Léto - na odhalené kůži si více všímáme toho, co na ni nepatří. Co je jen vada na kráse a co je už choroba? Málokdo má pokožku dokonalou. Někdo se chce u kožního lékaře jen ujistit o tom, že nejde o závažný zdravotní problém, jinému člověku vadí každá drobná změna a chce ji řešit.

Proto si dnes povídáme s kožní lékařkou MUDr. Andreou Vocilkovou.

Proč jste se specializovala právě „na kůži"?

Je to obor, který mě vždycky zajímal. Možná hrálo jistou roli i to, že moje máma byla chirurg a vždycky říkala, že ve velkých oborech jako jsou chirurgie, interna a gynekologie to mají ženy těžké - služby jsou náročné, a tak je obtížné skloubit tuto profesi s rodinou a dětmi.

A abych byla úplně upřímná, důvodem byl i můj atopický ekzém; chtěla jsem být u zdroje informací - a to i pro případ, že by sklon k tomuto onemocnění zdědily moje děti.

Takže vycházíte i z osobní zkušenosti?

Myslím, že vlastní zkušenost, což znamená žít s ekzémem, vede k tomu, že dovedu celkem dobře odhadnout, co který nemocný „unese" při plánování léčebného postupu. Sama na sobě jsem zažila každodenní nutnost lokální léčby, a tak dokážu pochopit, že někteří nemocní prostě nebudou dodržovat složitější léčebný plán - ošetřovat se 2x denně nebo i častěji. Někteří vydrží týden, jiní i měsíc. Kožní onemocnění ale mívají chronicky recidivující průběh, a tak je nutné naučit pacienta se svou chorobou žít. Nemá smysl v ordinaci předstírat, že léky jsou používány podle doporučení, když to není pravda. Udržet uspokojivou míru spolupráce je v dlouhodobějším horizontu obtížné. Často to nemocné unaví, pokrok není podle jejich představ dost rychlý. Osobní zkušenost je v tomto cenná, dá se odhadnout, kde je chyba.

Pacient by měl vždycky chápat, proč je vhodný právě ten léčebný postup, který navrhuji. Pokud ví, jak má léčebný prostředek fungovat, příznivě to ovlivňuje hojení choroby.

Pacienti jsou dnes zvyklí se ptát. Odpovídat na otázky ale někdy nestačí. V dermatologii je často třeba aplikaci léčby pacientovi převést: jak se dělá obklad, jak nanášet tekutý pudr, jak pečovat o jizvu... Mnoho lidí přichází do ordinace s problémy, které mají jednoho společného jmenovatele - suchost pokožky. Nestačí jim poradit, že se musí častěji a pravidelně promazávat. Klíčové je, že toto ošetření je nejefektivnější, pokud se provede ihned - nejlépe do 3 minut po sprše nebo po koupeli.

Co říkáte radám na internetu?

Nevidím na tom nic špatného, ovšem jen tehdy, pokud si pacient vybere správný zdroj. Stránky typu „jedna paní povídala" nejsou k ničemu. Je vhodné pacienty směřovat na stránky, které poskytují renomované odborné rady.

Tvrdilo se v jedné divadelní hře, že na kůži se neumírá. Ale asi to tak není...

Neplatí to tak úplně. Závažná jsou hlavně onkologická onemocnění - obávaný melanom. I jiné kožní nemoci jsou nebezpečné. Autoimunitní choroby postihující různé orgány a mívají velmi závažný dopad na celkový zdravotní stav. Jsou provázeny často nejprve necharakteristickými kožními změnami, někdy může být projevem vaskulitida - zánět drobných cév. Správně stanovená diagnóza a včasná léčba může zabránit rozvoji závažných komplikací. Vždycky záleží na tom, jak se na začátku zachová lékař, který si není jistý diagnózou. Někdy je výhodnější nějaký čas vývoj projevů sledovat, jindy je lepší dlouho nečekat a poslat pacienta „vejš". Velmi cenná je zpětná vazba. To, aby se konečnou diagnózu dozvěděl i ten lékař, který viděl nemocného na začátku.

U vás v ordinaci některé zákroky děláte sama, nebo pacienta posíláte jinam?

