto přístroje lékař naprogramuje již na operačním sále a individuálními parametry pro každého pacienta. (ju)

Příznaky Alzheimerovy choroby pomáhají u českých pacientů odhalovat také lékárníci.

Na pondělí 11. března připadá Evropský den mozku. Tento den oslavujeme od roku 1998 a v České republice ho zaštiťuje Akademie věd ČR.  Konzultace a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou (či jinou formou demence) jsou ale v lékárnách se speciálně proškoleným lékárníkem dostupné v průběhu celého roku.

„Česká republika je jedinou zemí ve vyspělé Evropě, kde jsou pacientům konzultace o stavu demence a případné Alzheimerově chorobě poskytovány i v lékárnách," poukazuje na výjimečnost služby poskytované českými lékárníky prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba a dodává, že obdobné poradenství v lékárnách mohou pacienti získat i při odvykání kouření nebo screeningu diabetu.

 Degenerativní onemocnění mozku běžně vedou k částečné či úplné ztrátě samostatnosti a znamenají výrazné omezení nejen pro pacienta, ale také jeho blízké.  Tyto problémy nelze rozhodně brát na lehkou váhu, protože počet pacientů celosvětově dynamicky roste. Demence je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na světě. Z dat organizace Alzheimer's Disease International vyplývá, že se nový případ demence objevuje v průměru každé tři vteřiny. Její nejčastější příčinou je právě Alzheimerova choroba.

 „Některou z forem demence, která významně ovlivňuje jeho fungování, v současnosti trpí zhruba 50 milionů lidí na celém světě. A prognózy jsou bohužel ještě pesimističtější. Podle nejnovějších předpokladů bude za třicet let toto číslo více než trojnásobné. Dostupnost včasné diagnózy a pomoc nemocnému i jeho rodině je zásadní a lékárníci se k tomu snaží přispět v rámci svých kompetencí," uvádí PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

ČLnK ve spolupráci s Českou alzheimerovskou společností dlouhodobě školí své členy v Garantovaných kurzech, kteří jsou posléze schopni vést poradenství pro pacienty s Alzheimerovou chorobou či jejich příbuzné. „Garantovaný kurz má více než 50 absolventů, kteří nabízí své služby ve 39 lékárnách po celé zemi. Jejich seznam je dostupný i v rámci mobilní aplikace Lékárny v ČR, která umožňuje filtrovat lékárny dle různého poradenství. Lékárníci mohou s potenciálními pacienty provést jednoduchý test a případně je poslat k lékaři. Zájemci zde také získají informace, jak podpořit léčbu nemocného či jak s ním správně komunikovat," uvádí k poradenství ve vybraných lékárnách Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Praktické rady k tématu poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou naleznete také na pacientském webu www.lekarnickekapky.cz. Web obsahuje například velmi zajímavý článek o možném otestování i trénování paměti. Rizikovým faktorům poruchy paměti se například věnuje i tento článek na stejném webu.

Kolik váží antibiotika?

Zneužívání antibiotik trvá už desítky let, v 80 % případů je lidé berou zbytečně nebo špatně. Kvůli tomu se v roce 2050 bude na infekce neléčitelné antibiotiky umírat častěji než na rakovinu a infarkt. I tato slova zazní na přednášce primářky mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Václavy Adámkové. O nebezpečí špatně nasazených antibiotik popovídá na IV. Praktické konferenci pro praktické lékaře v Brně.

„Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici," vysvětluje prim. MUDr. Adámková. Podle ní jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni" svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují. „Nejčastějším důvodem, proč lidé navzdory doporučení lékaře antibiotika vyžadují, je strach z nemoci, z bakterií, z toho, že by se proti jejich špatnému stavu „nic nedělalo." Lékař by měl nejenom odolat jejich tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné. „Čím lépe budou lékaři schopni fakticky argumentovat, tím větší je šance, je pacient pochopí a od požadavků ustoupí," říká prim. Adámková.

Pokud lékař nazná, že u pacienta je třeba nasadit antibiotika, musí vědět jaká a kolik, aby pacient nebyl poddávkovaný nebo předávkovaný. „Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu. Je třeba zohlednit to, kolik pacient váží," připomíná lékařka.

Odborníci odhadují, že Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Nejvíce penicilinů, poté makrolidů, cefalosporinů a tetracyklinů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25 000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí se pohybují ve výši 1,5 miliardy eur za rok.