Některé zákroky provádíme sami na zákrokovém sálku v našem zařízení. Omezujeme se na běžné kožní excize. Zasahuje-li proces do hlubších struktur, raději požádáme o ošetření na chirurgickém pracovišti. Pokud jde o odběr materiálu k histologickému vyšetření, provedením zákroku u nás zajistíme jednak výběr nejcharakterističtější části kožní afekce a taky to pacientovi ušetří další objednávání v jiné ambulanci. Někdy je ale lepší pacienta přece jen předat na specializované pracoviště již při podezření na určitou diagnózu. Tím, že si centrum převezme pacienta do péče hned na začátku, probíhá celý vyšetřovací i léčebný proces plynuleji. Pokud při klinickém vyšetření nebo v dermatoskopu narazím na podezřelé mateřské znaménko, vysvětlím pacientovi, že předání do specializované ambulance je pro něj ta nejbezpečnější a nejrychlejší cesta k vyřešení problému.

Máte problém říkat pacientům nepříjemné zprávy?

Pokud mám před sebou člověka s podezřením na onkologickou diagnózu, tak je důležité posoudit, zda tuto pravdu pacient snese. Pokud nemocného se závěrem neseznámím, riskuju, že doporučení k další léčbě nevezme dostatečně vážně. Dožíváme se vyššího věku a někteří, především starší pacienti, o velké zákroky nestojí. Důležité je neztratit s pacientem kontakt, vysvětlovat, jaké jsou terapeutické možnosti a jaký je možný další vývoj choroby. A povzbuzovat optimismus - na to já věřím.

Určité typy kožních nádorů se dají poměrně snadno a krásně vyléčit fototerapií, to je dobrá zpráva...

Ano, kromě zavedené kryalizace (zmrazení tkáně) a chirurgického odstranění se používá tak zvaná fotodynamická terapie. Je vhodná jen u některých typů nádorů. Povrch projevu se připraví kyretkou nebo laserem, poté se použije k lokálnímu ošetření speciální látka, která zcitliví nádorové buňky pro určitý druh světla a pak se tkáň ozáří. Nádorové buňky se tímto zákrokem zničí, aniž by se významněji poškodila okolní tkáň. Jinou metodou léčby kožních nádorů a přednádorových stavů jsou imunoterapeutické preparáty. Touto léčbou se v kůži navodí zánětlivý pochod, který umožní likvidaci nádorových buněk. Hodně zjednodušeně lze říci, že se organismus s nádorem sám vypořádá běžným pochodem hojení.

Tak ještě jednou - sluníčko ano, nebo ne?

Na slunci se nemá člověk spálit, to je základ. Sluneční záření působí na kůži z mnoha důvodů silněji. Ochranné prostředky musíme kombinovat. Využívejme všechny typy ochrany, schovejme se před ním v kritických hodinách a mysleme na to, že fungují i odražené paprsky - od domů, od písku, od trávy - nejen od vody.

Letní rada:

Na slunce ne, když je stín vaší postavy kratší než postava sama.

Máme dnes spoustu nových léků, platí to i v kožním oboru?

Dermatologie už dávno není oborem, kde lékař „zkouší", která mast zabere. Moderní lokální léčba působí na základě vědeckých poznatků o příčině konkrétní nemoci. Problémem je, že i s velmi moderním přípravkem je třeba kůži pečlivě ošetřit - a zpravidla ne jednou, ale opakovaně. Pokud si pacient (a na věku příliš nezáleží) vyzvedne lék v lékárně a použije ho jednou nebo dvakrát, a když nevidí efekt, léčbu přeruší, tak to pak zlepšení očekávat nelze.

Co nejvíc lidi trápí teď? Co se změnilo?

Víc lidí chodí na prevence, ale bohužel nechodí ti, co by to nejvíc potřebovali, spíš ti, co jsou prostě pečliví a taky trochu ti, co se nadměrně pozorují. Ale i u těch - hlavně na místech, kam si dobře nevidí - není dobře prevenci podceňovat. A hodně pacientů si zvyklo, že se nemusí až tolik snažit, protože léky fungují. Čekat na efekt 10 dní je pro leckoho moc dlouho. Kůže se vyvíjí 28 dní, je třeba počkat.

Přibývá některých diagnóz?

Alergiků a atopiků je víc, už tolik nevídáme lékové exantémy, snad lidi líp čtou příbalové letáky. Lékárník je nezastupitelný. Je spousta nových léků, a i když si promyslím a zkontroluju všechno, co mi pacient řekne, přesto pacienti potřebují i informaci a pomoc lékárny.

Děkuji za rozhovor

Mgr. Jana Ulíková

Úvodní foto: Designed by sergeycauselove / Freepik

Ilustrační foto v článku: Designed by Freepik